Sedíte u štědrovečerního stolu, příbor již máte složený na talíři, v břichu vás hřeje bramborový salát, kapřík nebo řízek. Popřípadě nějaká jiná dobrota. Koutkem oka pozorujete tatínka dojídajícího poslední kousky večeře. Nejste jediní. Celý stůl jej pozoruje; táta si s tím vždycky dává trošku načas. Dramatizuje a zdržuje, aby ani na Vánoce nechyběla zábava. Zasmějete se tomu, když dojí a řekne, že si holt dá druhou porci až později. Zazvoní zvoneček, jdete ke stromečku, pohodlně se usadíte a začnete si…
Author: Aleš Kotva
Dvě tváře města světel, část II.
Friendly Bolt Pokud jsem k Paříži nějaké stereotypy choval, všechny se mi je podařilo zbořit, a to díky Boltu, který jsem použil celkem čtyřikrát; většinou v okamžicích naprosté únavy, kdy se mi zkrátka nechtělo ani vycházet schody z metra. Když jsem se takhle jednou chystal z La Courneuve, zastavil mi řidič jménem Mohamed. Jakmile jsem si sedl, Mohamed mi řekl, že ve dveřích jsou bonbony a pokud chci, mohu si nabídnout. Vzhledem k tomu, jak tady vzrostla má nedůvěra v…
Dvě tváře města světel, část I.
Nepokoje v La Courneuve V tomto článku bych se chtěl vypsat z věci, která mě během mého pobytu v Paříži donutila k největšímu zamyšlení. V Paříži jsem zbořil jeden obrovský stereotyp. Archiv je skvělý, ale čtvrť, ve kterém stojí, bohužel už tak skvělá není. Před příměstskou oblastí La Courneuve mě varoval můj školitel, vedoucí katedry, místní taxikář i ambasáda. Na katedře mi říkali, ať na sebe hlavně dávám pozor, protože La Courneuve je oblast s vysokou kriminalitou a není tam úplně bezpečně. Vyprávěli o svých pocitech, které…
Archiv Společnosti pro zahraniční misie
Pokud od tohoto článku čekáte podrobný popis toho, jak to funguje v dalším pařížském archivu, asi vás zklamu. Samozřejmě se k němu dostaneme, což je ostatně důvod, pro který jsem článek pojmenoval tak, jak jsem jej pojmenoval, ale při vypisování mě napadlo, že bych jej spíše mohl pojmenovat: Jak jsem se pokoušel dostat do archivu Společnosti pro zahraniční misie? No jak? Začalo to naprosto jednoduše. Jako běžný pracovní den v Paříži. Archiv Společnosti pro zahraniční misie pro mě byl poměrně důležitý, protože…
Archiv v La Courneuve
Klapání, nebo bzučení? Když studujete historii, nějak se od vás očekává, že dříve nebo později budete muset navštívit nějaký ten archiv. Pokud se budete soustředit na dějiny Francie a dostane se vám potěšení navštívit Francii, budete mít na výběr ze tří hlavních archivů – z archivu ministerstva pro zahraniční věci v La Courneuve, státního archivu v Saint-Denis a z archivu ministerstva obrany ve Vincennes. Samozřejmě zde existuje celá řada drobných, či soukromých archivů a malých badatelen, ale tyhle jsou ty nejzákladnější. Dnes bych…
Toulky Paříží: Invalidovna
Nedávno se mi podařilo dostat se do projektu, který mi umožnil absolvovat měsíční pobyt v Paříži, který je, mimo jiné, i nezbytný pro mou disertační práci. V Paříži je několik velmi užitečných archivů, které každý historik ocení, ale stejně tak je zde i celá řada památek, které stojí za to navštívit. Jakmile jsem přijel do Paříže a zjistil, že lidé, kteří mi přes AirBnB pronajímají byt pravděpodobně nebudou sérioví vrazi, ulevilo se mi a začal jsem se zabydlovat. Poněvadž jsem…
Kyblík, ucho a houba, aneb nejbizarnější konflikty v historii
Válka. Slovo, kterého se všichni bojíme. Nejhrozivější inovace přírodního druhu homo sapiens, která nás prováděla od nepaměti a jíž jsou dějiny plné. Její úloha byla v otázce formování lidstva natolik klíčová, že je až možné (historicky) polemizovat, zdali je dnešní období stability a zdárného klidu vyústěním dějin, či pouze jejich odchylkou. Stále čelíme specifickým problémům, které s sebou přináší naše doba, její inovace, požadavky, mentalita a směr vývoje, avšak musíme si přiznat, že válečná intenzita je v porovnání se zkušeností našich předků podstatně…
Vox populi, vox dei – dezinformace a konspirační teorie v minulosti
Když jsem byl na střední škole, zbožňoval jsem časopis Enigma. Měli jsme jej předplacený, a tak nám každý měsíc pravidelně chodil do schránky. V té době jsem zbožňoval fantasy. Hltal jsem Martina a Tolkiena, nevadili mi ani upíři a vlkodlaci, duchové, gryfové, bludičky a další věci. Hrál jsem Zaklínače 1 & 2, do kina jsem chodil na nové béčkové trháky opírající se o ještě béčkovější CGI, které teprve čekalo na svůj zenit. Enigmu jsem bral jako součást fiktivního univerza. Jako můstek,…
Inter arma silent Musae, prvoválečná poezie
Pokud mě umění něčemu naučilo, tak že nerozumím umění. Inspirace může přicházet naprosto náhodně. Většinou je výsledkem dobré, či tvůrčí nálady, která přichází v důsledku chemické reakce v mozku – v našich tělech. Pravé múzy nesou jména jako serotonin, dopamin, oxytocin, endorfin a fenylethylamin. V kombinaci s naší osobní zkušeností se světem se kdesi mezi šedou kůrou mozkovou a mozečkem tvoří ideje, příběhy, emoce a inspirace. Každý z nás si ve své vlastní hlavě nosí osobní Louvre, Alexandrijskou knihovnu, či…
Harry Potter a antická mytologie
Harry Potter a jeho svět. To je značka, která provází svět mudlů (tedy bohužel nás všech – konečně si to přiznejme) již od roku 1997. Značka, která si od svého stvoření začala žít vlastním životem. Pokud patříte mezi starší mladší generaci (to už jsem si musel taky přiznat), tak jste s Harrym Potterem pravděpodobně vyrostli a byli jste svědky toho, jak se magický svět J. K. Rowling osamostatnil. Za mého dětství byl Potter živ díky knihám, později si naši pozornost…