Být determinován, či nebýt determinován?
Když čtete historické knihy, často se setkáte se zajímavými myšlenkami a historickými fenomény, u kterých si řeknete: „Zaplať pánbůh, že tohle už dnes neexistuje.“ Dlouhou dobu jsem si to říkal, protože dlouhou dobu jsem se dopouštěl jedné zásadní chyby – vnímal jsem historii lineárně a podobně jako determinističtí historici (dle Poppera tzv. historicisté) jsem si myslel, že směřování lidstva musí naprosto logicky směřovat k stále lepšímu a pokročilejšímu vývoji. Čím více se historii věnujete, tím více vám však začne docházet, jak je předešlé tvrzení chybné. Historii nelze vnímat jako lineární přímku.
Stejně tak nelze lineárně vnímat lidstvo jako takové. Lidské společenství se v čase vyvíjí a proměňuje, avšak některé věci se nemění. Technologicky směřujeme dopředu, pozitivním směrem se posouvá naše vnímání lidských práv a individuality, avšak lze spatřit i fenomény, které se neustále opakují – byť jsou vždy ohýbány podle parametrů své doby. Prvně mě tato myšlenka napadla během lockdownů, když nám někteří učitelé do volitelné literatury ke zkouškám přidali publikace o pandemii španělské chřipky. Stejně jako existovali antivaxeři v letech 2020–2022, existovali i mezi lety 1918–1920. I v roce 1919 jste mohli potkat skupinku lidí, která tvrdila, že nošení roušek zdraví škodí mnohem více než španělská chřipka samotná. „Jaký to paradox,“ řekl jsem si tenkrát. A šlo by jít dále – podobně se v 19. století daly nalézt skupiny lidí, kteří věřili, že pravé neštovice vlastně neexistují a jedná se dnešní terminologií řečeno o hoax. Čím dále v historii jdete, tím více kuriozit naleznete. Ve 14. století vám k ochraně proti moru stačila dobrá modlitba a odhození základních hygienických návyků. Realita těchto myšlenek je o to fascinující, že byla vytvořena lidmi, kteří byli stejní jako my.
Kdo tu velí?
Z důvodů, které jsem popsal výše, jsem pak byl naprosto fascinován, když jsem se dočetl o existenci různých sekt a myšlenkových pochodů, ze kterých zůstávala hlava stát. Nutno přiznat, že některé z nich byly logicky pochopitelné – jako například ariánství, náboženská odnož křesťanství vyznávaná germánskými kmeny pronikajícími na sklonku antiky na území římské říše, jež neuznávala rovnost Ježíše Krista s Bohem. K naprostému údivu jsem však dospěl během bakalářských studií, když jsme se podrobně začali seznamovat s katary. Přemýšlel jsem, zdali je mám nazvat sektou či kultem, ale raději se budu držet uznávaného označení hnutí. Každopádně tato slepá vývojová větev křesťanství se hlásila k poměrně zajímavému životnímu stylu, který spočíval v zákazu požívání masa, ale i vajec. Zakázáno bylo i přísahat věrnost vrchnosti čili jakýkoliv způsob participace na feudálním systému. Poměrně běžný byl i přísný celibát. Vegetariánský způsob života dnes asi nikoho nepřekvapí, ale skutečnost, že katarské hnutí vzniklo ve 13. století, je zkrátka fascinující. A mě napadla otázka: Jak to bylo možné?
Podobně fascinující byl čin německých novokřtěnců, kterým se v roce 1534 podařilo dobýt město Münster a překřtít jej na tzv. Nový Jeruzalém, ve kterém byly okamžitě svrženy kostely, povoleno mnohoženství, zrušen stavovský systém, soukromé vlastnictví a peníze. Jediným zákonem se stala Bible a jedna z jejích mnohých a podivných interpretací.
Podobných radikálních hnutí, která by se dala zařadit do seznamu expertů na naprostý brainwashing se vyskytlo a vyskytuje hromada, a tak jsem se rozhodl, že by nebylo špatné vás seznámit s těmi, na které je třeba si dát největší pozor. Většinou se jedná o sekty, které jsou postavené na naprosté manipulaci a které využívají vašich slabých stránek k tomu, aby se vám pokusily dostat k srdci a k peněžence.
