Série článků PLKEJME o industriálu.
Ne vždycky má zájem o památkovou hodnotu i vlastník daného objektu. Péče o stavby dokládající milníky naší společnosti jsou sice v našem zájmu často už ale ne tak úplně v zájmu samotného vlastníka. Nepříjemnosti na téhle cestě za uchovanou památkou čekají obě strany. Památkáře při honbě za co nejlepší konverzí dané památky a vlastníka při vypořádávání se s důsledky samotné konverze. Problém přichází ve chvíli potřeby péče o samotnou památku, což je nejdůležitější povinností každého vlastníka kulturní památky, a to ze zákona. Restaurování a opravu památky je vlastník nucen zajišťovat nejčastěji z vlastních finančních prostředků. Není neobvyklé, že památka je velmi často v havarijním stavu. Dotace na jejich opravu tak nestačí.
A v tu chvíli se nám zejména u velkých developerů rozbíhá závod o čas, na jehož konci je jen jedna vítězná. Stihne ministerstvo objekt prohlásit za kulturní památku, nebo jí dříve stihnou zbořit? Bez nadsázky, výše zmíněné klání, rovnou na dva vítězný, se odehrálo v areálu objektu bývalé papírny Piette na břehu řeky Radbuzy.
—
Ale nejdříve kontext. Právě to je jeden z ukazatelů památkové hodnoty každé movité věci i nemovité stavby. Píše se červen roku 1870 a v národních listech je otištěn článek o záměrech Pražské akciové společnosti založit papírnu. V Plzni. Družstvo nadšeně vyzývá občany k uložení úspor do akcií tak skvělého podniku, jakým může být vedle cukrovarů jen a pouze výroba papíru. Roku 1871 začala výstavba jednoho z nejstarších průmyslových areálů v Plzni. Strojní zařízení dodala místní firma Emil Škoda a tiskařský stroj firma z Curychu. Žádné velké slávy se papírna ale nedočkala, roku 1878 už čekala v konkursu na nové majitele. Tady začalo období jejího největšího rozkvětu.
Bratři Piettové, původem z Lucemburska, ji koupili za pouhých 132 000 zlatých. O jejich obchodním talentu jistě svědčí fakt, že do roku 1912 se zvýšila hodnota firmy na 1 785 000 korun. Vyráběli papír všeho druhu ale nejznámější byly jejich hedvábné cigaretové papírky inzerované i v dobovém tisku. Papírna se tak velmi brzy stala světovým podnikem a to doslova. Vyvážela zboží do Orientu, Egypta, Indie, Číny i Ameriky. Velkou zásluhou na kvalitě papíru nebyla jen vynalézavost, se kterou k výrobě a strojům přistupovali samotní bratři, ale i přátelství s místním rodákem Františkem Křižíkem. Jejich společný patent obloukové lampy Piette-Křižík zaručil, že papír už neztrácel barevnou kvalitu tak jako pod osvětlením starších plynových lamp.
Zlatou éru papírny postupně pohřbily obě světové války. I po znárodnění papírna dál sloužila svému účelu, rozkvět, který zažila s předchozím majitelem, už se ale nevrátil. Výroba začala upadat a do roku 2000 se úplně zastavila. Areálu využívaném jako skladovací prostory tak nezbylo nic jiného než postupně chátrat. Současným majitelem je akciová společnost KRPA INVESTMENT, která zároveň figurovala ve všech rozhodnutích ohledně následné památkové péče. Vlastníkem areálu je dodnes.
„Dne 11. 5. 2012 obdrželo Ministerstvo kultury dopis od společnosti KRPA INVESTMENT, a.s., v němž uvádí, že nesouhlasí s prohlášením za kulturní památku, a to zejména se stavbou kotelny. Dále tvrdí, že některé objekty jsou natolik poškozené zásahy z minulých dob, že by si jejich obnova vyžádala mimořádné náklady ve stovkách milionů korun. Proto nepovažují za rozumné ani ekonomicky únosné zachovávat celý areál v původním stavu, zejména pak budovu kotelny (4), halu bývalého papírenského stroje (2) a halu bývalé celulózky (7)“ – Shrnutí námitky vlastníka v Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku
—
1) Plánek
Dne 19. 12. 2012 vydalo Ministerstvo kultury Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku vztahující se na soubor pozemků bývalé Papírny s památkovým potenciálem (Obr. 1) – všechny žlutě označené budovy). Součástí návrhu byly nejstarší části papírny z režného cihelného zdiva kryté plochými nebo nízkými sedlovými střechami v novogotickém industriálním slohu spolu s funkcionalistickým expedičním skladem postaveným mezi roky 1929 – 1933. Jelikož se původní strojní vybavení nedochovalo, Magistrát města Plzně se snažil návrhem zachránit alespoň zbylou architekturu.
