Rozhovory

Petr Jurek: Bez médií neví člověk o politice nic

Česká televize a Filozofická fakulta ZČU uspořádaly besedu s názvem 30 let svobody médií, kde pozvaní hosté přednášeli své postřehy k tomu, jakou změnou prošel svět médií od Sametové revoluce. Jedním z účinkujících byl vedoucí katedry politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické ZČU, Mgr. Petr Jurek, Ph.D., který nám přiblížil své názory ohledně této problematiky prostřednictvím rozhovoru.  Redaktor: Jaká je hlavní úloha politologa v otázce svobody médií? P.J.:  Na rozdíl od novináře, který by měl zůstávat stranou problému,  může politolog…

Celý článek

Úvahy a zamyšlení

Jaký význam má studium filosofie v současnosti?

Jako studentka filosofické fakulty se často setkávám s podobnou otázkou – „Filosofie? K čemu ti to je, tím se neuživíš, co z tebe jako bude? (Filosof asi ne co, ha, ha, ha)“. S tazateli, kteří se ptají čistě ze zájmu a neopovrhují humanitními obory z principu, se může vyvinout i podnětná diskuse na toto téma. Studium filosofie totiž opravdu není jen o nějakém rozjímání o jsoucnu nebo o nekonečných úvahách o smyslu života, jak se mnozí mylně domnívají. Pokusím se…

Celý článek

Pro studenty, Studentský život

Minikonference TFK

10. – 11. 12. 2019 proběhla v rámci předmětu Komunikace a tvořivost minikonference, na které přednášelo jedenáct studentů z oboru Teorie filosofie komunikace. Tato konference měla velmi široký rozsah přednášených témat. Jednalo se o zajímavé náměty jako např. Feministická kritika nových technologií či Interpretace listopadových událostí roku 1989 v plzeňských periodikách v letech 1990 a 2019 apod. Avšak dostalo se i na více filosofická témata, mezi která patřilo např. Pojetí smrti u Martina Heideggera a jeho návaznost na Hérakleita. Délka…

Celý článek

Rozhovory

Šárka Fleischmannová o třetím ročníku studentské konference na KFI

  V září proběhl již třetí ročník studentské vědecké konference s názvem Komunikace a vědění III. Prvním ze tří cílů bylo otevřít diskuzi o důležitosti a podobě intelektuálních a korespondenčních sítí, vědeckých společností a jejich vlivu na dobové intelektuální myšlení. Druhým cílem bylo zdůraznění propojení vědy a umění v této době. Posledním záměrem bylo prozkoumat a kriticky zhodnotit klasické metody používané pro výzkum daného období, a zároveň představit nové technologie umožňující empirický výzkum textů. Oproti předchozím ročníkům nabídla akce i…

Celý článek