Znáte někoho, kdo umí věštit budoucnost pomocí tarotu? Věříte horoskopům? Pokud jste skeptici, může vás tento článek zajímat, a pokud něčemu takovému věříte, je to možnost pochopit, proč tomu věříte. Na tomto tématu se rozvinula část psychologie a byl stanoven tzv. Forerův efekt. Bohužel, tento článek je pro mě posledním ta tomto blogu, takže bych tímto tématem ráda ukončila svou cestu redaktorky BLOGUJNAFF, budu moc ráda, když si článek přečtete! 😃❤️
Forerův efekt je psychologický fenomén, který se zabývá situacemi, kdy je člověk schopen přijmout jakýkoliv obecný a vágní popis osoby jako pro něj vhodný. Tento efekt byl pojmenován podle psychologa Bertrama R. Forera, který jej popsal. Mimochodem, tento efekt využívají astrologové, jasnovidci, věštci apod. Forerovu efektu rozumím tak, že se jedná o určitý druh manipulace s naším vědomím za účelem vlastního uspokojení. Například, člověk stojí před volbou zaměstnání a neví co musí vybrat, v hloubi duše se už rozhodl, ale potřebuje nějaký neviditelný impuls, který může považovat za osudové znamení. Forerův efekt je také známý jako Barnumův efekt, podle P. T. Barnuma, amerického podnikatele a majitele cirkusu.
V roce 1948 provedl Forer výzkum na studujících . Psycholog měl za cíl zjistit nejen, proč jsou v oblibě tarotechnici a další věštci a věštkyně, ale jeho cílem bylo i dozvědět se, jakou validitu mají osobnostní testy, které byly v té době také poměrně populární. Padesát studentů dostalo za úkol vyplnit test osobnosti, ale místo individuálního popisu osobnosti všichni studenti obdrželi identické, obecné a nekonkrétní hodnocení, které Forer sestavil na základě vět z různých horoskopů. Věty vypadaly asi takto:
⌈Cítíte velkou potřebu, aby vás druzí lidé měli rádi a obdivovali. Máte tendenci být sebekritický. Máte mnoho schopností, které jste nevyužil ke svému prospěchu. Ačkoli máte určité osobnostní slabiny, zpravidla jste schopen je kompenzovat. Vaše sexuální nastavení vám přináší problémy. Navenek jste disciplinovaný a kontrolujete se, ale uvnitř nezřídka pociťujete znepokojení a nejistotu. Občas máte vážné pochybnosti, zda jste se správně rozhodl nebo udělal správnou věc. Do určité míry dáváte přednost změně a rozmanitosti a štvou vás zákazy a omezení. Ceníte si svého nezávislého myšlení a tvrzení druhých nepřijímáte bez dostatečných důkazů. Zjistil jste, že není rozumné, abyste se druhým příliš upřímně otevíral. Občas jste extrovertní, přátelský a družný, zatímco jindy jste introvertní, ostražitý a rezervovaný. Některé vaše aspirace mají sklon být dost nerealistické. Jedním z vašich hlavních životních cílů je bezpečí⌉.
Po obdržení hodnocení byli studující požádáni, aby ohodnotili jeho kvalitu a přesnost na stupnici od 1 (nejméně) do 5 (nejvíce). Průměrná hodnota byla 4.26, což znamená, že studující považovali posudky za téměř zcela odpovídající jejich osobnosti. Zajímavé také je, že se tento experiment opakoval více než padesátkrát a průměrná známka byla 4.2!
Forer došel k závěru, že na vině je lidské důvěřivé myšlení, ale vy i já chápeme, že to není všechno. Americký spisovatel a skeptik Robert T. Carroll naznačuje, že tento efekt lze vysvětlit pomocí naděje, marnosti a přání. Ze získaných materiálů jsem došla k závěru, že manipulace našeho vědomí ze strany lidí, kteří předpovídají budoucnost na základě karet nebo astrologických horoskopů v časopisech či na internetových stránkách, je z naší strany dobrovolná. Ve většině případů chceme od druhých přijímat pozitivní informace o sobě (jsme přece společenští tvorové), ale když někdy dostáváme negativní zprávy o sobě nebo o svých blízkých, vyvolává to v nás skutečnou paniku a někdy i odcizení od těchto informací. Proč bychom ovšem přijímali negativní tvrzení! Když jasnovidec dokáže člověku říct špatné věci o budoucnosti, jako výsledek mozek bude automaticky naprogramován na negativní věci a člověk bude podvědomě cílit k tomu, co mu bylo řečeno. Zde je vhodné citovat amerického sociologa Williama Isaaca Thomase: „Pokud jsou situace definovány lidmi jako reálné, jsou reálné i ve svých důsledcích”. V takových situacích je třeba myslet kriticky a neumožnit úzkosti, aby ovládla naše tělo a mysl.
Na YouTube můžete o tomto tématu shlédnout zajímavá videa, v jednom z nich třeba autor vychází z experimentu amerického psychologa Forera: https://www.youtube.com/watch?v=w28dChJ9Cmg .
Nejsem jasnovidka, ale vidím, že vás, milí čtenáři a milé čtenářky, čeká pohodový nový akademický rok, zbytek zkouškového období rychle uteče a vy budete mít jen dobré známky. Věříte mi? 😉
Zdroje:
- https://dbterapie.cz/encyklopedie/foreruv-efekt/
- https://medium.com/design-kisk/forer%C5%AFv-efekt-308e721b3412
- DVOŘÁK, Zdeněk. Teoreticko-kritická analýza alternativních přístupů k poznávání osobnosti. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Psychologický ústav, 2007. 73 s. Dostupné online: https://is.muni.cz/th/85632/ff_m/Dipl_prace_Z_Dvorak.pdf
- FORER, Bertram R. The fallacy of personal validation: A classroom demonstration of gullibility. Journal of Abnormal and Social Psychology. 1949, roč. 44, čís. 1, s. 118–123. Vydavatel: American Psychological Association. DOI 10.1037/h0059240. (anglicky)
Zdroje obrázků:
