Recenze

V existencialistické kavárně od Sarah Bakewell

Tato kniha byla poprvé vydána v roce 2016 v Londýně a podle amerického deníku The New York Times je jednou z deseti nejlepších knih toho roku. U nás vyšla v roce 2019 pod nakladatelstvím Host s originální českou obálkou, kterou vytvořila Alena Gratiasová.

Autorkou knihy je Sarah Bakewell, která vystudovala filozofii na Essexské univerzitě a nyní vyučuje kreativní psaní na Oxfordské univerzitě. Její kniha z roku 2010 s názvem How to live je biografií Michela de Montaigne a autorka za své dílo získala v roce 2018 literární cenu Windham-Campbell Literature Prize. Jejími dalšími díly jsou román The Smart (2002) a román The English Dane (2005). Do češtiny bohužel tyto tři zmíněné knihy přeloženy nebyly.

Kniha V existencialistické kavárně s podtitulem O svobodě, bytí a meruňkových koktejlech začíná v pařížském baru Bec-de-Gaz, kde sedí Jean-Paul Sartre, Simone de Beauvoir a Raymond Aron a popíjejí meruňkové koktejly. Hovoří o fenomenologii, která jim nyní nabídla příležitost rozvíjet filozofii spojenou s žitou zkušeností. Pomocí fenomenologie člověk může udělat filozofii z čehokoliv, i z meruňkového koktejlu nebo číšníka, který jej přinesl. Sartre později osobitě aplikuje fenomenologii na lidský život a stane se tak jedním z nejznámějších představitelů nové filozofie, existencialismu.

Ústřední postavou této knihy není žádný člověk, je jí právě existencialismus. Vidíme okolnosti vzniku existencialismu, přeměny v rukou jednotlivých filozofů, a jeho vliv na svět. Je to opravdu tak, jako bychom seděli v kavárně a pozorovali, jak se tu střídají různí filozofové a filozofky. Někteří z nich tu posedí chvíli, pro jiné je kavárna domovem.

Autorka dává do souvislosti politicko-kulturní vývoj 20. století, příběh fenomenologie a existencialismu se životy konkrétních myslitelů. K tomu přidává svůj názor, osobité postřehy a to, co pro ni filozofie znamená. Jde o svěží výklad faktů, který je proložen zajímavostmi ze života filosofů. Dozvíte se například, že pokaždé, když Husserl nastiňoval novou myšlenku, gestikuloval rukama tak, jako by myšlenku převracel v dlani, aby si ji mohl prohlédnout ze všech úhlů. Že Heideggerův bratr Fritz si utahoval z Martinovy filozofie a ze své vady řeči, když hovořil o „Da-da-dasein“. Že Sartre psal v průměru 20 stran denně a určitou část života byl závislý na stimulantu s názvem Corydrane. Že Merleau-Ponty byl oddaným otcem a zároveň žil noční život, byl tehdy vyhlášeným tanečníkem mezi intelektuály. A že Simone de Beauvoir už od dětství chtěla sníst vše, na co se podívala. Fascinoval ji lesk kandovaného ovoce a barvy všemožných bonbónů. „Přála si, aby celý vesmír byl jedlý.“

Dalšími osobnostmi, které se v knize objeví, jsou Hannah Arendt, Franz Clemens Brentano, Albert Camus, Eugen Fink, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Karl Jaspers, Emmanuel Lévinas, Iris Murdoch a mnoho, mnoho dalších. Z českých postav potkáme Tomáše Garrigue Masaryka, Jana Patočku a Václava Havla.

Mezi určité zajímavosti, které jsou v knize zmíněny a které mě zaujaly, bych zařadila složité stěhování Husserlových spisů a jeho sbírky knih s vepsanými poznámkami před začátkem druhé světové války. Dále autorčin pohled na dění v Československu v druhé polovině 20. století. Podle ní byla Sametová revoluce částečně výsledkem působení Jana Patočky a vlivu jeho fenomenologie na Václava Havla. A nakonec to, že za nejvlivnější knihu existencialismu lze, podle autorky, považovat Druhé pohlaví od Simone de Beauvoir. „Její kniha dokázala radikálně proměnit přijímané názory na povahu lidské existence a pomohla čtenářkám podívat se na jejich život novýma očima. Rovněž představovala suverénně provedený experiment v oblasti, již bychom mohli nazvat ‚aplikovaný existencialismus‘.“

Tuto knihu doporučuji začínajícím studentům filozofie i těm, kteří už ve studiu pokročili. Pomůže jim udělat si obrázek o zásadních myslitelích fenomenologie a existencialismu a zasadit myšlenky těchto filozofických směrů do historického kontextu. Ze všeho nejvíc ale kniha inspiruje k četbě (nebo opětovnému přečtení, pokud jste díla četli dříve) primárních filozofických textů, na které autorka pečlivě odkazuje. Kniha proto obsahuje rozsáhlý poznámkový aparát, také soupis postav, které se v díle objevují, a opravdu detailní rejstřík. Příběh je čtivým místy vtipným výkladem, a já se k němu budu ráda vracet.

Tagged

About Tereza Matějková

Jsem studentkou FF, která si nikdy nenapsala nic do šuplíčku. Mám vždy dobrou náladu a dokážu si rozložit čas tak, abych všechno stihla. Mám ráda Karla Čapka, umělou inteligenci, literaturu a spoustu dalších věcí. Jsem zvědavá, baví mě gramatika a nechutná mi kafe.
View all posts by Tereza Matějková →