Pomalu začíná nový semestr, a proto by se kromě důkladných příprav nemělo zapomínat na nějaké to kulturní obohacení. Samozřejmě se počítá s pitím burčáku, ale člověk si v průběhu dohánění socializace a kontrolování uskladněných zásob v lednici může pustit i nějaký ten film. Pro mě to byl dlouho odkládaný snímek A Hidden Life režiséra Terrence Malicka.
Film se odehrává v rakouské vesnici Radegundu a zabývá se osudem a rodinnými vztahy Franze Jägerstättera, rakouského sedláka, který byl v roce 1943 popraven za to, že odmítl sloužit v nacistické armádě. V úchvatné krajině uprostřed hor a mračných nebes stáváme se svědky dřívějšího spojení člověka s přírodou. To samozřejmě zahrnuje i těžkosti tohoto života a práci s tím spojenou.
Malebnou vesnicí zakrátko kromě armády proudí také zvláštní atmosféra. Obyvatelé se cítí být součástí něčeho většího a společně jsou zmámení euforií a mýtem o utlačovaném národu. Jako kdyby zdravý rozum plíživě odcházel pryč. Od každého bojeschopného muže se samozřejmě očekává, že narukuje do armády.
Franz prohlédl skrze závoj šťastné nálady a nyní zvažuje, zda vůbec může povolání do armády odmítnout . Když se mu dostane podpory i ujištění ze strany jeho manželky, rozhodne se, že do služby nenastoupí. To v sousedech vyvolá nejdříve upřímný údiv a posléze opovržení. Lidé se stávají nepříčetnými. Starosta mu nejdříve vypráví, jaký je pro něj přítel. Hned na to křičí, že je zrádce.
Když se jde Franz poradit s knězem, je přemlouván, aby se podvolil v zájmu bezpečí rodiny. Dostává se mu otázky, zda na to vůbec má právo? Odpovídá: „Mám právo ho nemít?“ Ve filmu je kladen důraz na roli svědomí jedince. Franz jednoduše nechce a neudělá něco, co považuje za ryze špatné.
Cestu z vězení až do popravčí místnosti neprovází žádné velké násilí. Několikrát se různí úředníci ptají, jestli si to Franz opravdu nechce rozmyslet. Události nabírají spád. Prostě se tak věci mají a očekává se souhlas. Zde přichází Terrence Malick s morální rovinou. V tomto snímku ukazuje Kristův život jako hluboký závazek, ne jako pouhé fantazijní velebení ušlechtilé pohádky.
Zajímavé je, že Terrence sám studoval filosofii a v závěrečné práci se zabýval dílem Martina Heideggera. Uhranut následně dokončil další semestr v Německu, kde docházel na Heideggerovy přednášky. Je známo, že Heidegger s nacistickým režimem sympatizoval a v očích mnohých je navždy očerněn. Hidden Life ukazuje, jak snadné je stát se přisluhovačem zla. A člověk nemusí vynaložit velké úsilí, naopak stačí malé konformistické krůčky. Proto nutně vyvstává otázka, kolik z nás by bylo schopných vzdoru. Když jde do tuhého, nerozsypou se naše odvaha a dobro jako domeček z karet?
Na závěr by se filmu dala vytknout možná až přílišná délka. To však vyvažuje překrásná hudba a Valerie Pachner, která je v hlavní roli opravdu rozkošná.