Ulicí s názvem Podskalská se rychlým krokem blížím k nenápadným Zítkovým sadům. Je zrovna po dešti a tak je vzduch lehký a sluníčko trochu ostýchavé. Pospíchám, protože chci svůj obhlídkový průzkum stihnout ještě před setměním. Venku je pár lidí na procházce se psem, přesto je tu, alespoň na centrum Prahy, klid. Zahnu doprava a konečně na mě vykoukne bělavý klášter. Nikdy jsem ho takhle zblízka neviděla. Vzletné špičky jako by se snažily zlatými hroty dotknout nebe. Hledám přístupovou cestu k…