Imanuelité
Bizarní radikální sekty nejsou jen zahraničním fenoménem. Setkat se s ním lze i v České republice, přičemž zde nemyslím sekty, které se snaží v Čechách zakořenit, ale přímo ty, které v tuzemsku vznikly. Imanuelité jsou počinem zhrzeného studenta FAMU, Jana Dvorského, který prý již za studií propadl megalomanským cílům, které jej v kombinaci s mesiášským komplexem vedly k vytvoření sekty s názvem Imanuelité. Původ slova je poměrně zajímavý – Dvorský začal věřit ve svou „božskost“, byl přesvědčen, že je předurčeným mesiášem nesoucím jméno Parsifal Imanuel. A bylo to na světě. Dvorský prodal svůj byt v Praze, aby měl dostatek financí na tisk vlastní Bible – Syn člověka, Mesiášovo živé Slovo k všenápravě světa. Fascinující je, že si jeho šílené myšlenky našly základnu následovníků, kteří dobrovolně vstupovali do sekty a vzdávali se ve Dvorského prospěch vlastního majetku. Na čem jejich filozofie stála? Na poměrně utopické představě tvrdící, že lidské duše se v průběhu dějin obrátily (tzv. převrátily), čili dnes žijí ženy v tělech mužských a muži v tělech ženských. Jedinou možností, jak se z daného stavu dostat, je následovat právě Dvorského učení, jehož sparťanské principy však vedou k narušení biorytmu a definitivní devastaci psychického zdraví, což má za následek silné suicidální sklony. Imanuelité věřili, že bdít se má v noci a spát přes den, jejich denní kalorický příjem zpravidla činil jeden suchý rohlík a pár lžic polévky z dubové kůry, zajímavě se stavěli i k otázce úklidu, který považovali za výmysl převrácených jedinců a kategoricky jej odmítali. Když byl ze sekty někdo vyloučen, bylo mu doporučeno „dobrovolně opustit svou fyzickou schránku“.
Zde si můžete něco přečíst od lidí, kterým se podařilo ze sekty vystoupit a neopustit svou fyzickou schránku.
Jehovisté
Fenomén jehovistů pozoruji již delší dobu, neboť jsem nedokázal pochopit, jak je možné, že se k jejich sektě (slovo církev mi opravdu nejde přes jazyk) někdo dokáže dobrovolně připojit. Nějaký čas jsem dokonce uvažoval, že bych jejich sál Království navštívil. Mělo se jednat o jakýsi vědecký experiment – chtěl jsem na sebe dobrovolně nechat působit jejich brainwashing a poté o tom sepsat článek, avšak kombinace racionálního uvažování a nechutenství k náboženství mě nakonec donutila od nápadu upustit. Mé pozorování zůstalo čistě v teoretické rovině, jež mě však stále nepřestává fascinovat. Jak je možné, že někdo doslova vyhodí svůj život z okna a připojí se k uzavřené komunitě řídící se vlastními zákony, za jejímiž zdmi je možné „legální“ znásilňování, pedofilie, vydírání a vykořisťování?
Největší nebezpečí jehovistů bezpochybně stojí na skutečnosti, že mají svou vlastní radu starších, která komunitě diktuje zákony a způsob chování. Pokud v sektě dojde k nějakému „přestupku“ (vzhledem k závažnosti činů se jedná o opravdu eufemistický pojem) jako je například znásilnění, ublížení na zdraví či týrání, je celá situace posouzena radou starších, která stanoví vhodný postup a trest. Policie tak o dění v sektě nemá nejmenší ponětí. Jehovisté neuznávají zákony, společenský řád a zásady lidského soužití.
Svědky Jehovovi můžete čas od času spatřit cestou na fakultu – stojí kousek od Sadů Pětatřicátníků a lákají na výklad Bible zdarma. Fascinující však je, že jejich Bible prakticky ani není Biblí – jedná se o nesmyslnou a ideologii přizpůsobenou snůšku lží, která neuznává žádný názor zvenčí. Jakmile vás chytí na udičku, už není cesty zpět. Stanete se součástí systému, ze kterého nejde uniknout – je sledována vaše účast na mších, vaši přátelé i vaše rodina. Vztah je vám umožněn pouze za předpokladu, že vám jej sekta schválí. To samé platí i o početí dětí. Veškeré vaše finance musí být odevzdány ve prospěch sekty a pokud se rozhodnete odejít, jsou s vámi přetrhány veškeré vazby. Vaši příbuzní mají zakázáno se s vámi vídat, dokonce vám ani nesmí přijít na pohřeb.
Zde bych vám doporučil jedno video z českého prostoru, zachycující rozhovor s mužem, který v sektě byl od svého dětství. Je to poměrně zajímavé.
Ještě děsivější je výpověď bývalých členů Svědků Jehovových z anglosaských zemí. Avšak pozor, ne nadarmo video varuje před viewer advice.
