První římské pobřežní kolonie byly zpočátku nevelkými centry římské moci, často nepřesahující rozlohu 3 hektarů. Mezi jejich hlavní funkce patřila především ochrana důležitých strategických míst před útoky Kartaginců a jiných nájezdníků. Písemné záznamy uvádějí, že do roku 180 BC Římané založili alespoň 20 přímořských kolonií, ze kterých se postupem času stávala nejen klíčová místa transportu nejrůznějších komodit, ale taktéž kulturní či „dovolenková“ centra velice oblíbená u nejvýše postavených Římanů. Proto byly v těchto lokalitách během archeologických výzkumů často doloženy nejen…
Author: Eliška Chimalová
Výlety po zříceninách
Léto se už bohužel pomalu blíží ke konci, což ale znamená, že se nám také blíží ideální počasí na výlety. Proto pro vás mám tipy na výlety do plzeňské přírody, ve které si příjemně dobijete baterky před začátkem semestru. Zřícenina Libštejn Před rokem 1361 dal Karel IV. pokyn k výstavbě hradu, který se stal typickým představitelem vrcholu šlechtické hradní architektury karlovské doby. Pozůstatky Libštejna najdete severovýchodně od Plzně nedaleko Liblína, kde nad pravým břehem Berounky nemůžete minout typickou libštejnskou hradní…
Archeologové na námořní výpravě
Experimentální archeologie je krásná, přínosná a někdy poměrně dobrodružná metoda, s jejímiž výsledky jste se už jistě někdy setkali. Typickým příkladem může být návštěva archeoskanzenů, které dle svého zaměření rekonstruují nejrůznější způsoby a aktivity pravěkého či středověkého života. O tom, co všechno lze experimentálně rekonstruovat, vám napíšu pár vět v jednom z dalších článků, ale dnes bych vás chtěla krátce seznámit s unikátním a skoro až neuvěřitelným projektem Radomíra Tichého a jeho kolegů. V roce 1995 se zrodil projekt Monoxylon…
Archeologické léto na Plzeňsku
Rok se s rokem sešel a začíná další ročník Archeologického léta. Oblíbená akce všech výletníků zajímajících se o historii a archeologii opět otevírá i běžně nepřístupná místa, která může veřejnost probádat po boku skvělých archeologů. Mezi zapojenými lokalitami najdete hrady, skanzeny, muzea, novověké vojenské objekty, pravěká pohřebiště a mnoho dalšího, včetně míst právě probíhajících výzkumů. Archeologické léto probíhá v celé republice od konce června do začátku září s tím, že je vždy třeba se na danou prohlídku předem zdarma zapsat.…
Světélkující keramika a její stáří
V prozatím posledním díle série o archeologickém datování se podíváme na trochu krkolomně znějící termoluminiscenční metodu, která se často využívá jako doplňková k radiokarbonu nebo třeba dendrochronologii. Jistě jste si hned všimli, že název termoluminiscence můžeme rozložit do dvou slov – termo = teplo a luminiscence = záření, světélkování. V základním principu jde o to, že materiály s nahromaděnou energií budou po zahřátí světélkovat. Metoda se primárně využívá na odatování pálené keramiky, díky čemuž je velice oblíbená. Keramické střepy totiž…
Jak poznáme stáří dřevěných nálezů?
Posledně jsem vás seznámila s radiokarbonovým datováním, díky kterému mohou archeologové zjistit stáří artefaktů z organického materiálu. Vím, že zmínky radioaktivity, izotopů či poločasu rozpadu mohou někoho trochu odstrašit, takže jsem pro dnešní téma vybrala něco hmatatelnějšího a familiérnějšího. Dendrochronologie je metoda, která analyzuje a odatovává dřevo (včetně zuhelnatělého), potažmo přímo analyzuje jeho letokruhy a jejich přírůstky. Jak se tvoří letokruhy a proč nejsou pravidelné? Každé jaro věnují stromy svou energii produkci nových buněk, jejichž velikost se s postupem měsíců…
Jak funguje radiokarbonové datování?
Základem práce archeologa je správné určení stáří nalezených artefaktů. K tomu má tato věda dnes k dispozici poměrně široké spektrum opravdu zajímavých metod. Kromě nejběžnějšího a čistě relativního odhadu stáří, o kterém vám povím jindy, je k dispozici řada postupů, při kterých archeolog spolupracuje s odborníky z nejrůznějších laboratoří. Jednou z nejznámějších metod, o které jste jistě slyšeli, je radiokarbonové datování. Co se pod tímto možná trochu hrozivým pojmenováním skrývá a jak celá metoda funguje? Jaký je princip této metody?…
Archeologie ve vaší popelnici
Pozastavili jste se někdy nad tím, co se děje s odpadem, který každý den vyprodukujeme? Překvapivě jde o poměrně fascinující a informativní aspekt lidského chování, na což poukázala jedna velice zajímavá a přelomová studie amerického archeologa Williama Rathje a jeho studentů. The Garbage Project, odstartovaný v 70. letech, byl jednou z prvních studií, která brala odpad vážně a používala ho jako nástroj k pochopení lidského chování a kulturních zvyklostí. Přelomový přístup W. Rathje kompletně “překopal” tradiční předpoklady o odpadu a…
Jak jsem se zamilovala do archeologie
Archeologická dobrodružství mě bavila už od malička – jako jistě mnoho ostatních dětí jsme si s kamarády hráli na Indiana Jonese nebo Laru Croft, hledali jsme na zahradách a v polích tajné poklady a “podnikali výpravy” za nejrůznějším dobrodružstvím. Měla jsem vždy v oblibě všechny filmy, seriály, hry a knížky s touto tematikou, avšak s opravdovým archeologem jsem se pořádně setkala (kromě pár přednášek v muzeu) až na vysoké škole. Když jsem se přihlásila na Katedru archeologie FF ZČU, tak…
Etika archeologického výzkumu hrobů
Archeologové se při svých výzkumech často setkávají s lidskými ostatky. Mohou nalézt jak tisíce let staré kostry uložené v prosté zemi s bohatou výbavou, tak novověké hrobky s rakvemi. Kontexty, ve kterých se pohřbení lidé nacházejí, jsou opravdu různorodé a najdeme v nich mnoho proměnných. Co se však neliší je to, že všechen biologický materiál je zpravidla vyzvednut a podroben dalšímu průzkumu. Archeologové tak narušují pietu daného místa s vědomím, že zemřelé do místa jejich posledního odpočinku už nevrátí. V…