Spojenecké mapy během 2. světové války  

Význam 

Během 2. světové války plnily mapy a plány klíčovou roli ve všech vojenských operacích, ať už se jednalo o velké ofenzivy, či nespočet různých bitev. Každá mapa plnila svůj specifický účel, pro jaký byla vytvořena. Tvorba map, nejčastěji Evropských států, ale samozřejmě také ostrovů v Pacifiku, kde spojenci sváděli boje proti Japonsku, obnášela precizní práci kartografů, ale také značné úsilí z řad agentů SOE (Special operations executive) či OSS (Office of strategic services). Nelze přehlédnout ani riskantní práci pilotů, kteří pořizovali letecké snímky  určitých oblastí.

Role OSS a SOE 

SOE bylo oddělení pro zvláštní operace, které vzniklo ve Velké Británii v roce 1940. Jednalo se o předchůdce dnešního oddělení MI6. Američtí kolegové o 2 roky později (v roce 1942) zformovali oddělení se stejným zaměřením nazvané OSS (Office of strategic services), což byl předchůdce dnešní FBI. Obě oddělení měla především za úkol provádět špionážní a sabotážní operace hluboko v okupovaných zemích, často za pomoci odbojových skupin. Užitečným výsledkem těchto operací bylo povědomí o lokální infrastruktuře, dopravních sítích apod. Tvorbě map pro válečná úsilí napomohly také ukořistěné mapy, pocházející z dané země. Zajímavostí mohou být také topografické slovníčky, které byly vydávány v dokumentové podobě a překládaly německé topografické termíny do angličtiny.

Letecké snímky 

V tvorbě leteckých snímků dominovalo americké letectvo (United States Army Airforce, zkráceně USAAF) společně s britským (Royal Air Force, zkráceně RAF). Američané vylepšili dosavadní britský model letecké měřické kamery F-24, který vyráběla firma Kodak a pojmenovali jej jako K-24. Letecká měřická kamera se dala umístit na křídlo či trup letadla. V řadách RAF nejčastěji na letouny Spitfire, u USAAF nejčastěji na letouny P51 mustang. Pořízené snímky pomohly nejen k plánování nadcházejících operací, ale také k tvorbě map, které byly dodávány bojovým jednotkám.

Tvorba map

Zpracování a výroba map pro americkou armádu spadala pod organizaci American Map Services (zkráceně AMS). Tato organizace během války zaměstnávala přibližně 3500 zaměstnanců, kteří se na zpracování a výrobě podíleli. Velká Británie využívala služeb organizace Military Inteligence 4 (MI4), která distribuovala mapy již během první světové války, a Military Inteligence 5 (MI5). V roce 1943 americká organizace AMS připravila cca 3408 nových map. Primárními cíli této společnosti bylo: 

1. Sbírat a skladovat mapy a informace, které vyžadovalo ministerstvo války (War department).
2. Poskytnout veškeré úsilí všem autorizovaným složkám. 
3. Vyrábět mapy pro vojenské operace. 
4. Navrhovat a spravovat proces výroby takovým způsobem, aby bylo možno mapy používat ve všech bojujících zemích.

Zaměstnání v AMS bylo velice náročné, protože proces musel pokračovat bez přestávky 24 hodin každý den. V sekci, kde se tiskly mapy, se pracovalo na tři osmihodinové směny a v řadách kartografů se pracovalo na dvě dvanáctihodinové směny. Organizace byla složena jak z civilních pracovníků, tak z pracovníků z řad armády. Již hotové mapy musely být skladovány a pečlivě hlídány. Vznikla tak dvě vojenská skladiště map ve státě Virginia. Po pečlivém studiu leteckého snímku bylo vše pečlivě zakresleno. Pro každou barvu na mapě musela být zhotovena každá vrstva zvlášť. Tak vznikla originální mapa. Výroba kopií map probíhala tak, že nejčastěji z negativů fotografií, na kterých musela být provedena veškerá korektura, byla pořízena fotografie, která byla následně kopírována ofsetovým tiskem na litografické desky. Každá barva musela být vyfotografována zvlášť.  Ofsetový tisk mohl být využit opakovaně, pokud byly ofsetové pláty udržovány v provozu. Nakonec následoval tisk na papír. 

Charakteristika map 

 Rozlišovaly se čtyři základní typy map, podle velikostí. 

1. Malá mapa (měřítko 1:1,000,000–1:7,000,000) byla využívána pro studium a pohyb velkých počtů jednotek. 
2. Menší větší mapa (měřítko 1:200,000–1:500,000) sloužila pro plánování strategických operací, jako například pohyb mužstva či zásobování. 
3. Střední mapa (měřítko 1:50,000–1:125,000) posloužila jako taktická a strategická mapa pro pohyb menších jednotek na úrovni regimentu. 
4. Velké mapy (měřítko do 1:20,000) se užívaly pro studium boje v určitých oblastech a pro navádění dělostřelectva. 

