Author: Aleš Kotva

Student FF z KHV. Do šuplíčku si píšu často a docela mě to i baví. Někdy se to taky dá číst, proto čas od času přispěju i sem. Mými nejvěrnějšími čtenáři jsou můj pes a andulky, děkuji za podporu, bez vás bych zde nebyl. Vedle historie nepohrdnu beletrií a nějakou chaotickou akcí. Bez Netflixu bych nežil.
Z našeho oboru, Zajímavé

Národní archiv v Londýně

Aleš Kotva / 27. 7. 2024

V dnešním článku bych vám chtěl přiblížit jeden z asi nejdůležitějších archivů, do kterého se jako historik věnující se politickým dějinám (či začínající na politických dějinách) vůbec můžete dostat, a to sice Národní archiv v Londýně (The National Archives London). Není archiv jako archiv Samozřejmě jsem měl obrovskou tendenci londýnský archiv srovnávat s tím francouzským, ve kterém jsem byl vloni, ale to bylo nejspíše způsobeno faktem, že se mi v Londýně od začátku líbilo více. V první řadě jsem si…

Celý článek→

Nezařazené

Kurz interkulturní komunikace v Limoges

Aleš Kotva / 25. 6. 2024

Jak slepý k houslím přišel? Asi následovně. Sedíte si takhle v kanceláři, odepisujete na e-maily, počítáte, jestli vaše srdce vydrží další šálek kávy a tu a tam zavadíte zrakem o čas a modlíte se, aby se posouval dopředu trošku rychleji. Pak vám přijde e-mail s nabídkou, zdali se nechcete zúčastnit kurzu interkulturní komunikace ve francouzském Limoges. Řeknete si, že šance je malá, ale přesto to zkusíte, protože za pokus nic nedáte. A ono to vyjde a najednou sedíte v letadle…

Celý článek→

Zajímavé

 Zataženo, místy Japonsko

Aleš Kotva / 27. 5. 2024

V roce 2016 se jedné školní talentové hry zúčastnil teenager jménem Mike Senatore. Když vystoupil, málokdo tušil, co od něj očekávat. Překvapí tancem, zpěvem, či něčím kreativnějším? Poslední možnost byla správně. Mike Senatore se pomalu přiblížil ke stolu, publikum zalapalo po dechu, vzduchem se mihla plastová lahev s vodou, zarotovala a bezchybně dopadla na stůl. Celý sál vstal a Mike Senatore za hlasitého oslavování opustil sál. Z talentového představení se záhy stal bottle flipping trend, který v několika následujících týdnech…

Celý článek→

Zajímavé

Ve jménu Dia, Prométhea i Chaosu svatého, aneb co si vypůjčili křesťané z řecké mytologie

Aleš Kotva / 25. 4. 2024

Určitě jste někdy slyšeli či sami řekli: „Dobře, nechám tě to opsat, ale udělej to tak, aby to nikdo nepoznal.“ Pokud ne, tak jste buď opravdu poctiví lidé nebo špatní přátelé (nehodící se škrtněte). Opisování však není jen součástí jakéhokoliv druhu studia, ale i dějin, popřípadě kultury a náboženství. Upusťme od teorií kalkulujících s pojmem „psychologická jednota lidstva“, které se snaží najít pojítko ve vývoji jednotlivých světových civilizací, a tím najít to, co mají všichni lidé společné; nějaký náš společný…

Celý článek→

Zajímavé

Řecká mytologie včera, dnes a zítra

Aleš Kotva / 25. 3. 2024

Řecká mytologie je specifická a zajímavá. Rozhodně si nelze pantheon řeckých bohů interpretovat jako tradiční náboženství, přičemž pod pojmem tradiční v tomto případě myslím jeden ze tří velkých monoteistických směrů, které dnes dominují světu. Staří Řekové nevěřili v to, že pokud se budou dobře chovat a pravidelně obětovat bohům, bude je čekat nádherný, klidný a nesmrtelný život v ráji. V čele řeckého pantheonu nestál milostivý „Pánbůh“, který lidstvo natolik miloval, až mu seslal svého syna (či sebe sama… zde opravdu…

