Dění na FF, Kultura / Události, Pro studenty, Reportáže, Rozhovory, Studentský život, Ze studentského života, Život na ZČU

Reportáž: Den Prvák na FF

V pondělí 23. 9. 2024 na Filozofické fakultě proběhl uvítací den pro všechny prváky a prvačky. Studující byli rozděleni do skupin a přibližně hodinu společně hráli hru ve stylu „honba za pokladem“, kterou pro ně připravila Studentská komora Akademického senátu FF. Celý hon po univerzitních budovách pro každou skupinu započal společným zahájením v Kulturce. Na různých pracovištích FF, například v Jungmannově a Sedláčkově ulici, pak byla připravena stanoviště s úkoly, na kterých budoucí nově nastoupivší studenty a studentky čekaly hádanky a další aktivity, při jejichž splnění jim bylo poskytnuto písmenko do tajenky, která je nakonec dovedla do Družby. Jedním z úkolů připravených spolkem mladých politologů, bylo rozpoznat připravené vlajky méně známých států, dalšími úkoly bylo například vyhledávání v knihovně nebo seřadit akademické tituly… Za splnění každého úkolu dostala skupinka hádanku, jež je dovedla na další stanoviště. Soutěžící tak bloudili po různých budovách v centru města a měli tudíž možnost se trochu zorientovat a seznámit, než nastoupí do školy „naostro“. Zlatým bodem programu pak bylo podvečerní přivítání semestru na dvorku děkanátu v Sedláčkovce doprovozené koncertem studentské acapely „the Foamies“, pivem zdarma i malým pohoštěním. Zde jsem měla možnost zpovídat nejen prváky, ale i jejich starší kolegy. Prváků jsem se ptala, na jaký obor nastupují, proč si naši fakultu vybrali a jestli jim akce Den Prvák pomohla se lépe zorientovat. Starší studentky a studenty jsem pak požádala o rady pro nově nastupující. Zahraniční studentky Anglického a českého jazyka pro komerční praxi, Róza z Kyrgyzstánu a Tomiris z Kazachstánu, které studují v ČR již jeden rok a nyní nastoupili k nám na fakultu, své pocity vyjádřily jako: „Everything is new!“. Rozhovor poskytli i studenti mezinárodních vztahů Petr a Václav na stanovišti v Jungmannově ulici: 

Redakce: „Kolik jste tu měli od rána lidí, jak dlouho sedíte na stanovišti?“ 

Petr: „Sedíme tu od deseti a prváků nás navštívilo opravdu nespočet, do teď (15 h) asi 18-20 skupin. Tyto supiny se početně lišily, měli jsme tu od tří lidí až po dvacet lidí, celkem nás tedy mohlo navštívit přes sto lidí, což je opravdu hodně. Ještě nekončíme, tak snad ještě někdo dorazí.“ 

Redakce: „Jak vypadá aktivita u Vás? Jestli koukám správně, tak u Vás studenti luští hádanku a skrze tu se dostanou na další stanoviště?“ 

Petr: „Ano, naše vyluštěná indicie je pošle na Katedru filozofie, odkud je zase pošlou dál. V tajence jim vyjde Družba a na posledním stanovišti dostanou poukázku na pivo zdarma, právě v Družbě.“ 

Redakce: „Tak to je poněkud silná motivace, ne?“ 

Václav: „Někteří k nám přijdou a jsou hned chytří, ví, že jim vyjde ta Družba.“ 

Redakce: „Také vidím, že tu máte různé vlajky, jaká je úspěšnost plnění? 

Petr: „Měli jsme tu kluky, kteří přišli a ty se na to vrhli, a za dvacet sekund uhádli všechno. Posléze začali hádat i naše rezervní balíčky, kterými jsme sbírku obměňovali. Pak tu byla třeba skupina vztahařů (studentů Mezinárodních vztahů pozn. Redakce) a ty se vůbec nechytali, museli jsme jim pomáhat. Prváci se většinou bez problémů dostali přes dvacet bodů, případně jim trochu napovíme, chybami se člověk učí.“ 

Redakce: „Chcete ještě něco sdělit prvákům po všech letech studia?“ 

Václav: „Ať se učí zeměpis a vlajky, jinak je pan děkan Šanc zabije.“ (smích)

 Studenty historie, Matěje a Filipa, jsem zpovídala na dvorku v Sedláčkově ulici při příležitosti slavnostního zahájení semestru, nastoupili tento rok do prvního ročníku a podělili se o své zážitky z akce: 

Redakce: „Co studuješ a proč ses k nám na fakultu přihlásil?” 