Scientologie
Scientologie je fenomén, který jsem objevil teprve nedávno. Kdysi jsem něco tušil o „záhadné církvi Toma Cruise“, ale že bych se nějak detailně pídil po jejím charakteru, to se úplně říct nedá. Až nedávné video od Martina „Mikýře“ Mikysky upozornilo na problémy, které se za touto církví skrývají. Od sebevražd aktivních i bývalých členů po poškozování fyzického a psychického zdraví.
Ke scientologii jsem se dostal přes 30 minutový a již téměř sedm let starý studentský film Rada nad zlato od Jakuba Charváta, který zachycuje praktiky finanční poradenské společnosti OVB, jež by se v určitém slova smyslu daly přirovnat k praktikám sekty. Poněvadž se však jedná již o sedm let starý film, řekl jsem si, že je dost možné, že se finanční poradci ze svých chyb oklepali a šli o dům dál. Odpouštět je lidské. Přesto si říkám, že by nebylo od věci jednoho dne sepsat článek o rostoucí sektě adolescentních finančních poradců. Přeci jenom se jejich „misionářů“ začíná ve společnosti objevovat více než jezuitů v Latinské Americe během španělského řádění. Nechceš jít na kafe? A pojistku máš? Už jsi přemýšlel nad svými financemi? Huitzilopochtli už je pokřtěný, nevíš?
Každopádně mě v dokumentárním filmu o OVB překvapila jedna věc – velký „nadpozemský zemský šéf“ chodící na firemním večírku po pódiu střílející jednu motivační hlášku za druhou. V tu dobu jsem si řekl, že zatímco jehovisté lákají na empatii a pochopení, někdo holt k rekrutování používá motivaci a vidinu rychlého zisku peněz. Abych pochopil, co je na motivačních řečnících tak fascinující, pustil jsem si na YouTube pár videí a jak to tak bývá, o několik desítek minut později jsem měl puštěné Mikýřovo video o scientologii. Samozřejmě nutno podotknout, že pan Mikyska má silně populárně-naučný narativní styl typický pro všechny YouTubery, ale tohle se mu povedlo. Jako určité varování jeho video poslouží skvěle.
Aby bylo jasné, jak jsem se dokázal od OVB dostat ke scientologii, popíšu alespoň základní věci, které scientologové dělají. Naprosto běžná jsou pro ně velká zasedání, během kterých po pódiu chodí motivační řečník slibující úspěch a osvobození. Scientologové nabízí celou řadu kurzů, jejichž absolvováním se můžete posouvat výše a výše po jejich hierarchickém žebříčku a postupně dojít k „prozření“, že lidé jsou jen dušemi – „formami“ –, které před několika tisíci lety ufoni hodili do sopky, čímž vznikla naše tělesná schránka. Nechci video celé vykrádat a přepisovat a sepíšu tedy jen několik základních myšlenek, které se okolo scientologie točí: rakovina plic je způsobena nedostatečným počtem kuřáků, doktoři jsou vrazi a místo nemocnice byste měli navštívit scientologická centra, lidé okolo vám nerozumí, protože neprozřeli, abyste mohli žít zdravý život, musíte navštívit jejich Dianetická centra a podstoupit léčbu Purifem, látkou, která vás podle výživových poradců může stát život. A ještě si za to pěkně zaplatíte.
Zlatí Tibeťané a jejich čakry.
Jak je to možné?
Každý racionálně uvažující člověk si jistě pokládá otázku, jak je možné, že se někdo nechal k vstupu do podobné sekty přesvědčit? Jak je možné, že se někdo dobrovolně vzdává svého života a štěstí a propadne takovým zlodějským zásadám? Odpověď by se dala značně zjednodušit na: „Je to jednoduché. Protože ti lidé neznají štěstí a život.“ Pokud jste si pustili české video přiložené u Svědků Jehovových, asi tušíte, o čem mluvím. Podobné sekty cílí na jedince, kteří v životě přišli o vše a nachází se v situaci, o které si myslí, že z ní neexistuje žádné východisko. Celé dny se trápí, počítají každou korunu, nemají přátele, ani rodinu, topí se v dluzích a depresích, když v tom se rozhodnou navštívit sektu. Jak se zmínil například bývalý člen Svědků Jehovových: „Ty tam přijdeš prostě jako cizí člověk, teď se na tebe všichni smějou, objímají tě, takže ty v tom tvém těžkém kritickém životě vidíš třeba nějakej bod, kde by ses mohl uchytit… …když se do toho dostaneš, tak už potom přestáváš přemýšlet.“
Dávejte na sebe pozor.
