Znáte příběh o Babylonské věži? Tato legenda popisuje, jak lidé postavili obrovskou věž, která byla velmi blízko Božímu království na nebi, a Bůh je za to potrestal: lidé přestali mluvit stejným jazykem. Když jsem se ChatuGPT zeptala, kolik je na světě jazyků, dostala jsem odpověď — asi 7 000 jazyků, ale není to konečný počet. V tomto článku navrhuji zamyslet se nad významem jazyka ve společnosti a uvažovat o tom, zda má Boží trest v legendě o Babylonské věži pozitivní, nebo negativní dopad.
Někteří lidé, *ale určitě ne studentstvo filozofických fakult :)*, jsou zvyklí vnímat jazyk jako nástroj, který lidé používají například v oblasti komunikace, učení/vyučování a překladu, ALE já a sociologové či socioložky obecně na to máme trochu odlišný názor. Pokud přijmeme populární směr, kterým je sociální konstruktivismus, pak je naše realita konstruována v procesu komunikace a interakce, která je neustále interpretována a zdůrazňována prostřednictvím jazyka. Slavný francouzský sociolog Émile Durkheim poukázal na to, že jazyk je typickým příkladem sociálního faktu. To znamená, že jazyk nezávisí na člověku, ale spíše jedinec závisí na něm a jazyk existuje sám o sobě v sociálním prostoru. Americký sociolog známý svým pojetím strukturálního funkcionalismu Talcott Parsons obecně označuje jazyk za nástroj či symbolický systém, jehož fungování předpokládá existenci kulturně specifických kódů, jejichž prostřednictvím jsou rozpoznávány jednotlivé významy. Z tohoto pohledu je jazyk způsobem uchování kultury, umožňuje rozpoznání mluvčího jedné kultury od mluvčího kultury jiné a samozřejmě i vytváření naší realitu.
Podívejme se na případ, kdy lidé komunikují různými odlišnými jazyky. Socioložka Julia Kristeva například upozorňuje na jazykovou bariéru, s níž se migrant setkává, když přestane mluvit svým rodným jazykem. V migrantovi roste strach z neporozumění a vyčleňování ze společnosti, do které přišel. Alfred Schütz, představitel fenomenologického směru sociologie, poukazuje na to, že existuje mnoho jazykových pojmů, které mají několik konotací, jež jsou srozumitelné pouze mluvčím daného jazyka. Na jedné straně se zdá smutné, že si lidé nemohou dokonale porozumět, na druhé straně nám to však umožňuje pochopit, že naše jazykové a kulturní zvláštnosti nejsou všude relevantní, a můžeme si tak otevřít nové obzory a rozšířit chápání světa.
Z jednoho úhlu pohledu je podle mého názoru někdy opravdu těžké žít ve světě, v němž jsou dnes hranice otevřené a lidé z různých zemí mají problém se vzájemně dorozumět, protože nemluví stejným jazykem. Na druhou stranu, když mluvíme různými jazyky, více nás to motivuje k tomu, abychom se naučili něco nového a prolomili tuto bariéru nedorozumění. Například já se teď místo usilovného učení na státní závěrečnou zkoušku raději učím španělsky a německy pomocí aplikace Duolingo *neplatí mi za reklamu :)*, protože je to mnohem zábavnější než více jak 400 stran textu na zkoušky!
Kolik jazyků umíte nebo se učíte? Myslíte si, že je svět lepší s jedním jazykem, nebo s mnoha?
Zdroje:
RADÍMSKÁ, R. Sociologie cizince: prožitek inakosti. Acta Universitatis Carolinae – Philosophica Et. Historica. Studia Sociologica, XIII, 2001, p. 59-72.
RADOVANOVIĆ, Milorad. Planiranje jezika. Novi Sad: Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci, 2004. ISBN 86-7543-088-4. Kapitola 1.1 Sociolingvistika
Sociologická encyklopedie [online]: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Sociologie_jazyka
Zdroj obrázku:
https://ifenomen.cz/historie/bajna-babylonska-vez-a-jeji-pad
