Jaro v hlavním městě s sebou mimo jiné přináší mnoho nových staveb, oprav a rekonstrukcí. Naneštěstí tomu nebylo jinak ani v naší ulici a na začátku druhého dubnového týdne začala rozsáhlá oprava, která byla rozdělena do pěti fází kvůli omezení provozu. I bez zábran byla naše ulice stěží průjezdná v obou směrech. V tuto chvíli je rovněž nezbytné podotknout, že slovo “oprava” je v tomto smyslu užito velmi volně. Dvě poloviny naší domácnosti se shodli na tom, že probíhající oprava bude s největší pravděpodobností souviset s rekonstrukcí nádraží,…
Author: Kristýna Kosmannová
Do dvou
V odrazu tvé duše hledám kousek sebe a doufám, že jsi tím, co mi v nitru schází. Na cestě bez cíle jdeme ruku v ruce. Téměř svoji, ale o trochu vzdálenější. Pocity, které se ztrácí v každodennosti i přes to, že ji ve všem převyšují. Ozvěny v prázdnu, hlukot ticha i slepota světla nakonec (z)mizí. Čas zpomalí a obzor se vyjasní. Kruh se uzavírá. Už není děsivým neznámé, ale to, co přijímáme za vlastní. Chci být navenek tím, čím jsi ve mně.…
V oboru humanitních věd je trauma nezbytné pro další poznání. Reportáž z přednášky Václava Bělohradského
Ve středu 15. února proběhla na pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni přednáška s názvem Akademická svoboda ve fragmentovaném světě. Úvodní slovo měl profesor Václav Bělohradský, který se nejprve vymezil proti samotnému názvu a podotkl, že vhodnějším by bylo užití výrazu “v globalizovaném světě”. Po úvodu následovala panelová diskuze, jejímiž řečníky byli také Martin Brabec, Jitka Paitlová a Martin Profant. Pan profesor Bělohradský hned na samém začátku prozradil, že se jedná o jeho vůbec první návštěvu Západočeské univerzity v Plzni. Hned poté…
Ve tmě
Zima Spánkový deficit doplněný o lehké nachlazení. Bílé stěny v bílém pokoji, prázdný byt a tvůj pocit vnitřního netušení. Mezi davy hledáš tvář, která se ti vyhýbá v zrcadle. Bojíš se. Střílíš ostrými a míříš do srdce – vedle. Osmá hodina, nedělní ráno, mráz přízemní. Spí vedle tebe, zatímco ty hledáš odpovědi na stropě. Začínáš otevírat oči pod růžově zbarvenými skly, konečně vnímáš. Prvotní pomýlení smyslů se vstřebává. Tehdy se zeptáš poprvé: “Co když to vše jednoho dne prostě odezní?” Tam,…
Aktivity Amnesty International na pomoc politickým vězňům před rokem 1989
Významnou roli sehrálo lidskoprávní hnutí Amnesty International v 70. a 80. letech 20. století v tehdejším Československu. V té době se hnutí Amnesty v ČSR postavilo za bezmála čtyři sta pronásledovaných československých občanů a politických vězňů. Počátky Amnesty International na našem území je však možné sledovat až k samotnému vzniku hnutí, tedy zpět do roku 1961, kdy svět obletěl článek britského právníka Petera Benensona s názvem Zapomenutí vězni. Článek vyšel nejprve v novinách The Observer, brzy se mu však dostalo velké pozornosti. Benenson se v něm zaměřoval na…
Ženy českého disentu – pětidílná minisérie
V neděli 20. listopadu vyšel na instagramovém účtu Amnesty International pro Českou republiku první díl pětidílné minisérie, která přibližuje některé z hlavních žen, které značnou částí přispěly českému disentu. Minisérie bude zaměřena Jiřinu Šiklovou, Evu Kantůrkovou, Danu Němcovou a v neposlední řadě na Martu Kubišovou. První díl byl věnován Olze Havlové. Je v něm blíže přiblížena její činnost v samizdatovém zpravodajství. Zmíněn je také vznik Nadace Olgy Havlové, která vznikala pod záštitou Výboru dobré vůle. Každé z protagonistek bude věnován…
“Všichni jsme Tepláreň!”
Ve středu 12. října ve večerních hodinách otřásla československým internetem zpráva o střelbě v bratislavském gay baru Tepláreň. Střelba si vyžádala dvě oběti, Juraje a Matúše. Na svědomí ji měl jistý Juraj K., který na místě činu vystřílel dva zásobníky. Deník N v jedné ze svých zpráv o této tragédii uvedl, že Juraj a Matúš zemřeli kvůli tomu, kým byli, to však není zcela pravda. Juraj a Matúš nezemřeli kvůli tomu, kým byli, ale kvůli tomu, kým byl Juraj K. Juraj K.…
Evropské pohádky o čínské realitě
Poválečná situace v padesátých letech minulého století dala vzniknout dystopické větvi světové (převážně potom evropské) literatury. Typickým znakem pro dystopické romány je společnost, která se vyvinula špatným směrem a pod nadvládou totalitního systému se sama žene do záhuby. V této souvislosti nelze nezmínit autory jako Ray Bradbury, Karel Čapek nebo George Orwell, kteří svými dystopickými romány proslavili. A možná právě u jednoho ze zmíněných autorů čerpala Komunistická strana Číny inspiraci pro svůj stranický program. Když fouká vítr, ohýbá se tráva:…
Moderní Kerouactví: Expedice Avamuš
Prozaik, volnomyšlenkář a tělem i duší dobrodruh Jack Kerouac svým dílem ovlivnil novodobý způsob cestování. Spolu se zbytkem beatnického hnutí udělal z tuláctví něco, po čem mladší generace prahnou. Možnost vydat se na vlastní pěst do světa a uspokojit tak volání po dobrodružství, které dotyční silně pociťují. Nejedná se jen o způsob, jakým se vymanit ze všednosti každodenního života, ale především o prokazatelně účinnou metodu sebepoznání. Atraktivitou překypující způsob cestování tak stále oslovuje jedince napříč národnostmi i generacemi. Právě odkazem,…
132 dní, aneb na Ukrajině je stále válka
132 dní. Více než 46 tisíc mrtvých. Nejméně 400 pohřešovaných. Zhruba 13 tisíc zraněných. Přes 15 milionů těch, kteří byli donuceni opustit své domovy. Přinejmenším 2 tisíce zničených budov. To je válka na Ukrajině v číslech od jejího vypuknutí, které bylo zapříčiněno ruskou invazí nad ránem ve čtvrtek 24. února 2022 do dnešního dne, tedy k 6. červenci 2022. Zatímco příčina ruského útoku se zdá být jasná, konec a staronová pozice Ukrajiny na evropském kontinentu i nadále zůstávají předmětem nekončících…