Category: Z našeho oboru

Kultura, Z našeho oboru

Charta 77 – Ideový prazáklad sametové revoluce

Jana Rondevaldová / 15. 11. 2023

V pátek 17. listopadu si budeme připomínat 34. výročí sametové revoluce. Budeme si připomínat změny, na jejichž počátku stála, a hodnoty, ze kterých vzešla. Události 17. listopadu jsou výsledkem postupného a několikaletého rozkladu tlejícího režimu a tento postupný rozpad mělo na svědomí několik možných aspektů. Vnímáme však, že především volání po morální obnově bylo jedním z nejhlasitějších. V tomto směru stála na počátku Charta 77,  zejména hlas Václava Havla a filosofie Jana Patočky, který za demokratické hodnoty položil svůj život…

Celý článek→

Kultura / Události, Nezařazené, Z našeho oboru

Den vlčích máků – 11. 11. (1918)

Tomáš Fiala / 11. 11. 2023

Úvod Listopad, podzimní měsíc, kdy stromy shazují listí a příroda se obléká do nekonečných kombinací barev. Příhodnější měsíc pro celosvětový, mezinárodní den válečných veteránů pravděpodobně neexistuje. Připomínáme si jak konec První světové války (taktéž Velké války), tak válečné veterány, a to v jeden jediný den, kdy Velká válka skončila, konkrétně 11. 11. 1918 v 11 hodin. Velká válka Její kořeny lze hledat v Bosenském Sarajevu v Srbsku, 28. června 1914, kdy Gavrillo Princip zastřelil následovníka trůnu Františka Ferdinanda D’Este i s jeho manželkou…

Celý článek→

Studentský život, Z našeho oboru, Zajímavé

Dvě tváře města světel, část I.

Aleš Kotva / 23. 10. 2023

Nepokoje v La Courneuve  V tomto článku bych se chtěl vypsat z věci, která mě během mého pobytu v Paříži donutila k největšímu zamyšlení. V Paříži jsem zbořil jeden obrovský stereotyp.  Archiv je skvělý, ale čtvrť, ve kterém stojí, bohužel už tak skvělá není. Před příměstskou oblastí La Courneuve mě varoval můj školitel, vedoucí katedry, místní taxikář i ambasáda. Na katedře mi říkali, ať na sebe hlavně dávám pozor, protože La Courneuve je oblast s vysokou kriminalitou a není tam úplně bezpečně. Vyprávěli o svých pocitech, které…

Celý článek→

Z našeho oboru, Zajímavé

Shakespearovy stopy, potopené město a nový jazyk

Eliška Chimalová / 19. 10. 2023

Tady stál Shakespeare! V britském King’s Lynn probíhá renovace slavného divadla Guildhall of St. George, které je nejstarším stále fungujícím divadlem ve Velké Británii – jako divadlo se budova využívá od roku 1445. Jedná se o místo s opravdu bujarou historií, avšak tou pravděpodobně nejzajímavější perličkou je to, že zde měl hrát sám William Shakespeare pod záštitou skupiny The Earl of Pembroke’s Men v letech 1592-3. V rámci zmíněných renovací byla odhalena 600 let stará dubová podlaha ukrytá pod podlahovou…

Celý článek→

Kultura / Události, Nezařazené, Úvahy a zamyšlení, Z našeho oboru

Proč tramvajové dilema?

Tereza Matějková / 16. 10. 2023

Na Dni vědy a techniky a na Noci vědců jste mohli u stánku Katedry filozofie diskutovat o tramvajovém dilematu. Bylo ztvárněné pomocí dětských dřevěných kolejí a vláčku, malých panáčků a figurek různých zvířat. Hračky jej dělají přístupnějším pro menší děti a zároveň navozují pocit hry, tedy něčeho ne-skutečného.   Co to vlastně je? Jedná se o jeden z nejznámějších myšlenkových experimentů z oblasti filozofie morálky a etiky. Jeho základní podoba zní: Po kolejích se řítí tramvaj, které selhaly brzdy. Na…

Celý článek→

Z našeho oboru

Zolův naturalismus: Co se skrývá za popisy zmařených životů?

