Kultura / Události, Z našeho oboru, Zajímavé

Archeologové na námořní výpravě

Experimentální archeologie je krásná, přínosná a někdy poměrně dobrodružná metoda, s jejímiž výsledky jste se už jistě někdy setkali. Typickým příkladem může být návštěva archeoskanzenů, které dle svého zaměření rekonstruují nejrůznější způsoby a aktivity pravěkého či středověkého života. O tom, co všechno lze experimentálně rekonstruovat, vám napíšu pár vět v jednom z dalších článků, ale dnes bych vás chtěla krátce seznámit s unikátním a skoro až neuvěřitelným projektem Radomíra Tichého a jeho kolegů. V roce 1995 se zrodil projekt Monoxylon…

Celý článek

Pozvánky na akce, Tipy pro studenty, Z našeho oboru

Archeologické léto na Plzeňsku

Rok se s rokem sešel a začíná další ročník Archeologického léta. Oblíbená akce všech výletníků zajímajících se o historii a archeologii opět otevírá i běžně nepřístupná místa, která může veřejnost probádat po boku skvělých archeologů. Mezi zapojenými lokalitami najdete hrady, skanzeny, muzea, novověké vojenské objekty, pravěká pohřebiště a mnoho dalšího, včetně míst právě probíhajících výzkumů. Archeologické léto probíhá v celé republice od konce června do začátku září s tím, že je vždy třeba se na danou prohlídku předem zdarma zapsat.…

Celý článek

Z našeho oboru

Světélkující keramika a její stáří

V prozatím posledním díle série o archeologickém datování se podíváme na trochu krkolomně znějící termoluminiscenční metodu, která se často využívá jako doplňková k radiokarbonu nebo třeba dendrochronologii. Jistě jste si hned všimli, že název termoluminiscence můžeme rozložit do dvou slov – termo = teplo a luminiscence = záření, světélkování. V základním principu jde o to, že materiály s nahromaděnou energií budou po zahřátí světélkovat. Metoda se primárně využívá na odatování pálené keramiky, díky čemuž je velice oblíbená. Keramické střepy totiž…

Celý článek

Z našeho oboru

Jak poznáme stáří dřevěných nálezů?

Posledně jsem vás seznámila s radiokarbonovým datováním, díky kterému mohou archeologové zjistit stáří artefaktů z organického materiálu. Vím, že zmínky radioaktivity, izotopů či poločasu rozpadu mohou někoho trochu odstrašit, takže jsem pro dnešní téma vybrala něco hmatatelnějšího a familiérnějšího. Dendrochronologie je metoda, která analyzuje a odatovává dřevo (včetně zuhelnatělého), potažmo přímo analyzuje jeho letokruhy a jejich přírůstky. Jak se tvoří letokruhy a proč nejsou pravidelné? Každé jaro věnují stromy svou energii produkci nových buněk, jejichž velikost se s postupem měsíců…

Celý článek

Z našeho oboru

Jak funguje radiokarbonové datování?

Základem práce archeologa je správné určení stáří nalezených artefaktů. K tomu má tato věda dnes k dispozici poměrně široké spektrum opravdu zajímavých metod. Kromě nejběžnějšího a čistě relativního odhadu stáří, o kterém vám povím jindy, je k dispozici řada postupů, při kterých archeolog spolupracuje s odborníky z nejrůznějších laboratoří. Jednou z nejznámějších metod, o které jste jistě slyšeli, je radiokarbonové datování. Co se pod tímto možná trochu hrozivým pojmenováním skrývá a jak celá metoda funguje? Jaký je princip této metody?…

Celý článek

Nezařazené, Zajímavé

Archeologie ve vaší popelnici

Pozastavili jste se někdy nad tím, co se děje s odpadem, který každý den vyprodukujeme? Překvapivě jde o poměrně fascinující a informativní aspekt lidského chování, na což poukázala jedna velice zajímavá a přelomová studie amerického archeologa Williama Rathje a jeho studentů. The Garbage Project, odstartovaný v 70. letech, byl jednou z prvních studií, která brala odpad vážně a používala ho jako nástroj k pochopení lidského chování a kulturních zvyklostí. Přelomový přístup W. Rathje kompletně “překopal” tradiční předpoklady o odpadu a…

Celý článek

Ze studentského života

Jak jsem se zamilovala do archeologie

Archeologická dobrodružství mě bavila už od malička – jako jistě mnoho ostatních dětí jsme si s kamarády hráli na Indiana Jonese nebo Laru Croft, hledali jsme na zahradách a v polích tajné poklady a “podnikali výpravy” za nejrůznějším dobrodružstvím. Měla jsem vždy v oblibě všechny filmy, seriály, hry a knížky s touto tematikou, avšak s opravdovým archeologem jsem se pořádně setkala (kromě pár přednášek v muzeu) až na vysoké škole.  Když jsem se přihlásila na Katedru archeologie FF ZČU, tak…

Celý článek

Úvahy a zamyšlení

Etika archeologického výzkumu hrobů

Archeologové se při svých výzkumech často setkávají s lidskými ostatky. Mohou nalézt jak tisíce let staré kostry uložené v prosté zemi s bohatou výbavou, tak novověké hrobky s rakvemi. Kontexty, ve kterých se pohřbení lidé nacházejí, jsou opravdu různorodé a najdeme v nich mnoho proměnných. Co se však neliší je to, že všechen biologický materiál je zpravidla vyzvednut a podroben dalšímu průzkumu. Archeologové tak narušují pietu daného místa s vědomím, že zemřelé do místa jejich posledního odpočinku už nevrátí. V…

Celý článek

Reportáže

Elitní lukostřelec a další dlouhá mohyla

Už je to skoro rok, co jsem napsala svůj první blogový článek, který se věnoval objevům z archeologického výzkumu dlouhé mohyly u Vražkova. Výsledky tohoto výzkumu se stále zpracovávají, ale s jistotou víme, že se ve stavbě nacházely dva pohřby bez jakýchkoli milodarů. V rámci projektu však nešlo o poslední terénní výzkum. V létě se zájem archeologů přesunul na nedalekou lokalitu u Račiněvsi, kde se zkoumala pravděpodobně nejdelší mohyla v Čechách. Jedna z částí račiněveské mohyly byla prozkoumána už v roce…

Celý článek

Úvahy a zamyšlení

Pseudoarcheologie na TikToku

Sociální sítě mohou být skvělým pomocníkem s propagováním oborů a témat, ke kterým se člověk třeba běžně nedostane. Za poslední roky tak vzniklo nepřeberné množství vědecky zaměřených profilů, které nás zábavnou formou seznamují s fakty a úsměvnými historkami z oblasti medicíny, fyziky, chemie, historie, biologie a podobně. Všichni se určitě shodneme na tom, že taková přístupnost informací je naprosto skvělá a k popularizaci vědy přispívá obrovským způsobem. Skrývá se zde však velký problém – dezinformace a fake news. Tuto problematiku…

Celý článek