Je důležité si uvědomit, že pro vojenské účely je potřeba znát jen ty nejdůležitější informace, mezi které patří domy, silnice, mosty, řeky, přehrady, lesy, koleje apod. Vezme-li se v potaz například mapa francouzského města Carentan, lze si povšimnout, že mapa není nijak barevná a nejvýrazněji jsou vyobrazeny právě silnice, mosty a další komunikace a infrastruktura. Nutno podotknout, že tato mapa byla prvně vydána již v roce 1943 a sloužila k nastudování terénu a dalších důležitých informací pro postup vojsk během a po vylodění v Normandii 6. června 1944. Badatelé, kteří zkoumají americké mapy nesmí zapomínat na fakt, že v měřítku není užit metrický systém. Například u mapy v měřítku 1:25 000 je jeden palec na mapě 25 000 palců ve skutečnosti, což je 2083,33 stop. U britských map je systém samozřejmě metrický. Zajímavostí byly tzv. „Útěkové mapy“ (Escape maps), které byly součástí útěkových sad, které měly být použity pilotem či výsadkářem, který se ocitl sám hluboko v nepřátelském území. Součástí těchto sad byla mj. mapa území, na které byl dotyčný vyslán. Zajímavostí této mapy je, že je natištěna na hedvábí, pravděpodobně kvůli delší trvanlivosti a odolnosti vůči vodě (pokud by například pilot havaroval v moři). Zmíněné útěkové sady musely být, i s mapami, po skončení úkolu vráceny, protože se jednalo o přísně tajné předměty, které nesměly padnout nepříteli do rukou. Tyto sady používala britská i americká armáda a jejich využití přetrvalo až do války ve Vietnamu, kde se přešlo na mapy natištěné na gumové plátno. 

Předpisy spojené s vlastnictvím mapy v boji 

Vlastnictví mapy v boji obnášelo jedno základní, ale stěžejní pravidlo. V americkém polním manuálu FM 30–20 je uvedeno, že pokud se jednotka operující v určité oblasti, ke které vlastní mapu, z oblasti stáhne, je velící důstojník POVINEN všechny mapy vybrat a odevzdat vyššímu velení. Jejich provizorní kopie (např. Obkreslená určitá oblast, vytvořený plánek apod.) byl povinen vybrat a za přítomnosti vyššího velení odborně zničit.

Zdroje

WWII Records in the Cartographic Branch. In: National archives [online], [cit. 2025-01-04]. Dostupné z: https://www.archives.gov/research/cartographic/ww2. 

Public law 114–269 114th congress. In: Congress.gov [online], [cit. 2025-01-04]. Dostupné z: https://www.congress.gov/114/plaws/publ269/PLAW-114publ269.pdf.

Notes on G.S.G.S. maps on Germany, Denmark and Central Europe, Březen 1944, strana 8 (v PDF dokumentu strana 12, 6. odstavec hovoří o průzkumu lokálních železničních map). Dostupné z: https://library.mcmaster.ca/maps/ww2/Germany_Denmark_CentEur_notes.pdf.

Appendix II. Short glossary of German Topographical Terms and Abbreviations. Dostupné z: https://library.mcmaster.ca/maps/ww2/Germany_glossary_terms.pdf.

Main RAF Photographic Reconnaissance Camera Systems. In: airrace uk [online], [cit. 2025-01-04]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20120619010722/http://www.airrecce.co.uk/cameras/raf_ww2_cameras.html. 

Foreign Aerial Photography. In: National archives [online], [cit. 2025-01-05]. Dostupné z: https://www.archives.gov/research/cartographic/aerial-photography/foreign-photography.

WWII History of the Army Map Service. In: Easteuropetopo [online], [cit. 2025-02-1]. Dostupné z: https://easteurotopo.org/archive/history%20army%20map%20service%20wwii.html#VII.__Technological_Advancements.

WWII History of the Army Map Service. In: Easteuropetopo [online], [cit. 2025-02-1]. Dostupné z: https://easteurotopo.org/archive/history%20army%20map%20service%20wwii.html#VII.__Technological_Advancements.

US Army Map Service-1953. In: Wikipedia [online], [cit. 2025-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/File:US_Army_Map_Service-1953.ogv. Čas: 1 min. 57 s. – 4 min. 40 s.

War department basic field manual for military intelligence: Military maps, Washington 1940, s. 25–26. Dostupné z: http://maps.mapywig.org/m/m_documents/EN/FM_30-20_MILITARY_INTELLIGENCE_MILITARY_MAPS_1940.pdf. 

Top-secret map of the key crossroads town of Carentan, prepared for D-Day. In: Boston Rare Maps [online], [cit. 2025-01-05]. DPstupné z: https://bostonraremaps.com/inventory/top-secret-carentan-d-day/. 

A silk escape map. In: Bodleian Map Room Blog [online], [cit. 2025-01-05]. Dostupné z: https://blogs.bodleian.ox.ac.uk/maps/2018/01/24/a-silk-escape-map/.

War department basic field manual for military intelligence: Military maps, Washington 1940, s. 36. Dostupné z: http://maps.mapywig.org/m/m_documents/EN/FM_30-20_MILITARY_INTELLIGENCE_MILITARY_MAPS_1940.pdf. 

ENJAMES, Henry-Paul, GI collector’s guide vol. I, Paris 2009.  

Úvodní obrázek: Normandy Carentan Topographical Map. In: Battle archives.com [online], [cit. 2025-02-21]. Dostupné z: https://battlearchives.com/products/normandy-carentan-topographical-map.

Obrázek č. 1: Kodak K-24 camera, used for aerial photography during WW2 by the Americans. In: Reddit [online], [cit. 2025-02-21]. Dostupné z: https://www.reddit.com/r/Damnthatsinteresting/comments/l5oh0g/kodak_k24_camera_used_for_aerial_photography/#lightbox.