Úvod
Jakožto plzeňský rodák rád vyhledávám publikace, které se věnují dějinám a zajímavostem mého rodného města. Takové publikace vychází i několikrát do roka a pokaždé s trochu jiným záběrem výzkumu. Některé se věnují např. povodni v roce 2002, Škodovým závodům nebo fotografiím z minulosti. Kniha Plzeňské tajnosti vznikla spoluprací Petra Mazného, Tomáše Bernhardta, Ladislava Silovského a Kateřiny Fantové a věnuje se méně známým příběhům města Plzně, převážně v období od 18. do 20. století.
Struktura
Kniha je doplněna autentickými fotografiemi od Jaroslava Vogeltanze (ten také poskytl spousty fotografií pro knihu Povodeň 2002), Marie Šlehoferové, Petra Mazného a Lukáše Houšky. Dobové fotografie pocházejí z Archivu města Plzně, Západočeského muzea v Plzni a ze soukromé sbírky Václava Harmáčka. Kniha je formována do krátkých kapitol, které stručně a jasně popisují onu „tajnost“ (obvykle se jedná o málo známou událost z minulosti, pověst nebo legendu). To jí dodává velkou čtivost. Každá kapitola je samozřejmě obohacena o současné a dobové fotografie pro lepší představu.
Obsah a kapitoly
Autoři odvedli solidní práci ve výzkumu i při předávání jednotlivých informací. Kniha se sice převážně zabývá spíše obdobím od 18. do 20. století, ale je zahájena obdobím mnohem starším. Kdo z čtenářů věděl, že nejstarší architektonický prvek v Plzni se zde nachází od roku 1295, konkrétně ve Zbrojnické ulici č. p. 6? Nebo že se v Plzni nachází jedna z nejdéle dochovaných českých skříní (konkrétně z konce 15. století)? Soudě dle těchto úvodních kapitol, tato kniha nabídne vskutku velmi zajímavé a méně známé informace.
Perličky pro studenty ZČU
Na místě, kde dnes stojí budova Pedagogické fakulty a končí Veleslavínova ulice, kdysi stával katovský dům. Není náhodou, že to bylo právě zde, protože katovské domy se obvykle nacházely u hradeb. Právě v těchto místech se nacházely městské hradby. Katovský dům, který se nacházel na místě dnešní novostavby naproti budově Pedagogické fakulty, byl zbořen v roce 1854.
Další perličkou může být událost, která se stala v budově ve Veleslavínově ulici č. 27. Dnes zde sídlí Katedra historických věd Fakulty filosofické Západočeské univerzity. V roce 1866, kdy zuřila Prusko-rakouská válka, se koncem července Plzeň stala terčem okupace pruských vojáků, která trvala až do začátku srpna. Jeden pruský voják zde byl ubytován u jisté paní Markéty Šťastné. Jednu noc po ní vyžadoval teplou večeři, ale ona jeho přání odmítla. Pruský voják byl natolik rozzuřen, že dvakrát vystřelil do stropu. Nakonec musel být zpacifikován vojenskou stráží.
Zhodnocení a závěr
Tato kniha nabízí desítky zajímavostí, ve kterých si každý čtenář určitě najde i ty své. Dobrým příkladem je studium a pobyt Bedřicha Smetany, čemuž se věnuje rovnou několik kapitol. Pro mě byly rozhodně nejzajímavější kapitoly, které se týkaly konce 19. století, kdy docházelo k bourání, nebo přestavování původních plzeňských budov. Knize prakticky nelze nic vytknout, jedná se o zajímavou a čtivou publikaci. Všem, které zajímá historie města, mohu knihu jedině doporučit, protože velmi dobře funguje i jako jakýsi průvodce „zmizelou Plzní“.
Zdroje
MAZNÝ, Petr, BERNHARDT, Tomáš, SILOVSKÝ, Vladislav, FANTOVÁ, Kateřina, Plzeňské tajnosti, Plzeň 2022.
