Na kraji starého útesu seděl muž snad ještě starší než kámen sám a hleděl do divokých mořských vln, které se o skaliska rozbíjely jako sny mladých lidí o dospělost. Bylo to tvrdé posezení. Hornatý povrch jej škrábal do kůže jako zrada od přítele. V ruce svíral kus zežloutlého papíru, jehož krása zmizela před mnoha roky podobně, jako mužovy vlasy. Jeho hlavu zdobily jen stařecké skvrny, vrásky a větrem sklopené uši. Krása není věčná, bohužel. Trvá jen krátce, pak zvadne a zmizí.…
Category: Ze studentského života
Chceme prosklené hrady a vybetonovaná oppida?
Při cestách skrze celé Česko čím dál častěji narážíme na památky, kterým noví majitelé vracejí jejich původní lesk a slávu. Všechny rekonstrukce probíhají pod dohledem památkářů postupujících podle přesných regulí, ale přesto se setkáváme s diametrálně odlišnými přístupy při obnově pamětihodností. Někdo volí tradiční cestu, kdy se snaží třeba i původními metodami obnovit stavbu tak, aby vypadala autenticky. Narazit však můžeme i na velice odvážné projekty, které respektují původní formu, ale zároveň objekt oživí moderními prvky a nezáleží na tom,…
To my younger self | vzkaz mému mladšímu já
To my younger self Maybe you should have risk more and worry less step outside of your comfort zone step outside of your mess If something makes sense to you that’s enough and there’s no need to change cause it doesn’t have to make sense to the person who has no clue otherwise, it would be strange You can’t stop (over-) thinking but you can change the way you see the world everything without bleeding without being stabbed by a…
Jak se studenti FF ZČU snaží angažovat
Vysokoškolské studium, když to možnosti dovolují, není jen o studování samotném, ale i o něčem, co lze nazvat studentským aktivismem. Takový aktivismus může nabývat mnoha podob – může jít o účast na pochodech a protestech; činnosti pro neziskové organizace; anebo, a to je nejčastější, o verbální a textovou komunikaci. Přičemž snahou takové komunikace bývá obecně vzato kultivace společnosti. To platí, anebo by mělo platit, minimálně pro humanitně zaměřené obory. Jedním takovým aktivismem je nedávná překladatelská práce mne a dalších dvou…
Prokopovy Slepé skvrny
Sociolog Daniel Prokop vydal roku 2019 knihu s názvem Slepé skvrny: o chudobě, vzdělání, populismu a dalších výzvách české společnosti. Tato kniha má nabízet vhled do současných problémů, které sužují českou společnost nejen v tuzemsku, ale i v rámci evropského společenství. Kniha si během krátké doby získala nemalou pozornost a nutno říci, že naprosto zaslouženě. Prokop v ní otevírá témata, která jsou pro pochopení současného stavu v České republice naprosto nezbytná a běžný občan nemá příliš možností se k nim vlastní cestou dostat. A…
Na čtvrtrok v Lublani aneb stokrát ano Erasmu
Zamačkávám budík, zvonil sotva dvě vteřiny. Spolubydlící se přesto začne vrtět — ani dnes se mi nepodaří vstát nepozorovaně. Nutná daň života na koleji, chlapče. (Ano, sdílím pokoj s chlapcem, ne, nebylo to v úmyslu). Pod peřinou navlékám tepláky, nejněžnějším možným způsobem beru ze stolu laptop, sluchátka, brýle a s tichostí nindži se přesouvám do kuchyně. Rutina může začít. Vločky do misky, čaj do hrnku, zapnout rychlovarku — splněno. Zděsit se vlastního odrazu v zrcadle, vyčistit zuby, nakrájet ovoce —…
Rozhovor: Hazard a patologické hráčství
Hazard každoročně plní státní pokladnu díky vysokému zdanění. Tyto peníze však často pochází ze zadlužených rodin a od závislých lidí na okraji společnosti. Pokud přimhouříme oko nad sebevraždami patologických hráčů, stát i tak musí zaplatit léčbu a prostředky na potlačení kriminální činnosti s hazardem spojené. Proto se ozývají hlasy lidí, žádající větší regulaci či zákaz. Tmavě zalepená skla výloh, zdola pěkně pozlacená. Většinou na nich vidíte šťastné, bohaté a dobře vypadající lidi. Všichni jsou krásní, nabití vitalitou a ve svých…
Plzeňský historik, aneb když psané slovo nestačí.
Položte si otázku. Kolik znáte lidí? A jak dobře je znáte? Pokud se zamyslím nad lidskými životy, tak se mi jako první vybaví bublifuk. Je to tím, že jednak jsem kdysi dávno odmítl v sobě zabít ono dítě a jednak to je tím, že bublifuk to celé krásně vystihuje. Je to však bublifuk kouzelný, který funguje sám na sebe. A stejně jako lidstvo, tak i on tvoří bubliny. Ty bubliny mohou mít mnoho názvů – může to být pracovní kolektiv,…
Katedra archeologie odkrývá tajemství další dlouhé mohyly u Řípu
Přede mnou leží majestátní hora Říp zahalená do podzimního kabátu, líně se povalující mlha po polích, nedaleko probíhá stádo muflonů a za mnou je ukrytá dlouhá mohyla, ve které již více než 6000 let odpočívají naši předkové z pozdní doby kamenné. Naprosto nezapomenutelná atmosféra takto nádherné pravěké lokality mi připomněla, že pokud někdo umí cestovat časem, tak jsou to archeologové. Chladná říjnová rána u několik desítek metrů dlouhého pohřebního objektu nám ukázala nejen kouzlo a krásy tohoto místa, dnes ležícího…
Předvánoční čas bez stresu – jde to vůbec?
Již druhý advent je za námi a co nevidět tu budu vánoční svátky. Těšíte se? Já ano. Toto období pro mě má od dětského věku specifický význam. Už když 1. prosince otevřu první okénko (čajového) adventního kalendáře, vždy vnímám onu magickou atmosféru, která celé vánoční svátky obklopuje. K mému zjištění jsem však ve svém okolí v drtivé menšině. Vždy když přijde s někým dospělým na podobné téma řeč, obvykle se mi dostane nechápavého pohledu a konstatování, že celé svátky jsou…









