Každý jsme v životě měli mnoho učitelů, některé jsme milovali, některé nenáviděli. Málokdo z nás studentů se však podíval na svět i z druhé strany třídy – a to od tabule. Redaktorka: „Můžeš se představit? Co studuješ?” Kristýna: „Jmenuji se Kristýna a studuju češtinu a výtvarku na pedagogické fakultě ZČU.” Redaktorka: „Jak jsi se dostala k učení?” Kristýna: „No, byla jsem ve vztahu, kdy mě dlouhodobě psychicky deptal přítel. Měla jsem pocit méněcennosti a chtěla jsem najít něco, co mě…
⌛ Čtení na 3,5 minuty Opět se naše zeměkoule přiblížila ke slunci a začala vedra. Obecně se pro toto období ujalo označení léto. Přišel čas dovolených, festivalů, výletů, táborů… i každoroční hledání všemožných způsobů, jak se zchladit. A bezpochyby jedním z nejoblíbenějším je ledově studená zmrzlina. Když se ale člověk podívá, kolik už stojí kopeček zmrzliny, natož kopeček v turisticky populární destinaci, protočí se mu oči. A co takhle zmrzlina za 1 penny? Krátce po Napoleonských válkách, na začátku 19.…
Experimentální archeologie je krásná, přínosná a někdy poměrně dobrodružná metoda, s jejímiž výsledky jste se už jistě někdy setkali. Typickým příkladem může být návštěva archeoskanzenů, které dle svého zaměření rekonstruují nejrůznější způsoby a aktivity pravěkého či středověkého života. O tom, co všechno lze experimentálně rekonstruovat, vám napíšu pár vět v jednom z dalších článků, ale dnes bych vás chtěla krátce seznámit s unikátním a skoro až neuvěřitelným projektem Radomíra Tichého a jeho kolegů. V roce 1995 se zrodil projekt Monoxylon…
Duševní nepohoda „Proč bychom se netěšili, když nám pánbůh zdraví dá…”, praví text známé české opery a je v něm spousta pravdy. Zdraví nadevše! Při každém loučení s babičkami slyším “no a hlavně to zdravíčko”! No jo! Ale co dělat, když zrovna to zdravíčko není a člověk cítí celkovou, především duševní, nepohodu? Co s tím? Odjížděla jsem z Čech s hlavou plnou otázek. Přepracovaná, přetažená, připravená na zasloužený odpočinek. Školní rok mě fakt vysílil. Asi jako většina studentů mám také…
⌛ Čtení na 4,5 minuty Akademický senát Fakulty filozofické. Jinak zvaný též jako Fakultní senát, či Malý senát má dlouhodobě jednu nevýhodu: málokdo ze studujících ví o jeho existenci. Co to je, kdo tam je a k čemu vlastně je? V posledních volbách do mě byla vložena důvěra od studentstva naší fakulty, a tak jsem se stal senátorem. Rád vás tedy budu informovat a propojovat tak tento velice odlišný administrativní svět s tím naším prostším studentským. Dnes se podíváme na…
Soren Kierkegaard je obecně považován za prvního existencialistu, ale narozdíl od jiných existencialistů jsou jeho myšlenky protkány silně teologickými názory. Kierkegaardův život byl v mnoha ohledech spíše klidný – rodné Dánsko opustil jen třikrát, ve volném čase chodil do divadla a procházel se Copenhagenem. Ale není možné dostatečně ocenit jeho práci, aniž bychom znali jeho biografii. Naštěstí si od svých 21 let vedl několik deníků, které nám pomohly otevřít dveře k jeho životu a filozofii a spojit tyto dva aspekty…
„Putování, putování, putování za prací… před sluncem nás, klobouk chrání, zem je naší matrací.“ Druhý semestr prvního ročníku je za mnou a já sedím v mikrobusu směr Cochem, Německo. Teploty se střídají, občas potkáme lokální mrak, ale šestihodinová cesta utíká dnes rychle. Myšlenky mi běhají sem a tam. Před rokem jsem maturovala, oslavovala zkoušku dospělosti, a teď o rok později, pořád nevím co se životem… Zvládla jsem první rok na výšce! To je co říct! Co mi vlastně vysoká dala? Rozhled.…
V dnešní době, kdy jedna špatná zpráva střídá druhou a člověk už má strach podívat se do novin, je každá pozitivní zpráva vážena zlatem. Inflace, klimatické, sociální problémy, politická rozdělenost, radikalismus na vzestupu… A potom je tady válka na Ukrajině. Ta je značným hráčem v mnoha těchto problémech, a právě z ní často přicházejí ty úplně nejdepresivnější informace. Územní spory jsou vždycky složité, zdlouhavé a krvavé. Anebo? Dovolte mi představit vám Hans Island. Tento ostrov, v Inuitském jazyce zvaný též…
Když jsem byl na střední škole, zbožňoval jsem časopis Enigma. Měli jsme jej předplacený, a tak nám každý měsíc pravidelně chodil do schránky. V té době jsem zbožňoval fantasy. Hltal jsem Martina a Tolkiena, nevadili mi ani upíři a vlkodlaci, duchové, gryfové, bludičky a další věci. Hrál jsem Zaklínače 1 & 2, do kina jsem chodil na nové béčkové trháky opírající se o ještě béčkovější CGI, které teprve čekalo na svůj zenit. Enigmu jsem bral jako součást fiktivního univerza. Jako můstek,…
Vídeň, kdysi hlavní město Rakouského impéria a též i českých zemí je dnes poprvé spatřena očima pléba. Vyrážím ze sudetského maloměsta a jsem připravena objevovat krásy megaměsta. Kodrcáme si to dodávkou s bulharskou rodinou blablacarem z Bratislavy. Ono totiž cestovat na studentský budget znamená vstávat brzy ráno, protože připlatit si 50,- za lístek přímo z Brna je přece zbytečné, to radši prodloužíme cestu o hodinu – skrz Bratislavu. Cestou vlakem z Brna do Bratislavy si drze (bez místenky) přisedáme ke…