Libujeme si v industriálním stylu. Vybavujeme domácnosti nahrubo opracovaným dřevem, kovem a betonem. Chodíme do kaváren a restaurací, ve kterých se nám nad hlavami vznáší hrubé trámy a kovové nosníky. Genius loci průmyslového designu je v dnešní masové i undergroundové kultuře zakořeněným fenoménem. Průmysl rozhodně není jen o periferiích, vepsal se do center měst, v nichž žijeme i do jejich specifického rázu. Přesto hrají průmyslové objekty v demolicích často prim. A není to jen otázka minulosti.
„Starší památky techniky a průmyslu se postupem let a zapomněním zvolna stávají součástí dnes spíš malebně až nostalgicky vnímané podívané.”
- Přehlížené drobné zapomenuté industriální stopy v krajině a sídlech / Edita Cestrová
Zájem o zachování průmyslového dědictví začal v 80. letech minulého století a s ním přišlo i první lobování za záchranu staveb, které v té době ještě nebyly brány jako památky. Ani dnes je stále ještě za památky úplně označit nemůžeme, v naprosté většině případů nejsou úředně evidované ani identifikované. Narozdíl od památek státními orgány opravdu pojmenovaných na ně nemusí myslet architekti ani developeři, vlastníci nemají povinnost se o ně starat ani je chránit. Průmyslové areály jsou totiž stavěné za plněním konkrétního účelu. Když účel zmizí a stavba se vyprázdní, začne chátrat. O to složitější je najít pro ni využití, vdechnout jí nový život, ale zároveň zachovat pozůstatek toho, k čemu byla určena.
Často tak můžeme jak v krajině, tak ve městech denně chodit kolem opuštěného torza staré cihelny nebo vápenky. Komínu, stojícího jako solitér v krajině, reference postupného zániku. Stavby pozbývající účelu přesto utváří nádech okolní krajiny.
„Vrací se téma překrývání vlastní minulosti pokračujícím vývojem. Opakovaná proměna – příznačný rys průmyslové krajiny – je jakoby zakódována v hospodářských aktivitách, už z principu změn a pokroku technologií. Zůstanou-li rozeznatelné známky minulých činností, jsou vzácným nositelem informace, odrazovým bodem k sebereflexi, existenčnímu ukotvení, i když už v “jiné” krajině.”
- Přehlížené drobné zapomenuté industriální stopy v krajině a sídlech / Viktor Mácha
—
Západní hranice Čech poznamenal rozvoj řemesel a průmyslu 19. století řadou skláren, pil, mlýnů ale i industriálních areálů pro zpracování kamene, rud a uhlí. O světový věhlas západočeské metropole se zase postaraly dvě dodnes nejznámější značky Pilsner Urquell a Škoda. Svou činností zanesli do města dnes již nesmazatelnou stopu svého působení. Z Plzně se tak za první republiky stalo průmyslové velkoměsto, jedno z nejvýznamnějších v celé střední Evropě. A to nám zde zanechalo své pozůstatky.
Cihlové zdivo staré papírny dává okolí řeky specifický ráz. Přesto, že už se dnes trochu topí v záplavě moderních budov, stále tam stojí, tedy alespoň její zbytek. Možná proto, že to ještě není tak dávno, co tyhle stavby vznikaly, téma pro nás není tak lákavé jako poklady z mnohem starších dob. Uvědomění, že právě díky průmyslové revoluci jsme tam, kde nyní stojíme, nám ale přece jen může dát trochu jiný náhled na to, proč tyto stavby chránit.
„Každý ví, jak funguje bytový dům nebo zámek, to si dokážeme představit, ale pokud je to elektrárna nebo důl, tak je to lidem často cizí. Proč by to tedy mělo být přirozenou součástí toho, čemu říkáme památky? Tyto památky nám ukazují počátky toho, jak žijeme dnes.“
- Czechdesign / rozhovor s Lukášem Beranem
Zájem lidí a zvědomování si toho, co je kolem nás důležité, pomáhá tomu, abychom si připomínali, skrze co jsme se dostali tam, kde nyní stojíme. A proto Vám skrze články postupně představím jednotlivé industriální dědictví, které můžete najít na svých toulkách Plzní. Tak pojďme plkat o tom, co je kolem nás. O kultuře, průmyslu a stavbách.
ZDROJE:
- Industriální památky nám ukazují počátky toho, jak žijeme dnes. S Lukášem Beranem o necitlivých zásazích a důvodech, proč staré továrny nebourat – Czechdesign
- Výzkumné centrum pro průmyslové dědictví ČVUT – Industriální topografie Česka
- Industry open – Projekt Plzně
- Přehlížené drobné zapomenuté industriální stopy v krajině a sídlech – Platforma Industriální stopy ve spolupráci s ČVUT
