Máte-li během prázdnin v plánu navštívit Berlín, rozhodně zvažte návštěvu náměstí Bebelplatz. Nachází se v samotném centru Berlína, nedaleko Braniborské brány a přímo naproti Humboldtově univerzitě, historicky první Berlínské univerzitě.
Toto náměstí je součástí temnějších stránek lidské historie, které je však třeba si připomínat a vyvarovat se opakování. 10. května 1933 zde došlo k veřejnému a organizovanému pálení knih, které byly shledány jako neněmecké, tedy nečisté. Nebyly to jen knihy napsané židovskými autory, ale všechny, které mohly být považovány za neslučitelné s tehdejší ideologií. Mezi 20 tisíci knihami, které toho dne na Bebelplatz shořely, byla například díla umělců K. Manna, S. Zweiga, R. Musila, ale také vědců a filosofů jako spisy S. Freuda, K. Marxe či A. Einsteina.
Jako připomínka této události je uprostřed náměstí vybudována „prázdná knihovna“, návrh izraelského umělce Micha Ullmana. Knihovna je pod zemí a pohled do ní je umožněn jen díky nevelké skleněné desce. Bílé poličky zejí prázdnotou a podle všeho byla celá knihovna vytvořena tak, aby symbolicky mohla pojmout všech 20 tisíc spálených knih. Atmosféra je navíc umocněna deskou s citátem H. Heineho „Tam, kde se pálí knihy, dojde nakonec také na pálení lidí.“
Pálení knih na Bebelplatz v roce 1933 bylo jedním z prvních a nejvýraznějších aktů cenzury nacistického režimu v Německu a je symbolem počátku systematického potlačování svobody slova a svobody myšlení, které záhy následovalo. Cenzura se netýkala pouze přístupu k jistému druhu informací, ale měla za cíl prakticky absolutně zničit jakékoli názory odporující ideologii či vůbec náznaky jiného druhu smýšlení.
Navštívíte-li Bebelplatz věnujte tedy svou chvíli úvaze o tom, jak důležité je chránit svobodu slova a jaké nebezpečí přináší cenzura a intolerance.