„Vyhodnocený soubor objektů industriálního areálu bývalé papírny Piette v Plzni, je pro navrhovatele jednoznačně dokladem velmi solidní stavitelství a industriální architektury konce 19. stol. Kvalitní stavby byly postaveny v areálu papírny i v letech následujících prvé poloviny 20. stol.„ – Podnět Magistrátu města Plzně k prohlášení za kulturní památku
Proč je tedy vlastně areál hodnotný? Významný podnik bratří Piettů vtiskl místu nezaměnitelný ráz industriálního průmyslového rozvoje města Plzně. Jako líheň nových nápadů posloužila nejen samotným Piettům při vymýšlení nového zpracování papíru, ale i Křižíkovi pro první experimenty s elektrickou obloukovou lampou využitou v průmyslovém provozu.
—
Procházkou okolo řeky kousek od historického centra dříve nebo později narazíte na staveniště. Betonové krychle rostou každý den rychlostí blesku v přímé blízkosti staré papírny. Nebo alespoň toho co z ní zbylo. Vydáním rozhodnutí samotná péče o památku teprve začíná. Vlastník se proti rozhodnutí odvolal hned několikrát. Skrze námitky se snažil sejmout památkovou ochranu alespoň z některých staveb, když ne ze souboru jako celku. Boj o zrušení památkové ochrany trval až do roku 2015, kdy ministr kultury Daniel Herman definitivně rozhodl o potvrzení rozhodnutí Ministerstva kultury, které KRPA INVESTMENT a.s. opakovaně napadala a to hlavně z důvodu, aby kultura ustoupila developerskému záměru – nové výstavbě. Ta aktuálně nese v rámci kampaně jméno papírny i komínu, který chtěl vlastník vlastně původně zbourat.
V opozici k plzeňskému projektu DEPO2015, TechTower nebo Pivovaru se můžeme ptát, zdali vlastník o konverzi objektu vůbec stál a pokud ano, proběhla vůbec? Není výsledek dnešního užití pouze snahou undergroundové komunity mít místo setkávání? Čas ukáže jestli moderní zástavba původní místo zcela nepřehluší a jestli bude mít papírna životnost i pro další generace. Nejdůležitější ochranou památky vždy nemusí být konzervace v sarkofágu, ale hledání efektivního způsobu, jak v ní uchovat život.
V současné chvíli je skóre Kultura vs. Developer v remíze 1:1. Kde vlastník získal svůj bod? V areálu jsme i přes snahu nezvládli ochránit všechno. Novorenesanční vila rodiny Piettů, vystavěná v rámci průmyslového areálu a chráněného parku, který vybudovali také, už tam dnes nestojí. O téhle prohře Vám napíšu třeba příště.
Do papírny zajděte na koncert, kulturní program nebo třeba pivo. I zájem lidí je tu opět jedním z faktorů, díky kterému místo s velkým geniem loci stále stojí a skrze který, může dnes i denně industriální architektura ožívat.
ZDROJE
- Slavné plzeňské firmy a podnikatelé: Ladislav Silovský, str. 98 – 103
- Prohlášení za kulturní památku a Spor o prohlášení za kulturní památku: Památkový katalog NPÚ
- Národní listy z 24/06/1870: Kramerius
- Industriální topografie Plzeňského kraje z roku 2013 – Výzkumné centrum ČVUT, str. 32 – 34
- Obrázek 1) Plánek – Plánek chráněných objektů z Rozhodnutí č.j. MK 75759/2012 OPP ze dne 19.12.2012
- Zbylé fotografie – vlastní dokumentace