Filip: „Studuju historii, vždycky jsem jí studovat chtěl, jsem z plzeňska, tak to byla automatická volba.” 

Redakce: „Jak se Vám líbí na téhle akci? Přišli jste jenom na pivo, nebo jste se účastnili celé akce dne Prvák?” 

Filip: „Byla to sranda, potkat nové lidi, vyměnit si kontakty, myslím si, že je super navázat takto kontakty na fakultě, a nakonec se sejít tady na dvorku.” 

Redakce: „Pomohla ti dnešní akce se nějak zorientovat, zjistit kde jsou budovy fakulty atd.?”
Filip: „Jo, určitě si myslím, že to bylo dobrý, jak ta hádanka, která nás provedla fakultou, tak i tohle.” 

Redakce: „Co očekáváš od tohohle roku?” 

Filip: „Tyjo, asi seznámit se s tím akademickým prostředím, dále navazovat kontakty a zorientovat se v oboru jako takovém.” 

Redakce: „Je něco, co tě překvapilo, když jsi přišel na fakultu?” 

Matěj: „Překvapilo mě, že ten ročník začíná hodně obšírně. Studuji na katedře historických věd a vlastně mě překvapilo, že to nejde hned do jádra historie a začíná se tak obšírně, ale líbí se mi, že studium je propojené i s jinými katedrami – jako filozofií a humanitními studii, takže je možné se potkat i s lidmi co mají jiný názor na ten daný předmět.”  

Redakce: „Jaké máš pocity z dnešní akce, z hry?” 

Matěj: „Tak jak již říkal můj kamarád Filip, je rozhodně dobře, že se teď lépe vyznám v jednotlivých budovách fakulty, já je již znal, ale co je určitě plus, že jsem měl možnost se seznámit s různými spolky. To mě hodně zaujalo, dokonce natolik, že se rád někam přidám. Nejvíce mne zaujal historický spolek, protože si myslím, že bych se tam mohl realizovat a dělat to co mne baví, co mám rád a zároveň je to něco navíc, co bych si mohl připsat do životopisu. Je tu dneska pivo zadarmo, tak to je taky dobrý!” 

Rady od starších kolegů se pak velmi různily od „Běžte radši studovat něco technickýho…“ přes „Každý se s tím musí poprat sám.“ až po „Využívejte příležitostí, které fakulta nabízí (výjezdů, konferencí a pobytů Erasmus+, INTER).“ či „Nenechávejte věci na poslední chvíli.“. Na rozhovorech se podílely i studentky druhého ročníku oboru Mezinárodních vztahů Nikola, Yelazaveta, či Ondřej. 

Redakce: „Jak se cítíte po prvním týdnu druháku na univerzitě?“ 

Nikola: „Jsem ráda, že jsem se vrátila, protože mi chyběl ten režim o prázdninách. Co bych doporučila prvákům, aby si naplánovali management, aby nenechávali vše na poslední chvíli, a myslím si, že pokud si to člověk dobře rozplánuje, není studium tak složité, jak se může zdát a zvládnete to hravě. 

Yelazaveta: „Já se cítím dobře, chyběli mi mí kolegové a prvákům bych doporučila dávat pozor na deadliny, protože hodně lidí odpadne jen kvůli tomu, že nestihli odevzdat nějaký úkol, nebo opakují předměty, což je škoda.“ 

Ondřej: „Návrat na univerzitu úplně výbornej, já to tady mám rád, mám rád vyučující, tu látku, ten obor, neskutečně mě to baví. To volno už pro mě bylo opravdu dlouhý, takže jsem se sem těšil, že budu zase nějak užitečnej.“ 

Redakce: „Prvák máš za sebou, nastupuješ do druháku, co bys doporučil začínajícím kolegům?“ 

