V roce 2000 spatřil světlo světa snímek od režisérky Mary Harron s názvem American Psycho, kdy se role hlavní postavy Patricka Batemana chopil talentovaný herec Christian Bale. Tento film je adaptací stejnojmenné knihy od amerického autora Breta Eastona Ellise z roku 1991. Narativ Amerického psycha můžeme popsat jako satirický horor, který se zaměřuje na kritiku yuppies kultury z 80. let minulého století. Tato subkultura je typická tím, že se jedná o finančně zajištěné mladé lidi ve věku dvaceti až třiceti let, u nichž nalézáme známky konzumerismu a narcismu. Kniha i film pak na tyto prvky poukazují a zesměšňuje je skrze charakter hlavní postavy Patricka Batemana.
Bateman je 27 letý majetný muž se specifickým životním stylem, který prezentuje jeho finanční kapitál. Jeho osobnost je primárně tvořena pomocí tohoto životního stylu, tedy tím jaké značky oblečení nosí, jaké věci konzumuje, kde se stravuje, jaké podniky navštěvuje atd. Například scéna, v níž Bateman s kolegy soutěží o to, kdo má nejlepší vizitku, je přehnaným zobrazením jejich posedlosti detaily a prestiží. Každý z nich obdivuje kvalitu papíru a font písma, jako by to mělo větší význam než jejich skutečná osobnost či schopnosti.
Z filmu se stala kultovní záležitost, kdy se mnoho scén stalo internetovými memy. Pro naše téma je nejzajímavější propojení postavy Patricka Batemana s takzvaným sigma male memem. Slangový termín sigma male vychází z hierarchické klasifikace mužů, jenž popisuje muže, kteří jsou nezávislí na tradiční společenské hierarchii, ačkoliv v ní mohou být úspěšní. Sigma male se vyznačuje odtažitostí od společenských očekávání a norem, preferuje samotářství a autonomii. Tito muži nevyhledávají vedení ani podřízení se, jako například alfa či beta jedinci, ale namísto toho si tvoří vlastní pravidla a směřují svůj život dle svých vlastních hodnot. Tento koncept zdůrazňuje osobní svobodu, nezávislost a jakýsi intelektuální odstup od běžného společenského systému. Patrick Bateman ovšem takovým mužem není. I když je finančně úspěšný, jeho existence je hluboce zakořeněna ve společenské hierarchii, kterou se snaží zoufale udržet. Na rozdíl od sigma male, který se vyznačuje nezávislostí a lhostejností vůči názorům ostatních, Bateman je posedlý svým vzhledem, statusem a tím, jak ho vnímají lidé kolem něj. Ve skutečnosti se neustále porovnává s ostatními – ať už jde o značky oblečení, vizitky nebo společenské postavení. Jeho narcismus a touha po uznání zcela odporují ideálu sigma male, který si zakládá na nezávislém životě mimo konvenční společenské struktury. Bateman je produktem a otrokem této hierarchie, nikoli někým, kdo ji odmítá. Ironií osudu se ovšem tento charakter stává symbolem sigma males. Otázkou zůstává proč k tomu došlo?
Samozřejmě můžeme na onu otázku odpovědět jednoduše a vše dávat za vinu špatné interpretaci filmu. Přece jen se tato tíha k vytváření symbolického statusu na základě finančního kapitálu vrací ve formě self-made motivačních influencerů jako je Andrew Tate či v českém prostředí Marcus Revolta. Mohlo tedy dojít k tomu, co jsme v rámci kapitalismu již viděli nesčetněkrát, tedy převtělení kritiky do něčeho, co systém podporuje (komodifikace odporu). Důležité je přemýšlet i o tom, jak je idea Patricka Batemana šířena či jinými slovy jaké médium ji přenáší. V tomto kontextu tak nemůžeme opomenout koncept Marshalla McLuhana: The Medium Is the Massage. Kniha a film přinášejí charakter právě za účelem vyobrazení kritiky, což tedy znamená, že je charakter prezentován dle úmyslu spisovatele a režisérky. Průnik do světa internetových memů jej ovšem přetransformoval ironicky do pouhého symbolu. Z tváře Christiana Bala v této roli se stává obraz šířící se kyberprostorem předávající ve většině případů zcela jiné poselství. Charakter se tak stává rozeznatelný i pro lidi, kteří nemají zkušenost s jeho filmovou či knižní podobou více do hloubky. Stává se tak symbolem (ironií osudu), který je rozpoznán právě díky svým signifikantním znakům, což je jeho celková vizuální prezentace. Největší zlom nastává hlavně na platformě TikTok, která přinesla systém toho, že jsou uživateli předávaná krátká videa (vybrané na základě o něm sebraných dat). Jedím z typu videí, které na této platformě můžete najít je takzvaný edit. Jedná se o sestříhané video do rytmu hudby zobrazující charakter, které se nikterak nevěnuje jeho hloubce, ale spíše slouží k fetišizaci vzhledu dané osoby. Obětí tomu padl tedy i Christian Bale v podobě Patricka Batemana.
Pozorujeme tak stav postmoderního světa v souvislosti s Baudrillardovo pojetím hyperreality: nereálné, simulované se stává více reálným než realita sama o sobě. Informace předávané způsobem, které nabízí platforma TikTok, vytváří naprosto jiný obraz daného charakteru než původní médium, které jej předávalo. Obraz Patricka Batemana se tak stává pouze prázdným symbolem bez žádné hloubky, který je reálnějším než jeho původní význam. Při ohlédnutí můžeme pozorovat toto vytváření hyperreality i v rámci jiných médií (například zmiňovaného filmu). Naše představa o druhé světové válce, válce ve vietnamu, středověku a tak dále se stává spíše výsledkem konzumování filmů dané tematiky. V rámci internetu se tento problém vrací, ale v balení více chaotického systému informační bomby dotýkající se problematiky dezinformací a konspiračních teorií.
Baudrillard, Jean. Symbolic Exchange and Death. Přeložil Iain Hamilton Grant. Revised edition. Theory, Culture & Society. Los Angeles London New Delhi Singapore Washington DC Melbourne: SAGE, 2017.
„Sigma Males“, Know your meme, https://knowyourmeme.com/memes/sigma-males.
Marshall McLuhan et al., Jak rozumět médiím: extenze člověka, 1. vyd (Praha: Odeon, 1991). nebo Marshall McLuhan, Quentin Fiore, a Jerome Agel, The Medium Is the Massage (London: Penguin, 2008).
Baudrillard, Jean. Simulacra and Simulation, The Body, in Theory (Ann Arbor: University of Michigan Press, 1994).
Úvodní obrázek: Patrick Bateman (Render #1) od WTFBOOOMSH dostupné na: https://www.deviantart.com/wtfbooomsh/art/Patrick-Bateman-Render-1-928968579
