V odrazu tvé duše hledám kousek sebe a doufám, že jsi tím, co mi v nitru schází.
Na cestě bez cíle jdeme ruku v ruce.
Téměř svoji, ale o trochu vzdálenější.
Pocity, které se ztrácí v každodennosti i přes to, že ji ve všem převyšují.
Ozvěny v prázdnu, hlukot ticha i slepota světla nakonec (z)mizí.
Čas zpomalí a obzor se vyjasní.
Kruh se uzavírá.
Už není děsivým neznámé, ale to, co přijímáme za vlastní.
Chci být navenek tím, čím jsi ve mně.
Tím, čím se od mé podstaty lišíš.
Překonat všednost a své místo najít ve tvém pohledu.
Nejsi v mém životě nutností, ale něčím, bez čeho se neobejdu.
Unikáš před západem a mizíš za východu.
S časem se měníš.
Jsi skutečností doplněnou o krásnou představu.
Petrovi
