⌛ Čtení na 3,5 minuty
Olympijské hry! Těch několik málo týdnů, kdy se ve jménu sportu sejdou všechny národy světa, aby oslavily to, co mají všechny společné…
…touhu ukázat, že jsou lepší než jejich sousedé. 😀
Mnozí z vás zajisté sledovali letošní olympiádu v Paříži. Příběhy o tom, jak kromě zlaté medaile dostala badmintonistka i zásnubní prstýnek, v jakých oděvech nastupovala česká delegace, jak turecký střelec střílel jako John Wick či jak vyčištění řeky Seiny vyšlo na 1,4 miliardy eur a stejně je stále plná výkalů, jste možná zaznamenali. Mnozí označili letošní olympiádu už při jejím zahajovacím ceremoniálu za největší šaškárnu v historii her.
Ale co zahájení OH 1956 v Melbourne?
Olympijský oheň je již tradičně zapalován… a to vás možná překvapí… v Olympii. A z Řecka je to do místa konání olympiády vždycky docela štreka. Aby se dostala pochodeň až do Melbourne, musely stovky běžců překonávat australský terén, horko a zájem lidí. No neříkejte, že byste se taky nepodívali na zpoceného maratonce, kdyby vám pod okny baráku probíhal s ekvivalentem hořícího klacku! 😀
Na kalendáři stálo datum 18. listopadu 1956 a štafeta s olympijským ohněm byla právě na cestě do Sydney. Úctyhodný starosta Pat Hills, který měl od vytrvalce oheň převzít, se už na něj celý třásl a dav 30 000 diváků se shromáždil v ulicích, aby plamen (a s ním i běžce) pořádně přivítal.
„A už je tady!“ vykřikli zajisté mnozí v půl desáté ráno, o něco dříve, než všichni čekali. Po ulici běžel muž v košili a v šedých kalhotách a v ruce třímal onu slavnou pochodeň. Policie mu okamžitě udělala eskortu a překvapený starosta najednou držel posvátný plamen ve svých rukou. Po několika málo okamžicích však svůj pilně nacvičený projev přerušil. Uvědomil si totiž, že v rukou drží stříbrně nabarvenou nohu od židle s přidělanou plechovkou navrchu. A oheň živily v petroleji zmáčené spodky… V hrůze se otočil na běžce, ale ten mezitím zmizel do davu, který stejně jako starosta zpozoroval tento kanadský (nebo zde spíše australský) žert, ale rozhodně ho neshledával vtipným.
Namísto skutečného běžce, který dorazil o chvíli později, se totiž objevil mladý veterinář-student se jménem Barry Larkin. Málokdo věděl, jak vlastně pravý maratonec, Harry Dillon, měl vypadat, a tak se Barrymu a jeho kumpánům ze Saint Johns College povedl mistrovský kousek. Ti celou událost hájili jako protest proti ceremonii předávání ohně štafetou jako takové, neboť ji do OH 1936 v Berlíně poprvé zavedli nacisté.
Barrymu se na škole dostalo uznání nejen od spolužáků, ale dokonce i od rektora, který mu osobně pogratuloval. Později úspěšně odpromoval a stal se z něj uznávaný veterinář. Samotná pochodeň dlouho přežívala pod postelí jeho kamaráda Johna Lawlera. Pak ale přišla jeho matka a jako nepotřebný krám mu ji vyhodila.
Tak uvidíme, zda to ještě letos něco na olympiádě trumfne. 😀
Zdroje informací a obrázku:
The 1956 Olympic Flame Hoax. In: Amusingplanet [online], [cit. 2024-08-05]. Dostupné z: https://www.amusingplanet.com/2023/03/the-1956-olympic-flame-hoax.html.
The lost Olympians. In: Independent [online], [cit. 2024-08-05]. Dostupné z: https://www.independent.co.uk/sport/olympics/the-lost-olympians-50500.html.
False Glory. In: Futilitycloset [online], [cit. 2024-08-05]. Dostupné z: https://www.futilitycloset.com/2017/05/17/false-glory/.
Olympic Flame Hoax. In: OnlyMelbourne [online], [cit. 2024-08-05]. Dostupné z: https://www.onlymelbourne.com.au/olympic-flame-hoax.
