Hegelova dialektika nám naznačuje, kudy se bude ubírat dění po smrti George Floyda.
Málokdo sice skutečně rozumí Hegelovi, všichni ale znají jeho dialektiku: nejdříve je teze, na tu reaguje antiteze a z jejich konfliktu vzniká synteze, která se stává novou tezí. Každou syntezí se světový duch přibližuje k absolutnímu vědění, k absolutnímu poznání sebe sama.
Jak vypadá Hegelova dialektika aplikovaná na dnešní dění ve světě?
Zabití George Floyda bylo pro mnohé poslední kapkou v obřím poháru systematického útlaku proti minoritám. Floydova smrt se stala katalyzátorem občanské neposlušnosti, která má za cíl upozornit na společenské nerovnosti a donutit ty mocné, aby tyto nerovnosti přestali ignorovat a namísto toho je začali pomalu, ale jistě odstraňovat. (teze)
Snad nikoho nepřekvapilo, co následovalo.
K protestům se přidalo rabování a ničení, což je hlavní příčinou kritiky celého hnutí BLM. V médiích se objevují zprávy o podobném případu z roku 2016, ve kterém byl obětí Tony Timp, běloch. Lidé vůči hnutí původně indiferentní si vytváří názor a začínají upozorňovat na to, že proti policejní brutalitě vůči bělochům se takto neprotestovalo. Objevují se zprávy o tom, že měl Floyd záznam v rejstříku a některá média píší, že veřejnou podporou a černou profilovkou ve skutečnosti nepodporujeme boj proti rasismu, ale rabující demonstranty. Objevuje se nový hashtag: WhiteLivesMatter. V (minimálně českém) kolektivním vědomí začíná převládat názor, že to bílí jsou vlastně ti utlačovaní. (antiteze)
Jak asi bude v tomto případě vypadat synteze? Bude stav v onom absolutním vědění, k němuž se dle Hegela nevyhnutelně blížíme, chtěný všemi členy společnosti? Měli bychom se snažit o to, aby ano.