Celý článek→

Zajímavé

Ilias a Odyssea v hávu 21. století

Aleš Kotva / 26. 2. 2024

„Básnící musí ten příběh znovu a znovu opěvovat a předávat jej z generace na generaci, protože přijdeme-li o Tróju, přicházíme tím zároveň o kousek sebe sama.“ – Stephen Fry V listopadu minulého roku jsem brouzdal po internetu a prohlížel si podzimní slevy na Steamu. Dlouho jsem si nic nezahrál a řekl jsem si, že nebylo od věci občas odbočit od učebnic a skript. Do oka mi padla videohra Total War: Troy. Herní sérii strategických her Total War jsem vždycky zbožňoval.…

Celý článek→

Zajímavé

Není prorok jako prorok: Moderní sekty, na které je lepší si dát pozor  

Aleš Kotva / 29. 1. 2024

Být determinován, či nebýt determinován?  Když čtete historické knihy, často se setkáte se zajímavými myšlenkami a historickými fenomény, u kterých si řeknete: „Zaplať pánbůh, že tohle už dnes neexistuje.“ Dlouhou dobu jsem si to říkal, protože dlouhou dobu jsem se dopouštěl jedné zásadní chyby – vnímal jsem historii lineárně a podobně jako determinističtí historici (dle Poppera tzv. historicisté) jsem si myslel, že směřování lidstva musí naprosto logicky směřovat k stále lepšímu a pokročilejšímu vývoji. Čím více se historii věnujete, tím více…

Celý článek→

Kultura, Zajímavé

Vánoce ve světě 

Aleš Kotva / 28. 12. 2023

Sedíte u štědrovečerního stolu, příbor již máte složený na talíři, v břichu vás hřeje bramborový salát, kapřík nebo řízek. Popřípadě nějaká jiná dobrota. Koutkem oka pozorujete tatínka dojídajícího poslední kousky večeře. Nejste jediní. Celý stůl jej pozoruje; táta si s tím vždycky dává trošku načas. Dramatizuje a zdržuje, aby ani na Vánoce nechyběla zábava. Zasmějete se tomu, když dojí a řekne, že si holt dá druhou porci až později.  Zazvoní zvoneček, jdete ke stromečku, pohodlně se usadíte a začnete si…

Celý článek→

Z našeho oboru, Zajímavé, Ze studentského života

Dvě tváře města světel, část II.

Aleš Kotva / 23. 11. 2023

Friendly Bolt  Pokud jsem k Paříži nějaké stereotypy choval, všechny se mi je podařilo zbořit, a to díky Boltu, který jsem použil celkem čtyřikrát; většinou v okamžicích naprosté únavy, kdy se mi zkrátka nechtělo ani vycházet schody z metra. Když jsem se takhle jednou chystal z La Courneuve, zastavil mi řidič jménem Mohamed.  Jakmile jsem si sedl, Mohamed mi řekl, že ve dveřích jsou bonbony a pokud chci, mohu si nabídnout. Vzhledem k tomu, jak tady vzrostla má nedůvěra v…

Celý článek→

Studentský život, Z našeho oboru, Zajímavé

Dvě tváře města světel, část I.

Aleš Kotva / 23. 10. 2023

Nepokoje v La Courneuve  V tomto článku bych se chtěl vypsat z věci, která mě během mého pobytu v Paříži donutila k největšímu zamyšlení. V Paříži jsem zbořil jeden obrovský stereotyp.  Archiv je skvělý, ale čtvrť, ve kterém stojí, bohužel už tak skvělá není. Před příměstskou oblastí La Courneuve mě varoval můj školitel, vedoucí katedry, místní taxikář i ambasáda. Na katedře mi říkali, ať na sebe hlavně dávám pozor, protože La Courneuve je oblast s vysokou kriminalitou a není tam úplně bezpečně. Vyprávěli o svých pocitech, které…

Celý článek→