V září proběhl již třetí ročník studentské vědecké konference s názvem Komunikace a vědění III. Prvním ze tří cílů bylo otevřít diskuzi o důležitosti a podobě intelektuálních a korespondenčních sítí, vědeckých společností a jejich vlivu na dobové intelektuální myšlení. Druhým cílem bylo zdůraznění propojení vědy a umění v této době. Posledním záměrem bylo prozkoumat a kriticky zhodnotit klasické metody používané pro výzkum daného období, a zároveň představit nové technologie umožňující empirický výzkum textů. Oproti předchozím ročníkům nabídla akce i anglický blok, který byl vhodný především pro zahraniční hosty a publikum. Celá akce vznikla za podpory projektu studentské vědecké konference. Jedna z organizátorek konference a studentka doktorského studia Teorie a dějiny vědy a techniky FF ZČU Mgr. Šárka Fleischmannová nám přiblížila tuto událost skrze rozhovor.
Redaktor: Co Vás vedlo k obnovení tradice studentských konferencí na KFI?
ŠF: Studentské konference jsem začala organizovat na popud PhDr. Martiny Kastnerové, Ph.D.. Jedním z cílů bylo vytvořit chybějící platformu pro začínající badatele jak magisterského tak doktorského studia, kteří si mohou vyzkoušet prezentovat své příspěvky před publikem. Mimo jiné je to také skvělá příležitost k setkání se s kolegy podobného vědního zaměření.
Redaktor: Kolik lidí se podílí na přípravě konference a jaké mají povinnosti?
ŠF: Tým, který připravoval třetí ročník konference, čítá včetně mě čtyři lidi. Celou akci zaštiťuje PhDr. Martina Kastnerová, Ph.D., která také sehnala hlavní plenární řečníky, např. doc. PhDr. Romana Dykasta, CSc. Dále se organizace účastní Mgr. Zdeňka Špiclová, která domlouvá účinkující, a propaguje akci na facebooku. Mgr. Naďa Hlaváčková má pak na starosti webové stránky konference . Všechny tři se akce osobně účastníme, moderujeme a prezentujeme své příspěvky.
Redaktor: Jaký je ideální počet řečníků na konferencích tohoto typu? Kolik času je vyhrazeno na prezentaci jednoho příspěvku?
ŠF: Ideálem pro tento typ konferencí je deset a více řečníků. Letošní téma bylo relativně úzce specifikované a zároveň stojí na pomezí mezi dějinami, estetikou, metodologií studia dějin a kultury atd., což vedlo k ztížení výběru potencionálních řečníků, kteří se danému období věnují a mají zájem o navázání interdisciplinární diskuze. Nicméně to dává prostor hlubším debatám. Vše má svá pro a proti. Na odprezentování jednoho příspěvků je vyhrazeno zhruba 15 – 20 minut.
Redaktor: Bylo náročné sehnat anglicky mluvící řečníky na konferenci?
ŠF: Nebylo. Hlavním anglickým řečníkem byla PhDr. Ivona Mišterová, pro kterou je běžné v cizím jazyce prezentovat. Mgr. Nicole Fišerová i Mgr. Naďa Hlaváčková mají s prezentováním příspěvků v angličtině také zkušenosti, tudíž ani pro ně to nebyl problém. Do anglického bloku také přispěla svou prezentací doktorandka ZČU pocházející z Řecka, Ellie Papanikolaou. Zařazení anglické části do konference byl úspěch, nicméně stěžejní část konference i nadále tvořily bloky ostatní a to sekce dějiny (např. PhDr. Jan Zeman ) a metodologie ( např. Mgr. Zdeňka Špiclová).
Redaktor: Jste před prezentováním Vašich příspěvků nervózní? Jestli ano, jak si pomáháte?
ŠF: Ano, jsem. Myslím si, že přiměřená nervozita je vždy na místě. Největším pomocníkem jsou zkušenosti a čas. Čím vícekrát člověk vystoupí před publikem, tím sebejistější je. Dobré také je, mít hlubší znalosti o prezentovaném tématu, není potom tak snadné odbočit nebo se v přednesu úplně ztratit.
Redaktor: Na konferenčním webu plánujete akci dále rozvíjet. Tušíte, co by mohlo být námětem na další konferenci?
ŠF: Problematika komunikace a vědění zůstane hlavním námětem této akce i nadále, jen ji plánujeme časově nevyhraňovat, aby dostal možnost každý z FF ZČU, kdo má zájem zkusit si vystoupit na naší studentské konferenci. Konkrétněji se pak témata určují v závislosti na Studentské grantové soutěži a získaných kontaktech v průběhu příprav.
Mgr. Zdeňka Špiclová při prezentování svého příspěvku Reflexe metodologických aspektů využití digitálních technologií při výzkumu biblických textů. (zdroj: https://kvnt.zcu.cz/ )
Další připravovaná akce, která proběhne na půdě filozofické fakulty ZČU 26. 11. 2019 je panelová diskuze Humanitní a společenskovědní vzdělání a vzdělávání II. – Interdisciplinarita na pomezí vědy a vzdělání. Konference se bude věnovat možnostem propojování humanitních a společenskovědních disciplín s jinými vědními obory. Svou účast zatím potvrdili například kybernetik Ing. Mgr. Jan Romportl, Ph.D. nebo biskup Mons. ThLic. Tomáš Holub, Th.D.
