Tělo pod kontrolu: Jak moc využívá medicínu k řízení společnosti

Můžete opravdu říci, že vaše tělo je ovlivňováno pouze vámi? Máte jistotu, že vaše zdraví ovládáte jenom vy? Pokud si nejste svými odpověďmi jistí, navrhuji pokračovat ve čtení. 🤗

Za úvodní obrázek k tomuto článku jsem si vybrala obrázek s postavou žirafy Melmana z animovaného filmu Madagascar. Pokud jste film viděli, jistě si pamatujete, že Melman byl velmi znepokojený svým zdravím. Když se spolu se svými přáteli dostal z newyorské zoologické zahrady do volné přírody, byl naprosto zděšený zjištěním, že zvířata v divočině nikdo neošetří, když onemocní. V divočině totiž nemocným zvířatům jednoduše ostatní vykopou jámu a nechají jedince buď uzdravit se, nebo zemřít. Zoufalý Melman se proto rozhodl stát se „místním doktorem“. Bohužel u sebe brzy objevil záhadnou skvrnu, což v něm vyvolalo paniku a přesvědčení, že ho čeká stejný osud: nemoc – jáma – smrt (mimochodem, na tento moment filmu můžete najít odkaz na konci článku 😉). Ale spoiler: skvrna, kterou objevil, byla ve skutečnosti naprosto normální součástí jeho těla. A tak Melman mohl dál pokračovat ve svém životě.

Pokud tento úryvek shrneme, vidíme, že ve „společnosti zvířat“ existují pravidla: když se u jednoho člena společnosti objeví nemoc, musí se izolovat od ostatních, protože už do skupiny „nepatří“. Je tedy vlastně štěstí, že v našem lidském světě máme regulovaný zdravotní systém — s poliklinikami, nemocnicemi, zdravotnickými laboratořemi a samozřejmě i lékárnami. A přemýšleli jste někdy, že medicína není pouze nástrojem pro udržení zdraví, ale také nástrojem sociální kontroly? 🤔

Francouzský filozof a sociolog Michel Foucault psal o tom, že současná moc už nepracuje na principu zákazu, ale klade důraz na regulování života. Stát se snaží kontrolovat své občany prostřednictvím péče o jejich zdraví. Je to laskavost ze stran vlády?

Foucault navrhl a popisoval koncept „biomoc“ jako moc nad životem společnosti, která zahrnuje oblasti jako zdraví, chování, sexualitu a demografické procesy. V tomto případě nás zajímá především zdraví a demografické procesy. Lékařské instituce, jako jsou nemocnice, se stávají důležitým nástrojem biomoci. Právě prostřednictvím zdravotních, vzdělávacích a sociálních programů stát realizuje koncepty „normálního“ a „odchylujícího se“ chování. Kromě funkcí kontroly vykonává biomoc funkci optimalizace lidského těla, aby bylo produktivnější a odpovídalo ekonomickým a politickým cílům. Důležitým momentem je i to, že biomoc proniká do řízení demografických procesů, jako jsou porodnost a úmrtnost. Pokud stát potřebuje zvýšit počet obyvatel, nemůže jednoduše říct ženám: „Mějte šest dětí denně!“ — místo toho volí jinou strategii: zavádí podporu pro rodiny s více dětmi a nabízí nejrůznější benefity. K ovlivnění úmrtnosti pak stát využívá preventivní opatření — očkování, povinné zdravotní prohlídky, pravidla čistoty a hygieny na pracovištích i na veřejných místech. Stát postupně pochopil, že s lidmi je třeba jednat jemněji než podle jednoduchého schématu „cukr a bič“.

Vzpomeňme si na dobu, kdy svět zasáhla pandemie COVID-19 – dočkali jsme se výrazného zásahu do naší tělesné sféry: omezení pohybu, sociální distancování, roušky, certifikáty. Lidé byli rozděleni na očkované a neočkované; a pokud jste nepatřili mezi očkované, nebylo vám dovoleno posedět ani ve své oblíbené kavárně s přáteli. Tato opatření jasně ukázala, že tělo není jen soukromou záležitostí, ale také objektem kolektivního řízení. Je třeba poznamenat, že v tomto případě byla kontrola zdraví občanů skutečným projevem péče o ně. Šlo o výzvu pro celý svět, kde měly vlády skutečně jednat ve prospěch svých občanů a podnikat preventivní kroky k záchraně obyvatelstva a jeho zdraví. Můžeme říci, že v tomto ohledu je biomoc formou „měkké moci“, která se více soustředí na zajištění dobrého stavu obyvatelstva, nikoliv na trestání.

Stát v medicíně našel silného spojence, protože medicína totiž nese klíčové prvky jako je podpora života, normalizace a disciplína. Medicína představuje silný nástroj – může sloužit jak k péči, tak k regulaci. Pokud budeme ke svému zdraví přistupovat vědomě a provádět potřebná preventivní opatření, bude to především naše vlastní volba. Péče o sebe přináší největší užitek právě nám samotným, nikoli státu.

Zdroje:

FOUCAULT, Michel. Zrození biopolitiky: kurz na Collège de France (1978–1979). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7325-181-9.
KONÝVKOVÁ FRÝBERTOVÁ, Tereza. Tělo v pohybu: Performativita sokolského hnutí v období formování moderního českého národa. Brno: Masarykova univerzita, 2020. 126 s.

Zdroje obrázků: