Pokud přijdete do knihovny, knihkupectví, nebo prohledáte jakoukoliv webovou databázi, překvapí vás, kolik vlastně existuje historických časopisů. Od britských, přes americké, francouzské, německé až po australské. Můžete si vybrat, jestli si chcete přečíst časopis odborný, nebo populárně naučný. Kulturní, politický, či ekonomický. Každý vás obohatí maličko jinak a z každého si vyberete svůj kousek historie. Hlavní je otevřít stránky a začít číst.
Co však mají všichni autoři společného? Tak asi se shodneme na tom, že primárně musí být zájem o historii, bez té by to nešlo. A pak by také měli umět psát. Psát a bádat, bádat a psát. Ale jde to i bez bádání, protože ne každá zkušenost se jen tak válí venku na chodníku. O schopnost psát nezakopnete, nezvedne ji z chodníku, nenarodíte se s ní. Té se člověk musí naučit, stejně jako se musí naučit prvním krůčkům. Při těch vás drží za ruku rodiče, při psaní život… a oči. Oči, které čtou, které vnímají a samy si píší a poznamenávají, ukládají znalosti do mozku, pak do něj sáhnou jako do staré knihy a díky rukám je přesunou na papír. A čím víc píšete a čtete, tím více se vaše oči a ruce stávají pravými mistry v oboru.
Ale první krůčky jsou přesto nejtěžší, proto jsme se na Katedře historických věd rozhodli, že studentům poskytneme menší oporu. V zimním semestru Anno Domini 2021 jsme se sešli a řekli si, že by nebylo od věci poskytnout studentům časopis, do kterého by mohli psát. Zcela libovolná témata a zcela bez kritiky. Protože je nás málo (a protože máme rádi historii), pojmenovali jsme časopis Malý časopis historický. Zatím vychází dvakrát za semestr a paleta článků je stejně pestrá jako redakční rada. Neřešíme, zdali jde o probádané téma, zdali jste použili dostatek archivních pramenů, nebo jste ten „příběh“ jen někde slyšeli. Pokud má hlavu a patu, rádi vám jej vytiskneme. Proč? Protože tak se naučíte psát nejlépe. Když nad vámi nikdo nestojí s bičem v ruce, když vás do zad netlačí termín odevzdání a když se nepotíte nad citačním územ (pokud o to přímo nestojíte). Nejlépe se naučíte psát, když vezmete něco, co vás baví, hodíte to na papír, zapojíte fantazii a cítíte, jak se mezi řádky otevře okno do příběhu, který chcete čtenářovi sdělit. V tom spočívá naše malá krása. A je jedno, zdali budete psát o tom, jak se George R. R. Martin inspiroval historií, jak vznikl hokej, nebo jak se historie odráží do videoher. Jde o popularizaci toho, k čemu historie slouží a o šikovný prostředek, jak procvičit prsty a psané slovo. Když se tyto dvě věci spojí dohromady, vzniká krása, kterou si můžete přečíst na facebookových stránkách Katedry historických věd, kam náš časopis pravidelně sdílíme.
Naše redakce je nakloněna každému článku a každému malému pisálkovi, který by si chtěl cokoliv napsat. Momentálně se řady studentů z KHV na FF rozrůstají i o řady studentů z KHI na FPE a žádný historik neví, kam až můžeme dorůst. Třeba se nám jednou podaří z malého udělat něco velkého. Kdo ví. Kdybyste se do projektu chtěli zapojit, či si jen pročíst několik výplodů z našich hlav, budeme velmi rádi. Právě dnes je důležité vzdělávat se v historii a humanitních vědách, abychom pochopili, co se okolo nás děje a neztratili se v návalu informací. Každá znalost historie je jedním z mnoha malých střípků, které dohromady tvoří mozaiku pochopení. Když si vyberete ten náš, potěší nás to.
Pokud to nějakého studenta zaujalo a chtěl by se procvičit v psaní, stačí poslat malinký článek do tří normostran na splhkhv@gmail.com. Pak už jen stačí vyčkat, než další číslo zkompletujeme a pustíme do světa.
„Psaní je magie, stejně jako jakékoliv jiné umění – je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí.“
– Stephen King
