Této knize, která nese podtitul Životy a odkaz nedoceněných žen a filosofie, předcházelo video, kde je několik lidí dotázáno, zda dokáže jmenovat některého filosofa. Většinou padají jména jako Platón, Sokrates, Nietzsche a Kant. Pak jsou tito lidé dotázáni, zda dokáží jmenovat nějakou filosofku. Bohužel žádnou neznají. „Ženy jsou dějinami filosofie opomíjeny.“(s. 11) A proto vznikla tato kniha, jak tvrdí autorky Rebecca Buxton a Lisa Whiting. Kniha je souborem 20 kapitol o filosofkách z období od antiky po současnost. V každé kapitole referuje jedna současná filosofka o životě a myšlenkách jiné filosofky.
Co v knize najdete
Můžete si přečíst o Pan Čao, což byla dost možná nejvýznamnější intelektuálka starověké Číny. Dozvíte se o osudu Hypatie Alexandrijské, jejichž přednášek o filosofii se účastnili nejen nadšení studenti, ale také politická elita, a právě kontakty s politiky jí přivodily tragickou smrt. Nechybí ani karteziánka a platonistka Mary Astell, jejíž pojetí svobodné vůle a autonomie ji vede k názoru, že ženy jsou společenskými obyčeji vedeny k tomu, aby autonomii postrádaly.
Několik stránek je věnováno i u nás na univerzitě více známým filosofkám, kterými jsou například Mary Wollstonecraft, Edith Stein, Hannah Arendt nebo Simone de Beauvoir. V knize se také hovoří o skupině filosofek, které spolu studovaly v Oxfordu v období 2. světové války. Jsou jimi Iris Murdoch, Mary Midgley, Elisabeth Anscombe a Mary Warnock. Jejich hlavními zájmy jsou především filosofie morálky a etika. Například Mary Midgley se pouštěla do debat s vlivnými intelektuáli, jimiž jsou Richard Dawkins a Daniel Dennett. Elizabeth Anscombe zase spolupracovala s Wittgensteinem a redigovala některé jeho posmrtně vydané texty a Mary Warnock prosadila disciplínu zvanou bioetika.
Zmíněna je též, jako nejznámější symbol amerického hnutí Black Power , Angela Davis, která se celý život vyjadřuje k problémům útlaku kvůli rase, třídě a pohlaví. Dále filosofka věnující se soukromí Anita L. Allen, jenž se věnuje morálním implikacím komunikačních technologií právě ve vztahu k soukromí. Knihu uzavírá kapitola o Azizah Y. Al-hibri, která je jednou ze současných nejvýznamnějších filosofek islámu a která kritizuje historické interpretace islámských náboženských textů, které soustavně podporují patriarchální stav.
Zhodnocení
Kniha je zaměřena na široké publikum, je určena jak pro začínající studenty filosofie, pro profesory, kteří si chtějí mírně rozšířit obzory, tak i pro laiky, kteří se chtějí dozvědět něco málo o ženách ve filosofii. Z toho důvodu kniha neposkytuje detailní popisy filosofického smýšlení jednotlivých žen, ale působí spíše jako rozcestník, a to nejen díky přiloženému seznamu zdrojů, ale také díky seznamu dalších královen filosofie, které se do knihy nevešly. V díle je také zmíněno několik různých projektů věnujících se ženám filosofkám, několik publikací o filosofkách a také je samozřejmě odkazováno na vlastní díla těchto významných žen.
Kniha čítá přibližně 150 stran, což je škoda, protože by klidně snesla dalších 100 a myslím, že by neubylo na její čtivosti a důležitosti. Díky krátkým kapitolám se dílo četlo velmi lehce a snadno a doporučila bych jej každému, kdo si na otázku – Znám nějaké filosofky a jejich názory? – odpoví negativně.