Pozastavili jste se někdy nad tím, co se děje s odpadem, který každý den vyprodukujeme? Překvapivě jde o poměrně fascinující a informativní aspekt lidského chování, na což poukázala jedna velice zajímavá a přelomová studie amerického archeologa Williama Rathje a jeho studentů. The Garbage Project, odstartovaný v 70. letech, byl jednou z prvních studií, která brala odpad vážně a používala ho jako nástroj k pochopení lidského chování a kulturních zvyklostí. Přelomový přístup W. Rathje kompletně “překopal” tradiční předpoklady o odpadu a nakládání s ním, což mělo ve výsledku obrovský dopad nejen na archeologii. Co tak speciálního může zkoumání odpadu přinést, jaký vliv projekt měl a proč je relevantní dodnes?
The Garbage Project měl za cíl pochopit jak lidé odpad produkují, jak s ním zachází a jaký vztah můžeme mezi odpadem a lidským chováním najít. William Rathje se se svým týmem se zaměřil na skládky, popelářská auta a individuální popelnice a zjišťoval, co a jak se vyhazuje. Díky tomuto širokému zaměření se došlo k zajímavým zjištěním, která poukázala na mylné představy tehdejší společnosti. Například se původně předpokládalo, že největší množství vyhozeného jídla pochází z jednotlivých domácností a restaurací. Ve skutečnosti byl tento typ odpadu nejvíce produkován supermarkety. Zjistilo se také to, že lidé vyhazují věci, které nemají žádnou vadu a mohly by být využívány i nadále, jako třeba oblečení. (Dnes je toto téma poměrně známé a na jeho problematiku se často poukazuje, ale mysleme na to, že projekt probíhal v 70. a 80. letech, kdy se na tyto aspekty moc nemyslelo.) Mezi nejdůležitější zjištění projektu patří:
- Nadměrná spotřeba: americké domácnosti produkují větší množství odpadu, než se původně předpokládalo.
- Plýtvání jídlem: domácnosti plýtvají velkým množstvím jídla, které bylo stále zpracovatelné a jedlé.
- Recyklace: individuální recyklování nebylo tak efektivní, jak se předpokládalo, protože neprobíhalo důkladně či vůbec.
- Spotřebitelské chování: prokázalo se nedostatečné povědomí o obalových materiálech a vlivu odpadu na životní prostředí.
- Role městského designu: projekt také ukázal, že urbanistický design hraje zásadní roli při utváření postupů nakládání s odpady, přičemž design měst a čtvrtí ovlivňuje způsob, jakým domácnosti nakládají se svým odpadem.
Průzkum skládek pak poukázal na další velký problém, kdy nesprávný způsob ukládání odpadu způsoboval silnou kontaminaci půdy a podzemních vod, což ohrožovalo nejen přírodu, ale také lidské zdraví. William Rathje tak svým stěžejním výzkumem upozornil na v té době přehlíženou a velice komplexní problematiku. Díky tomu bylo například možné zahájit efektivní debatu o udržitelnosti, snižování odpadu a způsobu ukládání odpadu na skládkách.
Projekt měl obrovský dopad na mnoho oborů, ale proč i na archeologii? Archeologové se dříve zaměřovali hlavně na studium artefaktů a struktur poměrně dávné minulosti, ale Rathjeovo výzkum upozornil na význam odpadu jakožto zdroje informací o již zmíněném lidském chování a kulturních praktikách. To jsou pro archeology velice těžce uchopitelné aspekty, protože běžně studují artefakty, které jsou “mrtvé”, což znamená, že nikdy neuvidí přímo to, jak je lidé využívali, neuvidí jejich původní dynamiku. Z těchto mrtvých nálezů se pak těžko rekonstruuje lidské chování a zvyklosti.
William Rathje ukázal, že odpad není jen vedlejším produktem lidských aktivit, ale je také cenným zdrojem, který může poskytnout vhled do životního stylu a chování spotřebitelů, či dokonce odhalí jejich konkrétní jídelníček. To znamenalo obrovský posun ve způsobu, jakým archeologové o odpadu uvažovali a projekt tak vydláždil cestu ve vývoji nových metodologií pro jeho studium. Výzkum také rozšířil celkový záběr archeologie, což umožnilo studovat a chápat minulost novými a inovativními způsoby. V neposlední řadě měl také obrovský dopad na vztah veřejnosti k archeologii. Studie totiž všem ukázala, že archeologie dokáže být velice užitečná i při studiu současnosti, což zvýšilo zájem o obor u mnoha lidí, kteří se zapojili do archeologického výzkumu, či různých forem aktivismu. The Garbage Project i dnes zůstává jednou z nejkomplexnějších a nejvlivnějších studií o plýtvání a chování spotřebitelů, jaké kdy byly provedeny.
