Dnes se vydáme do doby před 7,5 tisíci lety, kdy se na území Balkánu vyvinula kultura, jejíž objev výrazně obohatil naše poznání a chápání tehdejších neolitických společností. Jde o dobu, kdy se lidé živí již převážně zemědělstvím a zakládají stabilní, hustě obydlená sídliště. Nicméně pro dnešní článek klíčová kultura odborníky ohromila svou nebývale vyvinutou sociální strukturou, výstavbou komplexního opevnění, krásnou keramikou a především nebývalým využíváním kovu. Řeč bude o kultuře Vinča, která získala své jméno dle srbské lokality u Bělehradu, kde byly její stopy poprvé objeveny.
Mezi nejikoničtější pozůstatky kultury Vinča patří bez pochyby keramické figurky různých velikostí. Neobvyklé jsou především nalezeným množstvím. Jen při prvním systematickém výzkumu sídliště Vinča jich bylo nalezeno přes tisíc! Proč jich potřebovali tolik? Je možné, že byly využívány při rituálech a poté nějakým způsobem odloženy? Potřebovala je každá domácnost pro své osobní oltáře? Zajímavé je, že jsou jejich nálezy doloženy i pod jednotlivými domy, takže je možné o nich uvažovat i jako o zvláštních stavebních obětinách.
Další neobvyklostí těchto figurek je úroveň jejich detailní výzdoby. Předtím známé neolitické figurky měly zpravidla zvýrazněné jen ženské křivky a případně vlasy či obličejové rysy. Avšak Vinča figurky mají bohaté zdobení reprezentující patrně oblečení a šperky a hlavně i výrazné prvky v obličeji. Po bližším prozkoumání archeologové přišli na to, že figurky na sobě pravděpodobně mají vyobrazené masky, které našli i jako individuální artefakty. Toto zjištění přirozeně vyvolalo další otázky. Označují tyto maskované osoby určitou společenskou vrstvu jako třeba určité „kněží“ jednající s bohy nebo osoby pracující s novým materiálem – kovem?
Vinča figurky (2)
Právě kov, respektive metalurgie, je dalším důvodem, proč je kultura Vinča tak jedinečná. Jihovýchodní Evropa je totiž bohatá na ložiska měděných rud, která se už tato společnost naučila využívat například pro výrobu měděných korálků a později i nástrojů. To znamená, že se někdo s tímto novým materiálem musel naučit zacházet. Takový člověk přišel například na to, že je kov možné tavit, že se ruda skládá z vícera prvků, které je možné nějakým procesem oddělit, a že lze vyrobit formy, do kterých se kov dá odlít. Pro své znalosti a zkušenosti byli metalurgové často váženými členy komunity. Možná to pro nás teď zní banálně, ale pro společnosti v těchto poměrně raných fázích vývoje byl krok takovéto specializace řemeslníků přelomový a nesmírně důležitý.
Odlišnou a překvapivou kategorií nálezů z vinčenských lokalit jsou jejich robustní opevnění. Některá sídliště musela být natolik ohrožována, že potřebovala opevnění s několika hlubokými příkopy a palisádou. Ale proč? Sídliště se nacházela v oblastech, kde byly dostatečné možnosti pro zemědělskou činnost a zároveň dostatek zdrojů materiálů. S ohledem na potřeby „obchodu“ bylo vhodné, aby se lokality nacházely u splavných vodních toků. Proto dává smysl, že by si lidé chtěli takové pečlivě vybrané a kvalitní místo chránit. A zároveň je pochopitelné, že by někdo jiný o takové místo stál.
Na závěr nemohu nezmínit menší vinčenskou kontroverzi. Na rumunské lokalitě Tărtăria se v roce 1961 našly tři hliněné tabulky se záhadnými znaky, které někteří badatelé označují za první písmo v Evropě. Časově by tyto nálezy byly údajně současné se sumerským protopísmem. Objevitel těchto tabulek, Nicolae Vlassa, však nezaznamenal okolnosti těchto nálezů, v dokumentaci nejsou zapsány ani vrstvy, ve kterých byly artefakty objeveny. Právem je proto autenticita tabulek zpochybňována a uvažuje se i o jejich padělání, protože se vyobrazené znaky nápadně podobají reprodukcím sumerských tabulek z rumunské literatury, která byla v té době populární.
Hliněné tabulky s údajným písmem (3)
Toť byla ve zkratce kultura Vinča, neboli „první evropská civilizace“, jak se jí někdy přezdívá. Lokality tohoto původu jsou velice komplexní a o nálezech bych mohla psát ještě několik článků. Avšak myslím si, že jste se snad dozvěděli to nejdůležitější o kultuře, která formovala další nejen balkánský vývoj. Pokud by vás tato kultura zajímala více, tak vám doporučuji toto video, kde se ve 20 minutách dozvíte spoustu zajímavostí. 🙂
Detail figurky (4)
Zdroje obrázků:
1) titulní obrázek – https://historychronicles.org/5-facts-about-the-vinca-culture/ (cit. 20/03/2024)
2, 4) fotka figurek – https://curiosmos.com/unwritten-mystery-what-do-the-mysterious-triangle-shaped-heads-of-the-ancient-vinca-culture-depict/ (cit. 20/03/2024)
3) nákres tabulek – https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=106065922 (cit. 20/03/2024)