Úvod

Druhá republika, v té době (konkrétně od 23. listopadu 1938) již jako Česko-Slovensko (nikoliv Československo), byla krátkým a nešťastným obdobím našich dějin. Po Mnichovské dohodě, podepsané zástupci Itálie, Francie, Velké Británie a Německa, 30. září 1938, byly naší zemi odtržené pohraniční oblasti (Sudety). Touto událostí skončila tzv. První republika, která trvala pouhých 20 let. Od 1. října 1938 již hovoříme o Druhé republice, která trvala pouhých 166 dní, a jednalo se zároveň o velmi nešťastné období.

Druhá republika

Jak je již většině české populace dobře známo, podpisem Mnichovské dohody Adolfem Hitlerem, Benitem Mussolinim, Nevillem Chamberlainem a Édouardem Daladierem byl osud Československého pohraničí zpečetěn. Smlouva byla podepsána 30. září 1938. Následujícího dne, 1. října, byli Sudetští Němci připojeni k Německé říši spolu s pohraničními oblastmi. Československo tak přišlo o cca 30 % svého území a zůstala z něj osekaná troska. Zábor pohraničí odstartoval několik vážných krizí najednou. 

Češi a Židé z pohraničí

Pohraničí se stalo součástí Německé říše. Například město Plzeň se stalo hraničním městem mezi Německem a Československem. Státní hranice začínala nedaleko plzeňské věznice na Borech. Všichni Češi a Židé museli svoje domovy neprodleně opustit. Stávalo se dokonce, že někteří Němci také pohraniční domov opustili. Většina Němců však fanaticky prosazovala heslo „domů do říše“ a nadšeně vítala německou armádu. Uvádí se, že do konce roku 1938 opustilo pohraničí okolo 200 000 lidí. Tento fakt znamenal obrovský problém s migrací, protože uprchlíci utíkali do centra Československa, kde pro ně však málokdy byla možnost ubytování nebo hledání práce. Nešťastné situaci navíc nepomáhal ani odpor Čechů k uprchlíkům a především k Židům. 

Nešťastné události nejen z pohraničí

Do pohraničí byly posílány jednotky Freikorps. Tyto jednotky přepadávaly Čechy a Židy, kteří nestihli ještě z pohraničí odejít a zároveň útočily na české radnice, úřady apod. Na druhou stranu, v Československu také docházelo k nešťastným rozhodnutím. Kvůli nedostatečné kapacitě pro uprchlíky docházelo k situacím, že někteří byli posíláni zpět do pohraničí. Tito nešťastníci bohužel končili tak, že byli vyslýcháni na gestapu a následně posíláni do koncentračních táborů. Nebylo neobvyklé, hlavně poté, co se tyto informace rozšířily, že ti, kterých se nucený návrat do pohraničí týkal, obvykle páchali raději sebevraždu. V Československu sílila vlna nacionalismu a antisemitismu.

Změny v politice

Během 5. října 1938 se prezident Edvard Beneš rozhodl abdikovat. Doporučil novou vládu pod vedením generála Jana Syrového a uprchnul do Velké británie. Stále ještě Československo se nyní ocitlo bez prezidenta. Situace na Slovensku se začala vyostřovat. Mnichovská dohoda se víceméně Slovenska nedotkla. Pro Slovensko to byla ideální šance. Během 5. a 6. října 1938 probíhala v Košicích jednání, jejichž výsledkem byla zvolena slovenská autonomní vláda v čele s Jozefem Tisem. V návaznosti na autonomii Slovenska se od 23. listopadu 1938 začal užívat název Česko-Slovensko.

Židé, umělci a politici vs. Druhá republika

Jak již bylo zmíněno, Češi se vůči Židům začali chovat nepřátelsky. Již během října 1938 bylo Československou vládou vydáno memorandum, které zakazovalo Židům vykonávat jisté profese, jako například advokátství, lékařství atd. Pokud tyto profese již vykonávali, byli své funkce zbaveni. Na to doplatil také československý herec s židovskými kořeny Hugo Haas, který byl ze dne na den vyhozen z divadla. Velkou vlnu odporu schytal pochopitelně také Edvard Beneš kvůli své abdikaci a uprchnutí do Velké Británie. Kritice se nevyhnul ani spisovatel Karel Čapek. Ten až do posledních chvil aktivně vystupoval s názory, které podporovaly západ a demokracii. Bohužel v této nešťastné době a sílícímu nacionalistickému myšlení se setkával s obrovskou nenávistí. Čapkovi chodily výhružné dopisy, telefonáty a někteří jedinci mu dokonce do oken jeho vily házeli kameny. Narůstala popularita Národní obce fašistické a fašistického hnutí Vlajka, které však mělo čím dál více nacionalistické sklony.

Na cestě ke konci

Předseda agrární strany Rudolf Beran prosadil myšlenku rozpuštění dosavadních politických stran a sjednocení do jedné jediné strany. Tím vznikla Strana národní jednoty, která hájila zájem národa, hlásala se k nacionalismu, autoritativnímu režimu a rasovému pojetí národa. Česko-Slovensko se dočkalo nového prezidenta, kterým byl 30. listopadu 1938 zvolen Emil Hácha. V prosinci následovalo schválení zmocňovacího zákona, který přenechával plnou moc vládě a prezidentovi. Tímto zákonem zanikla parlamentní demokracie Česko-Slovenska. Po návštěvě Tisa v Berlíně byl 14. března 1939 vyhlášen Slovenský stát, čímž se Druhá republika prakticky zhroutila. Téhož dne v noci navštívil Emil Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský Adolfa Hitlera v Berlíně. Ten jim na místě oznámil, že druhý den budou, nyní již pouze Čechy, okupovány německým vojskem. Druhého dne, 15. března 1939, přijel Adolf Hitler, spolu s německým vojskem do Prahy. Vlak, ve kterém cestovali Hácha a Chvalkovský byl schválně zdržován, aby byl Hitler v Praze dříve. Následujícího dne, 16. března 1939, byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.

Zdroje

GEBHART, Jan, KUKLÍK, Jan, Druhá republika 1938–1939: svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě, Praha 2004.

Druhá česko-slovenská republika 1938-1939 — dokument (2018). In: YouTube [online], [cit. 2025-01-06]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=BIkA3xIP558.

Náhledový obrázek: Druhá republika. In: Válka.cz [online], [cit. 2025-01-06]. Dostupné z: https://www.valka.cz/11866-Druha-republika.