Jana Rondevaldová / 12. 10. 2023

Počínaje dospíváním se Zola (1840-1902) zajímal o umění a především literaturu, o níž debatoval se svým nejlepším přítelem Paulem Cézannem v rodném městě Aix-en-Provence na jihu Francie. Oblíbil si například Shakespeara či Huga, zejména však Balzaca, jehož realistický cyklus Lidská komedie (kompletně dokončeno roku 1848) měl předznačit Zolovo vlastní monumentální dílo: Rougon-Macquartové: Přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství.  Často se uvádí, že naturalismus je kritický realismus uvedený do krajnosti. A skutečně jej můžeme vnímat jako jeho podmnožinu.…

Celý článek→

Pro studenty, Recenze, Reportáže, Studentský život, Z našeho oboru, Zajímavé, Ze studentského života, Život na ZČU

Kyrgyzstán – země protikladů

Anežka Pechová / 9. 10. 2023

„…máme možnost letět do Kyrgyzstánu!“ přiběhla jednoho dne spolužačka. „Jo? A kde to vůbec je?“ Ptám se já. Kyrgyzstán… no to je nějakej stán, tam už je to asi nebezpečný… Vytahuji mobil a googlím. No jo, bývalá SSSR. Tak tam to bude asi divoký. A tam nás posílá fakulta jo?  PŘED VÝJEZDEM Před výjezdem na studijní pobyt do Kyrgyzstánu je třeba absolvovat klasické výběrové řízení a dá se na něj využít stipendium z programu INTER. Vyplnit Learning Agreementy, uzavřít cestovní…

Celý článek→

András Toma
Z našeho oboru, Zajímavé

Poslední propuštěný válečný zajatec druhé světové války

Matěj Líbal / 6. 10. 2023

⌛ Čtení na 4,5 minuty Válka. Aneb situace, kdy se za vyšším cílem hrstky mocných posílají proti sobě celé národy, aby se navzájem povraždily. Mnoho utrpení, zničených rodin, domovů a především životů. Ideálně mají v armádě všichni poslouchat rozkazy a bojovat dokud nepadnou. Když však smrt klepe na dveře, málokdo je dobrovolně otevře. Bílá vlajka tak častokrát zachraňuje před jistou smrtí. Z takové osoby se tak po zdvižení bílého kapesníku rázem stává válečný zajatec, chcete-li POW (Prisoner Of War), s osudem…

Celý článek→

Z našeho oboru, Ze studentského života

Archiv Společnosti pro zahraniční misie 

Aleš Kotva / 21. 9. 2023

Pokud od tohoto článku čekáte podrobný popis toho, jak to funguje v dalším pařížském archivu, asi vás zklamu. Samozřejmě se k němu dostaneme, což je ostatně důvod, pro který jsem článek pojmenoval tak, jak jsem jej pojmenoval, ale při vypisování mě napadlo, že bych jej spíše mohl pojmenovat: Jak jsem se pokoušel dostat do archivu Společnosti pro zahraniční misie?    No jak?  Začalo to naprosto jednoduše. Jako běžný pracovní den v Paříži. Archiv Společnosti pro zahraniční misie pro mě byl poměrně důležitý, protože…

Celý článek→

Z našeho oboru, Zajímavé

Projděte si původní ulice římského města

Eliška Chimalová / 18. 9. 2023

První římské pobřežní kolonie byly zpočátku nevelkými centry římské moci, často nepřesahující rozlohu 3 hektarů. Mezi jejich hlavní funkce patřila především ochrana důležitých strategických míst před útoky Kartaginců a jiných nájezdníků. Písemné záznamy uvádějí, že do roku 180 BC Římané založili alespoň 20 přímořských kolonií, ze kterých se postupem času stávala nejen klíčová místa transportu nejrůznějších komodit, ale taktéž kulturní či „dovolenková“ centra velice oblíbená u nejvýše postavených Římanů. Proto byly v těchto lokalitách během archeologických výzkumů často doloženy nejen…

Celý článek→