V posledních pár letech je velkým trendem vést si tzv. bullet journal (zkráceně BuJo). Jde v podstatě o diář, který si vytvoříte sami sobě na míru. Všechny ty bullet journaly vypadají na fotkách tak úžasně, esteticky, promyšleně a systematicky, že to člověka láká vytvořit si svůj vlastní. Tak jsem tedy na internetu pátrala, jak na to.
Všude mi bylo sděleno, že na tvoření bullet journalu mi stačí klidně jen pár psacích potřeb. Pak influencerky ukáží svoji sbírku barevných fixů, zvýrazňovačů, popisovačů, propisek, barevných lepících pásek, linerů a samozřejmě kaligrafických per. Vzápětí totiž zjišťuji, že většina lidí, kteří si vedou bullet journal, se věnují i kaligrafii. Je velmi žádoucí, aby se nadpisy téměř rovnaly uměleckému dílu. Dalším důležitým prvkem je samotný diář. Potřebuji speciální tečkovaný s dostatečným počtem stran. Tečky totiž dovolují snadné rozvržení a zároveň nenaruší estetický dojem z diáře. Tak tedy vykoupím papírnictví, seženu si vše, co potřebuji, na Pinterestu si najdu nějaké základní jednoduché styly krasopísma, které zvládnu i já, a přichází další fáze.
Co si do bullet journalu vlastně budu zaznamenávat? Na výběr je asi milion různých možností. Je to také příležitost začít s tvořením nových návyků. Internet mi ukazuje hromadu trackerů. Jsou to sleep trackery, mood trackery, health trackery a lifestyle trackery. Můžu sledovat, kolik hodin spím, jakou mám každý den náladu, jak moc vody vypiju, jestli pravidelně cvičím, pravidelně čtu nebo kdy mám periodu. Dále můžu zaznamenávat třeba uklízení, péči o pleť, svou stravu, svoje finance nebo kolik času trávím na internetu. Když se ze mě časem stane člověk posedlý kontrolou můžu zaznamenávat i to, zda si pravidelně každý den zaznamenávám do svého bullet journalu. No není to skvělé? Takový řád v mém životě rozhodně chci.
Důležitou položkou takových diářů jsou i veškeré možné seznamy. Jaké knihy jsem přečetla (a jaké přečíst plánuji), jaké filmy jsem viděla (možná přidám i hodnocení hvězdičkami), jaké věci si přeji, jaké dárky k vánocům nakoupím příbuzným, jaké písničky nejčastěji poslouchám a tak podobně. Je toho tolik, co mohu zaznamenávat, až se mi z toho točí hlava.
Nakonec se ale vzchopím, vyberu pár trackerů a pár seznamů, které mi připadají nejatraktivnější a vrhnu se na tvoření. Můžu se konečně opravdu kreativně vyřádit. Rýsuji, vybarvuji, popisuji, vlepuji a podtrhávám. Zkrátka vytvářím dokonalý bullet journal.
Ale pozor, nemůžu tvořit všechno najednou. Musím si vše pěkně naplánovat, napočítat kolik stran bude mít každý měsíc a pro začátek vytvořit jen úvodní set up (seznamy a trackery, možná shrnutí předchozího roku) a první měsíc v roce. Další měsíce budu doplňovat postupně. V mezičase můžu hledat další nápady, jak jednotlivé měsíce tématicky pojmout, a připravovat si návrhy. Mám tedy hotovo a jsem připravená vykročit do nového, lépe organizovaného a systematického, roku. Uf!
Takhle nějak si představuji proces, kterým bych vytvářela bullet journal. A jelikož se velmi dobře znám, vím, že by mi zapisování do něj vydrželo asi tak dva měsíce. Už na střední škole jsem nezvládala zapisovat si data testů do klasického diáře. (Dokonce všechny své školní poznámky píšu do jednoho zápisníku.) Jsem zkrátka příliš líná na to, abych vytáhla z batohu speciální sešit. Datum testu si prostě napíšu mezi poznámky a později na něj určitě narazím. Navíc s dnešními technologiemi ani nepotřebuji papír, stačí kalendář v mobilu (né, že bych ho tedy využívala v nějaké velké míře).
Mně nejvíce vyhovuje napsat si důležitá data na kus papíru a přilepit ho izolepou na zeď. Díky tomu je mám stále na očích a nemusím několikrát denně listovat diářem. Ve finále jde totiž o to, najít si vlastní vyhovující systém. Obdivuji všechny, kteří jsou schopni pravidelně a pečlivě vše zaznamenávat a kontrolovat se. Jen tak dál! Já však pravděpodobně zůstanu u svého chaosu a věřte, že takovým způsobem dokážu žít, vše zvládám odevzdat včas a ještě jsem nikam nepřišla pozdě.
