V posledním článku jsme se seznámili s „ledovým mužem“, který se stal jednou z největších archeologických senzací na světě. Jeho samotný objev byl protkán nejrůznějšími komplikacemi a řádné pozornosti archeologů se mu dostalo až několik měsíců po vynoření z ledu. Právě v té době první blogová část Ötziho příběhu skončila a nyní na ni můžeme plynule navázat.
Během archeologického výzkumu bylo nalezeno překvapivě mnoho Ötziho předmětů, z nichž některé se nacházely ve vzdálenosti až 7 metrů od jeho těla. Mezi ty nejzajímavější patří například:
- čepice z kožešiny medvěda hnědého (otázkou je možné nošení jakožto trofeje);
- svrchní oděv z kozí kožešiny s barevným motivem, bez rukávů, s páskem a známkami dlouhodobého nošení i opravování – na některých částech oděvu jsou kvalitní švy ze šlach a někde nezkušeně dělané švy z rostlinných vláken;
- 180 cm dlouhé lučiště z nedokončeného luku;
- bronzová sekerka s dřevěným topůrkem zafixovaným koženým řemínkem;
- krosna z ohnutého lískového prutu, dvou dřevěných prkének a kozí kůže;
- kožený toulec se dvěma dokončenými a používanými šípy (nasáklé zvířecí krví) a dalšími 10 ratišti bez hrotů.
(Zdroj obrázku: https://www.vintagehikingdepot.com/blog/2013/03/otzis-3300bce-gear-list)
O tom, že výše zmíněné vybrané artefakty mají velkou výpovědní hodnotu, není pochyb. Co by však možná hned někoho nenapadlo je to, že Ötziho osud můžeme rekonstruovat i díky dalším zdrojům informací. Jedním z nich je například dochovaný obsah Ötziho žaludku, ve kterém byly zbytky jídla a pylů. Díky tomu víme, že se jeho poslední pokrm skládal z pšenice a masa z jelena a kozorožce. Pylová analýza pak prozradila, že se v žaludku nacházely semenné buňky z rostlin kvetoucích na začátku léta, což nám prozrazuje alespoň období skonu. V porovnání jednodušeji zjistitelné jsou informace o Ötziho postavě – měřil 160 cm a vážil asi 50 kilo.
Pozoruhodná jsou zachovalá tetování, která najdeme na několika částech Ötziho těla. Na zádech, kotnících, předloktích a zápěstích měl sety po několika černých čárkách, a na jednom koleni měl vytetovaný křížek – celkem jich na jeho těle najdeme 61. Uvažuje se o tom, že trpěl artritidou a měl tak na těle praktická označení akupunkturních/akupresurních bodů. Hlavně se ale jedná o nejstarší doklad tetování na světě. Rozdíl od toho dnešního je v provedení, neboť Ötziho tetování vznikla rozříznutím kůže a následným vetřením prášku z dřevěného uhlí.
Důležitou otázkou je, jak Ötzi zemřel. Pod levou lopatkou mu byla nalezena pazourková šipka, která poničila jak samotnou lopatku a měkké tkáně, tak podklíčkovou tepnu. To způsobilo obrovské krvácení a následnou srdeční zástavu. Zároveň měl již hojící se naběhlou tvář a natrhlou kůži mezi palcem a ukazováčkem na pravé ruce. Otázkou tedy je, zdali došlo k nějakému konfliktu, ze kterého si odnesl nejen smrtelné, ale také defenzivní zranění… Této teorii napovídá také fakt, že na Ötziho oblečení byla analyzována krev dalších dvou lidí.
Jaké jsou hypotézy ohledně důvodu Ötziho smrti? Proč bylo jeho tělo nalezeno uprostřed ničeho? Nedlouho po archeologickém výzkumu se zveřejnila teorie o tom, že zraněná oběť utíkala do hor před násilníky. Vysvětlovalo by to nevhodné oblečení do horského prostředí i rozbité nástroje a nedodělanou zbraň. V posledních letech však odborníci tuto teorii přepisují z mnoha důvodů. Prvním důvodem je, že po poranění podklíčkové tepny by Ötzi neurazil žádnou významnou vzdálenost, natož stoupání do hor. Druhým důvodem reagujícím na argument s rozbitými nástroji a zbraní je ten, že k jejich poničení pravděpodobněji došlo během několika tisíců let v horském prostředí. Výbava musela odolávat změnám teplot, rozmrzání a zase zamrzání. Tyto podmínky obzvláště organické artefakty deformují a poničí. Nicméně s pokrokem vědy a technologií se teorie stále upravují a upřesňují.
Ötziho najdeme od roku 1998 v Jihotyrolském archeologickém muzeu v Bolzaně, kde se nachází ve speciální cele, ve které se udržuje přesná teplota -6° C a 99% vlhkost. Návštěvníci ho mohou vidět na vlastní oči skrze malé okénko. Takto zachovalá mumie je opravdovým unikátem, tudíž je i dnes stále podrobována novým analýzám. Pokud dojde k dalším zajímavým zjištěním, tak vás o nich samozřejmě budu informovat. 🙂
