V neděli 31. října, dojde ke změně času z letního na standardní středoevropský (chybně označován jako zimní). Ručička hodin se ve 3 hodiny ráno posune zpět na 2 hodiny. Budeme tak spát o hodinu déle, což je pro mnohé z nás velmi příjemné zjištění, ovšem zvedá to otázky: co je to letní čas, proč dochází ke změnám času a je to v dnešní době stále potřeba?
Letní čas je systémová úprava času, kdy se po určitou část roku používá jiný čas než ten daný příslušným časovým pásmem. V Evropské unii dochází k této úpravě v období od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu.
Letní čas byl poprvé zaveden v roce 1916 za první světové války, následně byl v meziválečném období zrušen a obnoven znovu až za druhé světové války, tehdy trval do roku 1950. V těchto dobách neměl formu pravidelného střídání a stalo se tak například, že v Protektorátu Čechy a Morava fungoval dokonce i po dobu delší než dva roky (od 1. dubna 1940 do 2. listopadu 1942). V Československu bylo pravidelné střídání času zavedeno v roce 1979. Střídání fungovalo tak, že půl roku platil standardní čas a půl roku letní čas. K další úpravě došlo v roce 1996, kdy se Česko přizpůsobilo Evropské unii a došlo proto k prodloužení letního času o měsíc tak, jak to známe dnes.
Důvodem pro zavádění letního času byly vždy energetické úspory. Při posunu je přirozené denní světlo k dispozici během dne déle, což znamená, že není potřeba tolik svítit světlem umělým. V dnešní době však jsou tyto úspory v České republice minimální, protože bez ohledu na to, zda je venku světlo, či ne, používáme velké množství elektrických spotřebičů. Mezi výhody letního času se zařazuje možnost využít denní světlo k delšímu venkovnímu sportování, návštěvám přátel a nebo vysedávání na zahrádkách restaurací.
Bohužel někteří zaplatí za dlouhé letní večery třeba špatným spánkem nebo únavou. Odpůrci střídání času označují jarní posun o hodinu dopředu za nepřirozený zásah do biologických rytmů člověka. Když už si v březnu zvykneme vstávat do světla, posune se čas a opět vstáváme do tmy. Pro některé citlivější jedince může být tento přechod náročný a adaptace může trvat i několik dní. Naproti tomu říjnový posun, který nás nyní čeká, nepůsobí tolik potíží.
V současné době se stále častěji diskutuje nad tím, zda neskončit se střídáním času a ponechat jen jeden po celý rok. Evropská unie tuto iniciativu podporuje a panuje shoda na tom, že v rámci Evropy by měl platit jeden čas. Jednotlivé země by se tedy měly dohodnout na tom, který čas nám zůstane. Lhůta pro stanovení jednotného času trvala do roku 2021, ovšem nedošlo ke shodě a střídání času u nás tak přetrvá minimálně do roku 2026.
