V kontextu aktuálního dění, americko-ukrajinských vztahů, proběhlých debat „O Ukrajině bez Ukrajiny“, se nyní často zamýšlím nad naší svobodou a jak musela být historicky znovu a znovu vydobývána. Jedním z klíčových momentů pro mne byla návštěva Poslanecké sněmovny ČR v minulém semestru, kdy jsem měla možnost na vlastní oči vidět tu neslavně proslulou Mnichovskou dohodou. Přijde mi, že český národ má dodnes v sobě nezpracovanou křivdu a minimálně ještě naše babičky „ten Mnichov“ a „o nás bez nás” nesly velmi těžce. Jako studentce mezinárodních vztahů se mi tak denně velmi těžce čtou zprávy a myslím, že by byla opravdu velká chyba „ten Mnichov“ zopakovat po sto letech znovu a přenechat ukrajinská území agresorovi. Minulý semestr byl pln oslav demokracie, vzniku republiky a vůbec české státnosti. V Plzni, jako každý rok, opět proběhly oslavy Dne vzniku samostatného československého státu, kde jsme kromě tichého ohňostroje měli možnost se svézt ve starých autobusech či navštívit památky buď úplně zdarma nebo za symbolickou cenu 28 Kč. Navštívila jsem tak poprvé plzeňské podzemí, obě zrekonstruované synagogy či katedrálu svatého Bartoloměje. Na náměstí Republiky byly různé stánky, např. Svaz Sokola či plzeňští skauti a obrovská loutka českého lva na ještěrce. Nyní nás čekají v Plzni další radostné oslavy – Slavnosti svobody, které připomínají již 80 let od osvobození západních Čech Armádou Spojených států amerických. Uprostřed toho všeho je myslím klíčové si uvědomit, že nic není napořád a všechny bitvy ještě nebyly vybojovány. Demokracie je krásná a křehká. Ráda bych Vám zde tak popsala své pocity z exkurze do Poslanecké sněmovny ČR v Praze na adrese Sněmovní 176/4, 118 00 Malá Strana, zprostředkované Politologickým spolkem Filozofické fakulty, kde jsem měla možnost trochu nahlédnout do nitra orgánu, kde se ta naše česká demokracie odehrává v praxi.
Po rentgenové kontrole mi byla dočasně zabavena salátová vidlička, takže pokud se do senátu či sněmovny chystáte, ujistěte se, že s sebou nemáte žádné nebezpečné předměty – jako na letišti. Exkurze započala prohlídkou, kterou vedl asistent a absolvent ZČU, Dominik Schejbal, a byla komplexním „nakouknutím za oponu“ do každodenního dění v Poslanecké sněmovně. Návštěva nám umožnila nahlédnout do místnosti tiskových konferencí, kde jsme se také vyfotili. Hned na začátku nás přivítal předseda sněmovny doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, který se nás i napočtvrté ptal, jestli jsme studenty základní školy. Pobavili nás také poslanci za stranu SPD, kteří nečekaně vyšli z jednací místnosti a my jen zaslechli: „To byl nářez, co, ty vole!“. Měli jsme možnost nakouknout do různých reprezentativních místností, v nichž bylo na zdech možno si přečíst něco o historii Poslanecké sněmovny a českého státu, spatřit portréty bývalých předsedů sněmovny či všemožná úřednická razítka státních institucí z posledních dvou století.
Pro mne jednou z nejzajímavějších chvil prohlídky bylo spatřit veškeré zakládající listiny konkrétních státních útvarů, které se v minulých letech v českých zemích měnily již od dob rakouskouherských. Viděli jsme například první ústavu napsanou T. G. Masarykem na kousek papíru ve Washingtonu v roce 1917, Mnichovskou dohodu, zakládací listinu ČSSR, „rozvodovou listinu“ se Slovenskem, anebo také současnou ústavu Českého státu z roku 1993.
Do poslanecké sněmovny se můžete podívat, pokud studujete na ZČU, právě v rámci těchto každoročních exkurzí pořádaných Politologickým spolkem ZČU, anebo na vlastní pěst ve státní svátky 8. května a 28. října. V tyto dny se v Poslanecké sněmovně tradičně pořádají dny otevřených dveří, a to od 9 do 16 hodin. „Během hodinové prohlídky si mají návštěvníci možnost prohlédnout hlavní zasedací sál, jednací místnosti výborů a další prostory ve Smiřickém, Šternberském a Thunovském paláci. Odborný výklad zajišťují průvodci Pražské informační služby.“ (Pro více informací navštivte webové stránky). I když možná nebudete mít možnost si promluvit s opravdovým poslancem, návštěvu Vám vřele doporučuji, chceme přeci vědět, jak a kde se ty naše zákony tvoří!
Zlatým bodem našeho programu byla asi půlhodinová beseda s paní poslankyní PhDr. Ivanou Mádlovou Ph. D., MBA, jejímž asistentem je právě náš průvodce Dominik Schejbal. Paní Mádlová je vystudovanou zdravotní sestrou a celý život pracovala ve zdravotnictví. Také byla vedoucí Katedry ošetřovatelství na plzeňské Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Zároveň vykonávala svou politickou činnost v Plzni na postu místostarostky plzeňského obvodu 1 v letech 2014–2018. Zastává také post ve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Nyní je členkou poslaneckého klubu ANO 2011 a je členkou Výboru pro zdravotnictví a dalších subkategorií dohledatelných zde. Paní poslankyně byla velmi vstřícná a otevřená našim dotazům. Ptali jsme se například, jaká je práce poslance, či co jí přijde na její pozici nejdůležitější. Paní Mádlová na mne působila velmi slušně a zkušeně. Přišla mi zapálená pro to, co dělá, a bylo vidět, že ji politika opravdu baví. Paní poslankyně mluvila hlavně o časové náročnosti povolání a neustálých změnách harmonogramu – „pořád se něco děje a pořád se to mění“. Nejrůznější jednání se často protáhnou, a tak je třeba vše denně přizpůsobovat situaci. Zmiňovala také, že práce poslance je velmi pestrá, jelikož má na starost již výše zmíněné kategorie dění a zároveň nyní navštěvuje jednání Rady Evropy ve Štrasburku, kde může čerpat další zkušenosti. Je pro ni důležitá lidskoprávní rovina a ráda by motivovala mladé k aktivnímu zapojení do politického dění. Dle jejích slov je k politické činnosti klíčová komunikace, vyjednávání, naslouchání a pozorování. Myslím, že všichni účastníci a účastnice ocenili zprostředkování tohoto face-to-face setkání Politologickým klubem, které přispělo k zpestření našeho semestru.
Závěrem tedy přemýšlejme nad tím, co se kolem nás děje a buďme ostražití. Ráda bych Vás vyzvala k aktivní participaci ve volbách do Poslanecké sněmovny, které nás tento rok čekají. Zajímejme se o to, co naši zástupci demokracie říkají, a především jak a co konají, abychom si tu naši demokracii hýčkali, zalévali a ona nám neuvadala.
