Děje se toho hodně. Inflace, klima, TANKY, pandemie, INVAZE — svět se zas jednou zdá být velký špatný. Nepochybně je. To však neznamená, že se každým dnem neděje i něco krásného. A byť je krásno relativní, jednu věc mi odkýváte všichni. Hned půlka z top desítky českých mileniálů letos vydává knihu. A skoro všechny budou růžový.
Prorážet zdi
Začněme ženou. Ženou novinářkou se schopností vyjadřovat myšlenky krásně a naléhavě; lehce a úderně, profesionálně a autenticky — v jedné větě, jednom odstavci. Kniha je sbírkou rozhovorů s novinářkami českých médií. Nechává „promluvit ženy z různých koutů české žurnalistiky, které dost možná prorážely podobné zdi“ jako autorka. Vychází 14. 3., měsíc od oslav popravy svatého Valentinuse, rok a den od nabídky napsat knihu. Nyní probíhá předprodej s dopravou zdarma. To jen tak pro info.
BARTOŠOVÁ, Linda (2022). Novinářky. Praha: Albatros Media.
Po Sametu ticho
Pokračujme ženou, opět novinářkou. Pokud jste fanoušci Kapesního průvodce od Tigrida, právě dostáváte druhý díl. Právnička a redaktorka Respektu vede rozhovor s Petrem Pithartem, zakladatelem Občanského fóra, bývalým premiérem, mužem se zkušeností, již se rozhodl předat. Rozhovor jakoby navazuje na fiktivní konverzaci českého spisovatele s dívkou na jugoslávské terase, v níž za třináct večerů stihli probrat českou historii od Mnichova po Samet — dál však nic. Nová kniha je tak pokračováním českého příběhu, snahou porozumět době, kdy „jedna událost střídá druhou ve stále rychlejším tempu, [kdy] však někteří politici a společenské fenomény stále zůstávají.“ Mezigenerační dialog objasňující zemi, v níž žijeme. Yes, please!
PROCHÁZKOVÁ, Andrea (2022). Podnik s nejistým koncem. Praha: Academia.
Jiní a stále normální
Do třetice novinář, tentokrát muž z Deníku N. Autor supercool podcastu Studio N, autor s osobitým stylem a prstem na tepu doby. „V té fólii na obálce se uvidí každý, kdo knihu vezme do ruky. Doufám, že se o sobě a ostatních dozvíte víc, když ji otevřete,“ představuje novinář knihu na svém Instagramu. Vskutku poutavě, není-liž pravda. Soubor třinácti „důvěrných a otevřených rozhovorů o queer současnosti“ ukazuje dvojakost odlišnosti, jež může být vyzdvihována jako originalita nebo zavrhována jako divnost. Vše přitom záleží na společenských vzorcích, na pomyslných brýlích, jimiž nahlížíme svět. Queer lidi tu přitom byli vždycky, bohužel spolu s omezeností nazírání toho, co je správné, co je normální.
TITLBACH, Filip (2022). Byli jsme tu vždycky. Praha: Edice N.
Konečně to někdo řekl!
Pojďme to zakončit hezky zostra. Poslední kniha nese název dle stejnojmenného podcastu: Vyhonit ďábla. Znalé nepřekvapí. Dalo se tušit, že přetavení v knihu bude skvost, nejen díky otevřenosti, upřímnosti a vtipu, jež se objevují už v podcastu. Formou esejí a (pro změnu) rozhovorů o přátelství, těle a seggsu autorky ponoukají k zamyšlení nad vztahem „k sobě samým, svým blízkým, ale i k pornu.“ Dle dosavadních recenzí se při čtení dostaví pocity jako „YES! Díky za tohle! Wow. Konečně to někdo řekl! či NEASI, tohle by konečně mohli pochopit všichni.“ Přesvědčivé enough.
KAŠPAROVÁ, Zuzana & FERJANČEKOVÁ, Terézia (2022). Vyhonit ďábla: o vztazích, sexu a intimitě. Praha: Luxor.
Mládí se ozývá a jeho hlas rezonuje. Knihy spojuje nejen odvaha mluvit o věcech, při nichž někomu ještě stále raší husí kůže. Jsou upřímné, úderné, někdy provokativní, jindy dojemné. A z tří čtvrtin růžové. Čerství spisovatelé se rovněž shodli v sázce na formu rozhovoru — tedy formu svěží a čtivou. Nepodstatným faktem také zůstává, že takřka všichni nějak užili číslo 13, dle serveru Stoplusjednička symbol odpoutání, uvolnění, transformace a směřování vpřed. No, lépe bych to neřekla. Takže, pokud se chceme odpoutat od šedivé strnulosti vstříc k tolerantní a růžové společnosti, vykročme do knihkupectví a požádejme o růžové knihy.
