Má milá tam v zemi za stínem, plete mi z nebes čirý lem. Čistý jako voda, krásný jak den, slza se slze poddá; nevinně jako sen. Má milá brečí žalem v té zemi za stínem. Lásku vzala nám naše zem, prohnila naše těla v žalu a vzrostla jako krve květ. Kaluže karmínu, krásné a něžné, kaluže z květu co ovládá celý svět; a roste do výše, roste v dáli. Lidská srdce otvírají se nejvíce, jejich hněv vyroste ze semínek chvály. Lásku vzala nám…
