V posledním článku jsme se seznámili s „ledovým mužem“, který se stal jednou z největších archeologických senzací na světě. Jeho samotný objev byl protkán nejrůznějšími komplikacemi a řádné pozornosti archeologů se mu dostalo až několik měsíců po vynoření z ledu. Právě v té době první blogová část Ötziho příběhu skončila a nyní na ni můžeme plynule navázat. Během archeologického výzkumu bylo nalezeno překvapivě mnoho Ötziho předmětů, z nichž některé se nacházely ve vzdálenosti až 7 metrů od jeho těla. Mezi…
Author: Eliška Chimalová
Ötziho osud – část první
Psal se rok 1991, když se manželé Simonovi vydali na podzimní túru do Ötztalských Alp. Užívali si úchvatnou přírodu na italsko-rakouských hranicích, když si v prostoru Hauslabova sedla (3300 m n. m.) všimli bezvládného těla vyčnívajícího ze sněhu. Mysleli si, že našli nedávno zesnulého horolezce, takže se vydali do blízké horské chaty, ze které její majitel kontaktoval záchrannou službu a další autority, které se na lokalitu dostaly dalšího dne. Manželé ani záchranáři v tuto chvíli však netušili, že měli co…
Násilí v mladší době kamenné
Tento měsíc si uděláme krátký výlet do neolitu, tedy mladší doby kamenné (u nás cca 5600-4500 př. n. l.), kdy dochází k zásadní změně ve způsobu života tehdejších lidí. Původní lovecko-sběračské společnosti se učí zemědělství, tvoří keramické nádoby, vyrábí kamenné broušené a vrtané nástroje a staví domy. To znamená, že se život proměňuje v mnohem usedlejší a na sídlištích tak můžeme archeologicky doložit mnoho druhů aktivit. Toto období nám však ukazuje i temnější stránku tehdejšího života, která není veřejnosti až…
Shakespearovy stopy, potopené město a nový jazyk
Tady stál Shakespeare! V britském King’s Lynn probíhá renovace slavného divadla Guildhall of St. George, které je nejstarším stále fungujícím divadlem ve Velké Británii – jako divadlo se budova využívá od roku 1445. Jedná se o místo s opravdu bujarou historií, avšak tou pravděpodobně nejzajímavější perličkou je to, že zde měl hrát sám William Shakespeare pod záštitou skupiny The Earl of Pembroke’s Men v letech 1592-3. V rámci zmíněných renovací byla odhalena 600 let stará dubová podlaha ukrytá pod podlahovou…
Projděte si původní ulice římského města
První římské pobřežní kolonie byly zpočátku nevelkými centry římské moci, často nepřesahující rozlohu 3 hektarů. Mezi jejich hlavní funkce patřila především ochrana důležitých strategických míst před útoky Kartaginců a jiných nájezdníků. Písemné záznamy uvádějí, že do roku 180 BC Římané založili alespoň 20 přímořských kolonií, ze kterých se postupem času stávala nejen klíčová místa transportu nejrůznějších komodit, ale taktéž kulturní či „dovolenková“ centra velice oblíbená u nejvýše postavených Římanů. Proto byly v těchto lokalitách během archeologických výzkumů často doloženy nejen…
Výlety po zříceninách
Léto se už bohužel pomalu blíží ke konci, což ale znamená, že se nám také blíží ideální počasí na výlety. Proto pro vás mám tipy na výlety do plzeňské přírody, ve které si příjemně dobijete baterky před začátkem semestru. Zřícenina Libštejn Před rokem 1361 dal Karel IV. pokyn k výstavbě hradu, který se stal typickým představitelem vrcholu šlechtické hradní architektury karlovské doby. Pozůstatky Libštejna najdete severovýchodně od Plzně nedaleko Liblína, kde nad pravým břehem Berounky nemůžete minout typickou libštejnskou hradní…
Archeologové na námořní výpravě
Experimentální archeologie je krásná, přínosná a někdy poměrně dobrodružná metoda, s jejímiž výsledky jste se už jistě někdy setkali. Typickým příkladem může být návštěva archeoskanzenů, které dle svého zaměření rekonstruují nejrůznější způsoby a aktivity pravěkého či středověkého života. O tom, co všechno lze experimentálně rekonstruovat, vám napíšu pár vět v jednom z dalších článků, ale dnes bych vás chtěla krátce seznámit s unikátním a skoro až neuvěřitelným projektem Radomíra Tichého a jeho kolegů. V roce 1995 se zrodil projekt Monoxylon…
Archeologické léto na Plzeňsku
Rok se s rokem sešel a začíná další ročník Archeologického léta. Oblíbená akce všech výletníků zajímajících se o historii a archeologii opět otevírá i běžně nepřístupná místa, která může veřejnost probádat po boku skvělých archeologů. Mezi zapojenými lokalitami najdete hrady, skanzeny, muzea, novověké vojenské objekty, pravěká pohřebiště a mnoho dalšího, včetně míst právě probíhajících výzkumů. Archeologické léto probíhá v celé republice od konce června do začátku září s tím, že je vždy třeba se na danou prohlídku předem zdarma zapsat.…
Světélkující keramika a její stáří
V prozatím posledním díle série o archeologickém datování se podíváme na trochu krkolomně znějící termoluminiscenční metodu, která se často využívá jako doplňková k radiokarbonu nebo třeba dendrochronologii. Jistě jste si hned všimli, že název termoluminiscence můžeme rozložit do dvou slov – termo = teplo a luminiscence = záření, světélkování. V základním principu jde o to, že materiály s nahromaděnou energií budou po zahřátí světélkovat. Metoda se primárně využívá na odatování pálené keramiky, díky čemuž je velice oblíbená. Keramické střepy totiž…
Jak poznáme stáří dřevěných nálezů?
Posledně jsem vás seznámila s radiokarbonovým datováním, díky kterému mohou archeologové zjistit stáří artefaktů z organického materiálu. Vím, že zmínky radioaktivity, izotopů či poločasu rozpadu mohou někoho trochu odstrašit, takže jsem pro dnešní téma vybrala něco hmatatelnějšího a familiérnějšího. Dendrochronologie je metoda, která analyzuje a odatovává dřevo (včetně zuhelnatělého), potažmo přímo analyzuje jeho letokruhy a jejich přírůstky. Jak se tvoří letokruhy a proč nejsou pravidelné? Každé jaro věnují stromy svou energii produkci nových buněk, jejichž velikost se s postupem měsíců…