Johnny Cash – „Muž v černém“

Hudební žánr country může být v dnešní době spíše nezajímavým. Někdo by dokonce mohl říct, že se jedná o starý a ohraný žánr, který poslouchali naši rodiče a prarodiče. Ovšem opak může být pravdou a v žánru country lze nalézt skutečně skvělé a svým způsobem dokonce drsné interprety, kteří by mohli inspirovat desítky nadcházejících generací. Jedním z nich byl legendární „muž v černém“ – Johnny Cash, který by 26. února letošního roku oslavil své 91. narozeniny. Bohužel, svět hudby navždy opustil před 20 lety.

Johnny Cash se narodil 26. února 1932 v Kingslandu v americkém státě Arkansas. Jako dítě pracoval spolu s rodiči a jeho bratry a sestrami během hospodářské krize na bavlníkovém poli, které bylo několikrát zatopeno povodněmi. Tato událost ho v budoucnu inspirovala k napsání skladby „Five feet high and rising“. Název je velmi trefný, protože voda prý místy dosahovala výšky přes 5 stop (přibližně 1m a 53 cm). Při práci na poli jednoho dne v roce 1944 jeho bratra Jacka postihla smrtelná nehoda. Jack ještě několik dní žil a vyprávěl malému Johnnymu, který si jeho následnou smrt až do konce života vyčítal jako svou vinu, že vidí nebe a anděly. To Johnnyho pravděpodobně přimělo k tomu, že byl až do konce života silně věřící.

Již od útlého věku byl velmi nadaný. Uměl hrát na klavír a na kytaru a velmi dobře zpíval. V roce 1950 nastoupil do služby k letectvu armády Spojených států amerických do německého Landsbergu. Před nástupem do služby se také seznámil se svou první ženou, Vivian Liberto. Johnny byl prvním člověkem, který informoval Spojené státy americké o tom, že sovětský vůdce Josif V. Stalin zemřel, protože tuto zprávu zachytil a rozšifroval. Ze služby byl propuštěn v roce 1954, vrátil se do Spojených států amerických a s Vivian Liberto se oženil. Hlavní zlom v jeho hudební kariéře přišel v roce 1955, kdy Johnnymu vyšly veřejně jeho první nahrávky „Cry, Cry, Cry“ a „Hey Porter!“, které dosud hrál pouze po večerech s místní kapelou The Tennessee Two (později The Tennessee Three) v Memphisu v Tennessee. Jeho první nahrávky byly vydány společností The Sun Records. Tyto nahrávky se setkaly s tak obrovskou popularitou, že se z Johnnyho víceméně stal ze dne na den profesionální zpěvák.

Kvůli extrémně rychlému nárůstu popularity Johnnymu přibývala veřejná vystoupení. Bohužel čím méně měl času, tím více narůstala jeho závislost na drogách a alkoholu, které užíval, aby zvládl odehrát extrémní množství koncertů. Na jeho tvorbu však tyto neřesti neměly vliv a pravidelně se dostával se svými hity na přední příčky amerických, ale i zahraničních výběrů. Kvůli drogám byl několikrát zatčen, například v roce 1965 v El Pasu, ve státě Mexiko. Johnny byl obviněn za to, že pašoval drogy, ale v tu dobu u sebe žádné neměl, proto byl hned následně propuštěn. Zadržen byl celkem sedmkrát, ale nikdy nebyl odsouzen k odnětí svobody. Jeho manželka Vivian mu stále vyčítala, že kvůli jeho vystoupením nemá čas na rodinu.

V 60. letech se Johnny seznámil s rodinou Carterových, která v country žánru působila již od konce 19. století. S tou také často vystupoval a blíže se seznámil s June Carterovou. S tou nazpíval duet „Jackson“ který byl následně oceněn cenou Grammy. Bohužel v roce 1967 čekal Johnnyho rozvod s jeho ženou Vivian. O rok později pak skončil s užíváním drog. Rodina Carterových se odstěhovala do Johnnyho sídla, aby mu pomohla překonat jeho závislost. V roce 1967, Johnny Cash uspořádal první koncert uprostřed věznice Folsom Prison v Kalifornii. Pro toto vystoupení složil speciálně skladbu „Folsom prison blues„. Zahrál zde se svou kapelou The Tennessee Three a s rodinou Carterovou. Od začátku nevěděl, jak ho vězni přijmou a dozorci jej dokonce varovali, že pokud se všichni vzbouří naráz, živý se ven nedostane. On však tyto poznámky od dozorců ignoroval.

Roku 1968, konkrétně 13. ledna, vystoupil ve Folsomské věznici znovu. Tentokrát však bylo vystoupení živě nahráváno. Johnny dokázal vězně svou hudbou naprosto oslnit. Sám později uváděl, že s vězni v určité míře soucítil a měl pro ně porozumění. Folsomská věznice nebyla jediná, kde Johnny vystoupil. O rok později, v roce 1969, vystoupil ve věznici San Quentin v Kalifornii, tentokrát již s jeho ženou June Carter Cash, kterou požádal veřejně o ruku při vystoupení v Londýně v roce 1968. Na začátku 70. let vystoupil též ve švédské věznici.

Vystoupil dokonce v Praze, konkrétně v roce 1978 a to i přes komunistický režim, který zde tou dobou vládl. Z tohoto vystoupení vznikl televizní záznam, který uváděl český country zpěvák Pavel Bobek a který se čas od času vysílá v české televizi dodnes. V nadcházejících 80. letech Cash prakticky zmizel z veřejného života, nicméně v 90. letech se znovu objevil a v plné síle. Vydal nová alba a působil v nově vzniklé kapele The Highwaymen, ve které mimo jiné působily další country legendy té doby, Willie Nelson, Kris Kristofferson, Waylon Jennings.

Bohužel Johnnyho zdravotní stav se začal rapidně zhoršovat, kvůli jeho drogové závislosti v minulosti. V květnu 2003 zemřela jeho manželka June Carter Cash, která ho ale nabádala, aby nepřestával s hudbou. S její smrtí se nedokázal smířit a o 4 měsíce později, 12. září 2003 Johnny Cash umírá v nemocnici v Tennessee ve věku 71 let.

Svět na začátku milénia přišel o největší country ikonu vůbec. Johnnyho život byl však velmi pestrý. Odehrál tisíce koncertů a vydal stovky alb, navštívil vojáky bojující ve Vietnamu, vystoupil v Bílém domě, kam byl pozván prezidentem Richardem Nixonem a podporoval americké Indiány. Přezdívku „muž v černém“ získal, protože při svých vystoupeních byl vždy oděn v černých barvách. Jednalo se o symbol, kterým dával najevo nesympatie s válkami, násilím a dalšími obdobnými problémy. O muži v černém taktéž složil skladbu „Man in black“. Johnny oslnil celý svět. Mezi jeho největší hity patří například „Ring of fire„, „I walk the line„, „Folsom prison blues“ a mnoho dalších. V Čechách byly jeho skladby často přezpívány českými interprety, jako například Michalem Tučným, Pavlem Bobkem, nebo Ladislavem Vodičkou, který byl často přezdívaný jako český Johnny Cash.