Jako studentka filosofické fakulty se často setkávám s podobnou otázkou – „Filosofie? K čemu ti to je, tím se neuživíš, co z tebe jako bude? (Filosof asi ne co, ha, ha, ha)“. S tazateli, kteří se ptají čistě ze zájmu a neopovrhují humanitními obory z principu, se může vyvinout i podnětná diskuse na toto téma.
Studium filosofie totiž opravdu není jen o nějakém rozjímání o jsoucnu nebo o nekonečných úvahách o smyslu života, jak se mnozí mylně domnívají. Pokusím se shrnout své vlastní zkušenosti se studiem filosofie. Dle mého názoru má filosofie v dnešní době přispívat k uvažování o věcech v širších souvislostech. K čemu se zrovna toto může hodit? Ke všemu. Protože nežijeme v sociální bublině a vnímáme tedy okolní svět a jeho dění, není na škodu mít určitý vhled a snažit se věcem kolem nás lépe porozumět, a ne se pouze spokojit s vysvětlením, že „nějak jsou a tak to prostě je.” S tím souvisí schopnost věci nazírat z různých úhlů pohledu. Praktickým příkladem může být množství informací, které k nám denně přicházejí, například prostřednictvím médií. Člověk schopný kriticky uvažovat, nepřijme tak snadno jednu informaci jako neochvějnou pravdu, ale bude mít potřebu vyhledávat další informace a na základě kombinace nově zjištěných skutečností by měl být schopen utvořit si vlastní a více objektivní názor, na rozdíl od mediálního konzumenta, který stejnou informaci přijme téměř za jistý fakt bez hlubšího přemýšlení. Člověk prvního typu se obvykle nenechá tak snadno zmanipulovat, případně má větší šanci manipulaci odhalit a pokud možno se jí vyhnout.
Filosofie nás často nutí zamýšlet se nad otázkami, které ve světě nadvlády technologií zdánlivě postrádají význam. Ovšem význam mají – a dokonce velmi zásadní. Oživují totiž prastaré a takřka polozapomenuté otázky týkající se naší lidské podstaty. Velmi často se dotýkají nejrůznějších etických hodnot, což mnozí lidé neradi slyší – snad proto, že se jedná o věc pro ně příliš abstraktní, nebo prostě jen odmítají něco takového připustit či na to dokonce brát ohled. Potom by se totiž možná mohli zamyslet nad tím, zda je naprosto v pořádku například vykořisťovat přírodu (nebo jiné lidi) za účelem maximalizace vlastního zisku. Což jsou věci, které se ve světě dějí, avšak je mnohdy pohodlnější moc se jimi nezabývat. Filosofie v dnešním světě nás ale k takovým úvahám často přinutí a pokud nejsme ignoranti, většinou se nad nimi alespoň zamyslíme, věnujeme jim chvíli svého života a neodvrhneme je jako metafyzické nesmysly, s nimiž nemá smysl ztrácet náš drahocenný čas.
Abych se vrátila k odpovědi na prvotní otázku po smyslu studia filosofie v současné době, k čemu to tedy vlastně je dobré. Dle mého mínění například k tomu, že bychom měli být schopni uvědomovat si právě tyto hlubší aspekty v lidském počínání a nespokojit se s ujištěním nějakých samozvaných autorit, že je to tak přece v pořádku (obzvlášť když to dělají všichni včetně jich samotných). Máme potom jistou šanci, že se sami můžeme naučit většímu respektu ke svému okolí a světu, v němž žijeme a uvědomění si možných důsledků našeho počínání. I když skeptici mohou namítnout, že jeden člověk přece nemá šanci nic změnit, nemůžu v tomto ohledu souhlasit. I změna jednotlivce má smysl a dokáže pozitivně ovlivnit i své okolí. Začít u sebe je dle mého mínění nejlepší cesta. Dovolím si použít výstižný citát Mahátma Ghándího: „Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě.“
Možná tato úvaha působí příliš utopistickým dojmem, naprosto se nehodícím do dnešního nemilosrdného světa, a nejspíš je výplodem pomýlené naivní mysli žijící v sociálním vakuu. Ale jsem studentka filosofie, která tráví čas rozjímáním o jsoucnu a nekonečnými úvahami o smyslu života, tak mi to budiž odpuštěno… 🙂
