Symbol romantiky, tlukoucí srdce umění, kultury i historie a jedno z nejznámějších měst na světě, to všechno jsou Benátky. Italský architektonický klenot ukrytý v Benátské laguně navštíví každoročně až 30 milionů turistů z celého světa, což sice z ekonomického hlediska přináší spoustu pozitiv, bohužel ale pro město jako takové tato návštěvní intenzita představuje obrovský nápor. Avšak mnohem větší vrásky na pomyslném čele Benátek představují síly, které nejde jen tak zkrotit.
V první řadě město sužují už několik desítek let stále častější potopy. Ty nejvíce devastující (označované jako Acqua Alta), způsobují zaplavováním celého města nenávratné kulturní a přímé i nepřímé ekonomické škody. Ta nejničivější potopa, co se týče nákladů a škod, se udála v roce 1966. Další proběhly v letech 2008, 2018 a 2019. Tyto události jsou výsledkem souhry mnoha aktérů, mezi nimiž můžeme najít i silný vítr proudící z Jaderského moře směrem do Benátského zálivu, což má za následek zvyšování hladiny vody v zátoce. Velkým faktorem je pak globální oteplování, kvůli kterému se s událostmi jako Acqua Alta setkáváme a budeme setkávat stále častěji. Benátská krajina je svým charakterem na tyto změny zvláště citlivá – jen za posledních 100 let jsme zde byli svědky zvýšení hladiny o alarmujících 26 centimetrů!
Kvůli takové míře ohrožení se italská vláda rozhodla investovat více než 6,2 miliardy eur do projektu takzvaného Experimentálního elektromechanického modulu MoSE (z italského Modulo Sperimentale Elettromeccanico… chytlavé, že?), který má zajistit vybudování tří sestav pohyblivých bariér do tří průlivů propojujících Benátský záliv s Jaderským mořem. Tyto překážky mají výrazně snížit dopad výjimečných environmentálních událostí, avšak s vyšší frekvencí jejich aktivace mohou zároveň negativně ovlivnit přírodní podmínky v zálivu (zabrání přirozenému proudění vody, voda bude stát a kazit se). Odborníci tak oprávněně předpokládají, že otázkou není to, zdali k tomuto problému dojde, ale kdy k němu dojde.
Systém zdvižených bariér MoSE (zdroj obrázku)
Projekt MoSE se však od svého počátku potýkal s mnoha komplikacemi a odloženími. Ačkoli podobné politické kontroverze bohužel známe i z našeho prostředí, ve světle urgentní potřeby ochrany památky takových rozměrů, jako jsou Benátky, zůstává nad celou kauzou opravdu rozum stát. Výstavba bariér započala již v roce 2003, ale ekonomická krize, která Itálii postihla, projekt na dlouhé roky pozastavila. Dokončení pak bylo naplánováno na rok 2014, kdy ale italská politická scéna čelila obrovskému korupčnímu případu. Celkem bylo tehdy zatčeno 35 osob včetně benátského starosty kvůli spletité korupci spojené právě s projektem MoSE. Dokončení tak bylo opět odloženo. Pokud budete mít chvilku a chuť, tak doporučuji tohle téma vygooglit – „pobavíte se“.
V roce 2017 byly zveřejněny reportáže popisující velice špatný technický stav jednotlivých bran. Již instalované bariéry měly údajně závažné technické problémy způsobené plísní a mušlemi, které se na nich usadily, a bariéry teprve čekající na umístění rezavěly kvůli dlouhodobému vystavení mořskému vzduchu (přestože měly mít speciální ochranný nátěr). V této době měli projektanti vizi o dokončení v roce 2022. Nyní je rok 2024 a MoSE stále není kompletně hotový. Funkční je nyní alespoň část bariér, která již několikrát pomohla odvrátit destruktivní následky záplav. Jen od loňského října byly brány zdviženy při 31 očekávaných nárůstech hladiny.
Druhou vrásku paradoxně představuje řešení opačného problému, který město ohrožuje čím dál intenzivněji – sucho. V loňském roce 2023 se opět sešly extrémní přírodní podmínky (v Alpách během zimy napadlo o polovinu méně sněhu, tím pádem nejdelší italská řeka Po zaznamenala 61% úbytek vody) a slavné benátské gondoly zůstaly několik týdnů ležet na dně kanálů. Překážka to není jen pro turisty, ale také pro celou městskou dopravu včetně záchranářských složek. Nicméně největší riziko představuje sucho pro konstrukci staveb v Benátkách. Celé město totiž stojí na dřevěných pilotách, které nesmí být vystaveny vzduchu. Pokud se tak stane, původně vždy potopené dřevěné konstrukční prvky začnou vysychat a praskat. To znamená, že integrita celého základového systému může být narušena.
Vyschlý benátský kanál v loňském roce (zdroj obrázku)
To, jak se se svými výzvami Benátky poperou v rámci dlouhodobého řešení bohužel zůstává otázkou. Systém MoSE, ačkoli zatím nedokončený, město v určitém měřítku ochrání před velkou vodou. Prognózy ale udávají, že jeho využívání bude tak frekventované, že ekosystém v laguně bude kriticky narušený a zkolabuje. Rozsahy takových škod budou široké a město na ně zatím není dobře připraveno. Obrovský strašák, kterého představuje sucho, je pak problémem na úplně jiné, globální úrovni. Je třeba, aby se v této výzvě spojili odborníci z celého světa a vzájemně se jí postavili. Sucho už je problémem na mnoha místech planety a jeho důsledky budou ovlivňovat spousty lokalit, a to ať už jsou na seznamu UNESCO či nikoli.
Zdroje informací a tipy na čtení:
Faranda, D. et al. 2023: Attributing Venice Acqua Alta events to a changing climate and evaluating the efficacy of MoSE adaptation strategy, npj Climate and Atmospheric Science (2023) 6:181, 1-8.
Tagliapietra, D. et al. 2011: The Ecological Implications of Climate Change on the Lagoon of Venice, The Future of Venice and its Lagoon in the Context of Global Change, report from workshop organized by UNESCO Venice Office and ISMAR-CNR.
