Pouť, putování, poustevničení… v posledních letech se s „Kamínem“ (Camino de Santiago – aneb posvátná pouť do španělského města Santiago de Compostela pozn. red.) roztrhl pytel a pouť putovaná po staletí nabyla nové popularity. Na Pyrenejském poloostrově však můžete naleznout i další svatá místa, která je možné navštívit. Tato místa jsou již po dekády významnými symboly, zvláště pro zastánce katolické víry z celého světa.
Mimo Santiaga je možné navštívit město Fátima, kde se zhruba před sto lety, konkrétně v roce 1917, měla zjevit Panna Marie. Toto zjevení bylo později katolickou církví uznáno za pravé. Do Fátimy putují lidé z celého světa, aby zapálili svíčku a vhodili ji do žhnoucích ohňů jako obětinu. Čím větší svíčka, tím více lásky k bližním, Bohu a katolické církvi. Hlavním důvodem návštěvy města je však sto osmdesát metrů dlouhá pouť, která se absolvuje po kolenou. V ruce poutníci třímají růženec a opakují Zdrávas Maria. Stezka vede od katedrály ke kapličce a je z mramoru. Překvapilo mne, kolik babiček tuto cestu podnikne na sklonku života jako poslední životní pouť. Scéna je opravdu dojemná, protože babičky jsou často podpírány svými blízkými. Kaplička stojí na místě, kde se panenka Marie Fátimská zjevila třem dětem z Fátimy – Franciscovi, Lucii a Jacintě.
Když jsem do Fátimy dorazila, bylo mi trochu divně. Celá příhoda s dětmi z Fátimy mě poněkud děsí. Dětem mělo být okolo osmi let, když se jim panenka Marie poprvé zjevila a měla se zjevovat zhruba po dobu půl roku, pokaždé třináctého dne v měsíci. Na předem ohlášený tzv. „sluneční zázrak“ při posledním zjevení 13. října se sjelo krom fotografů a novinářů na 70 tisíc lidí. Panna Marie předpověděla tři události, které se v průběhu času naplnily. První z nich byl konec první světové války a poselství naděje. Druhou, že pokud lidé nepřestanou být k Bohu arogantní, přijde jedna větší válka z Ruska, a třetí předpovězenou věcí byl atentát na papeže. Tato třetí informace byla dlouho tajena, právě z bezpečnostních důvodů.
Po celé vesničce uvidíte fotografie dětí, kterým se Panna Marie zjevila a které vypadají opravdu vyděšeně. Já se jim vůbec nedivím. Myslím si, že kdybych byla přišla do styku s něčím tak nadpřirozeným, vypadala bych úplně stejně. Panenka Marie se prý dětí zeptala, zdali chtějí svůj život vydat Bohu a činit pokání. Děti souhlasily, trýznily se a činily pokání. Dvě z nich do dvou let od zjevení zemřely a třetí se stala řeholní sestrou. Přeživší Lucie zasvětila svůj život Bohu a napsala mnoho knih, které je možné si dnes přečíst. Na návštěvu tohoto města vám bude stačit jeden den, opravdu není třeba zde zůstávat déle, protože ze svatého města se stal trochu „svatostánek“ a obchodníků prodávajících růžence, svíčky a jiné náboženské předměty je na každém rohu plno. Mně osobně komerčnost Fátimy zkazila duchovní zážitek, ale přece jen navštívit Fátimu za to stojí.
Slavnou pouť Camino de Santiago bych si chtěla zajít toto léto. Město Santiago de Compostela jsem zatím navštívila jen autobusem, bez poutě. Ve městě zahlédnete spoustu Alberque – ubytovny pro poutníky. Tato tradice vychází ze staletí otevřených klášterů poutníkům a jeptišek pomáhajících na cestě pocestným. V mnohých zaplatíte za noc prostě tolik, kolik máte. Většinou se příspěvky za nocleh pohybují od deseti do dvaceti euro. Na Santiagu se mi líbilo, že nebylo tolik turistické a komerční. Ano, je tam spousta poutníků, ale není to plné „svatostánků“ a prodejců růženců. Myslím, že cesta do Santiaga je velmi vzácná a stojí za to si ji projít, ať už ze spirituálních důvodů či otestování svých limitů.
V Santiagu by měl být pohřben svatý Jakub, a proto je město, již po staletí, považováno za svaté. Během rozšíření lepry ve třináctém století byl v Irsku mnohým poutníkům, kteří chtěli vykonat svou poslední svatou cestu do Santiaga před smrtí, odepřen převoz z obav z nákazy. Právě proto na druhém břehu, skoro na dohled přes Keltské moře, na irském pobřeží naleznete bývalý přístav, kterému se říká „The Misery Hill“.
Jela jsem na Erasmus do Porta, a tak by byla škoda Portskou verzi Kamína si nezajít. Myslím, že to bude přínosné zakončení mého šestiměsíčního pobytu a budu moci do nového akademického roku vstoupit s čistou hlavou a urovnanými myšlenkami. Každého nabádám k vykonání jakékoli pěší túry toto léto, zahození telefonu a vzhůru do přírody. Jsme odpojení od reality a konzumujeme obsahu z obrazovek až příliš. Mám pocit, že se všechno děje online, tak se pojďme na léto odpojit a být trochu offline.
