Nezařazené

Taneční umění jako sociální funkce ve společnosti

Jak často tančíte? Chodíte do tanečních kurzů nebo na místní diskotéky? Je pro vás při tancování důležité konkrétní místo a lidé kolem vás? Pro mě má tanec v mém životě zvláštní místo, je to něco soukromého, o co bych se nechtěla dělit… Ale tancování je také něco, co nás spojuje s ostatními lidmi, například společenský tanec, kde se páry setkávají a komunikují spolu prostřednictvím svých pohybů nebo kde dochází k interakci mezi trenérem či trenérkou a tanečníkem či tanečnicí během lekce. V tomto článku navrhuji se podívat na taneční umění skrz optiku společenských věd. Pokud vás toto téma zajímá, tak let’s go 😀 

Jsem skoro absolventka oboru sociologie na naší fakultě, ale pořád jsem v šoku z toho, co všechno tato věda vlastně studuje. V sociologii existuje směr nazvaný jako sociologie tance, který můžeme zařadit do sociologie umění, která je zase součástí sociologie kultury… 😀  Sociologové a socioložky zjistili, že tanec odráží sociální svět prostřednictvím svých konotativních a interpretačních rysů. Obecně je tanec jedním z nejstarších druhů umění. Pokud si vzpomeneme na dávné kmeny (či primitivní společnosti), jejich tance byly definovány jako rituál nebo výzva k něčemu. Například lidé věřili, že jejich pohyby způsobí déšť během dlouhého období sucha. Později se tanec proměnil v estetickou a sofistikovanou zábavu pro elity. Pouze elitní společnost měla možnost pořádat slavnostní plesy a protančit noc, obyčejní chudí lidé se tam mohli dostat jen jako pracovní síla.  V dnešním světě má téměř každá země svůj národní tanec, který je symbolem jejich kultury. 

Pokud vás toto téma už nyní zaujalo, doporučuji třeba knihu The Body, Dance and Cultural Theory, kterou napsala Helen Thomas. Autorka využívá tanec jako nástroj k zamyšlení se nad tím, jak bylo tělo vnímáno v sociální a kulturní teorii, a zvažuje možnosti a omezení tance. Klíčovou tezí knihy je: tělo není jen biologickou entitou, ale je silně ovlivněno kulturními a sociálními faktory. Takto kniha pokračuje v diskusi o přirozenosti a výchově (Nature x Nurture), která je relevantní v sociálních vědách. Helen Thomas ve své knize vysvětluje dva možné pohledy na taneční umění: vnější a vnitřní. Z vnějšího hlediska je tanec sociálním faktem, který existuje v určitém společenském kontextu, založeném na kulturním prostředí. Co se týče vnitřní analýzy, jejím cílem je odhalit potenciální (protože tanec znamená pro každého člověka nebo skupinu něco jiného) symbolický význam tance. Kombinace těchto dvou přístupu umožňuje získat hlubší porozumění tanci napříč společnostmi celého světa, které se různí svými kulturami. 

Taneční umění je mnohostranným nástrojem, který zároveň vykonává významnou funkci v naší společnosti.  Tanec přispívá nejen k osobnímu rozvoji, ale také k sociální soudržnosti, pomáhá udržovat kulturní tradice a může odrážet zájmy a hodnoty sociálních skupin. Proto když si vybereme street dance nebo společenský tanec, všechno to má svůj význam 🙂

 


Zdroje: 

  1. GREMLICOVÁ, Dorota. Sociální funkce tance v moderní době. Menuet kontra valčík. Disertační práce, HAMU, Praha 2004.  
  2. THOMAS, Helen. Dance, modernity, and culture: explorations in the sociology of dance. New York: Routledge, 1995. ISBN 978-0415087940. 

Zdroj obrázku: 

  1. https://culturacientifica.com/2021/02/18/musica-guerra-y-paz/

About Anička Trofymovych

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *