Problematika migrace se dnes skloňuje především v rámci aktuálního politického dění, jedná se však o problematiku, kterou se zabývá mnoho dalších oborů včetně archeologie. Sledování pohybu lidí je v mladších obdobích usnadněné například písemnými záznamy. Jak ale můžeme poznávat migrace v mnohem starších dobách? Studium migrací pravěkých populací mi přijde výjimečně zajímavé, protože se vědci musí spoléhat na metody, které někdy vypadají skoro až jako ze sci-fi. Mezi takové postupy bych jistě zařadila analýzu stronciových izotopů. Tato analýza je totiž schopna ze zubů a kostí vyčíst to, kde se daný jedinec během svého života pohyboval. Jak to funguje?
Izotopy stroncia se zvětráváním hornin postupně dostávají do vodních zdrojů a skrze ně dále do rostlin a živočichů. Vzhledem k rozmanitosti geologického podloží je rozmanitý i poměr tohoto prvku v různých oblastech. To znamená, že poměr izotopů stroncia je například kolem Jičína jiný než u Paříže. To je důležitý fakt, na který ještě dále navážu.
Lidské tělo tyto prvky přijme tedy skrze stravu, díky čemuž se posléze ukládají v zubech a kostech. Stronciové izotopy se ale navíc do těla ukládají v různých fázích života. Do zubů se izotopy Sr ukládají jen do 15. roku života, kdežto do kostí kontinuálně. Archeologové pak mají k dispozici referenční databáze obsahující známé poměry izotopů stroncia v různých geografických oblastech. Když si vezmeme tuto databázi a zjištěný poměr izotopů Sr ze zubů jedince, zjistíme, kde strávil první roky svého života. Dále si takto porovnáme i data získaná z jeho kostí a tím zjistíme, kde pro změnu pobýval na sklonku svého života. Vědci jsou tím pádem schopni zjistit, v jaké oblasti se daný jedinec narodil a kde strávil konec svého života. V rámci otázky migrace jsou výsledky této analýzy nenahraditelné.
Analýza stronciových izotopů takto už více než 40 let vrhá nové světlo na (nejen) pravěkou migraci. A řeč samozřejmě nemusí být jen o lidech, ale také o zvířatech a jejich pohybu. Ve spojení s dalšími multidisciplinárními metodami tak pomáhá vytvořit zase o něco kompletnější obrázek o chování předešlých populací.
Pokud vás tato tematika zajímá, tak doporučuji mrknout se na mou starší „trilogii“ o datování v archeologii, kde rozebírám radiokarbonové datování, dendrochronologii a termoluminiscenci. 🙂