Ondřej: „Doporučil bych jim, aby se určitě nebáli. Může tu panovat nějaká přehnaná nervozita, nebo že se bojí učitelů, bojí se jich ze střední, ale opravdu jsou tu všichni v pohodě, znám se i se studenty ze starších ročníků. Všichni Vám rádi pomůžou, navažte s nimi kontakt a pomáhejte si navzájem!“ 

Mluvila jsem také s kolegy a kolegyněmi ze třetího ročníku: 

Redakce: „Jaký byl pro tebe začátek školního roku?“ 

Barbora Pražáková: „Já jsem první týden úplně vynechala, protože jsem nebyla v Čechách, takže pohoda! Dneska jsem přišla poprvé a šla jsem na tu jedinou přednášku, kterou jsem dnes měla, takže zatím krása.“ 

Redakce: „Co bys doporučila prvákům?“ 

Barbora: „Dokud prolezete, je to dobrý, tak se nestresujte učením a kalte! Jo! A taky je na fakultě nově menstruační pohotovost označená červenou kapkou na dámských záchodech, to myslím je super projekt, tak se jej nebojte využívat!”

Tomáš: „Neležte také jen v knihách a užijte si vše co Vám studentský život nabízí.” 

Ondřej: „Zůstaňte u studia a dokončete ho, jo a řešte včas praxe.” 

Matěj: „Nepodceňte začátek, a určitě vycestujte!” 

Daniel: „Nestresujte se se systémem ZČU (Portál, Courseware, Moodle…) bude těžké se zorientovat ve všech online portálech, ale dejte tomu chvíli, ono si to sedne. Komunikujte s učiteli, a hlavně se spolužáky!” 

Adam: Návrat po Erasmu je pro mě velmi nostalgický, vzpomínám si, kde jsem byl v prváku a ve druháku a jsem rád, že jsem zpátky, protože mám teď víc času na rodiče, na kamarády, kteří mi na Erasmu chyběli. Prvákům bych doporučil být aktivní, zapojovat se do různých spolků a aktivit, protože to člověku přináší radost do toho studia a nachází v nich svůj smysl, což je důležité.” 

Slova povzbuzení nabídnul i děkan FF David Šanc a profesor Tomáš Hostýnek.  

David Šanc: „Využijte všech příležitostí, a to i těch kulturních! Doporučuji studentům projít se podél Berounky, na východ od Plzně je to krásné, to studium jim pak půjde lépe.“ 

Tomáš Hostýnek: „Co bych měl studentům doporučit? Nedělejte drogy! (smích) Ne, nebojte se zeptat a komunikovat. Zvládněte vše s úsměvem a sledujte rozvrh (který se občas mění z hodiny na hodinu)! No, a hlavně buďte hrdí na svoji fakultu!” 

Mým doporučením na závěr je socializujte se. Účastněte se akcí pořádaných univerzitou a zapojujte se do studentských spolků, organizací a klubů, jako např. Akademický spolek studentů, studentský filmový spolek Philmáč, klub SKLEP., Spolek studentů historických věd, BlogujnaFF… Potkáte skvělé lidi, vytvoříte si nová přátelství nejen s lidmi z různých koutů republiky, ale celého světa. Stoprocentně využijte možnosti vycestovat na Erasmus+, nebo třeba INTER a prozkoumejte studium v jiných zemích a kulturách. Zajímejte se o dění na fakultě, načerpejte z přednášek, co jen můžete a važte si toho, že máme v ČR možnost kvalitního studia zdarma. Zajímejte se o své spolužáky, vytáhněte si o obědové pauze karty, odložte telefony a povídejte si, neboť jsme neskutečně odpojeni a je třeba se naučit se znovu propojovat. Nebojte se kdykoliv zeptat – spolužáků, spolužaček, vyučujících, strýčka Googla nebo třeba umělé inteligence. Lepší se dvakrát zeptat než něco špatně odevzdat. Najděte si nějaké hobby a dejte si během týdne také čas na relax, vysoká škola je v lecčems náročnější než střední škola a nemá cenu vyhořet. Přeji Vám všem mnoho úspěchů a radostný start do letošního akademického roku! 

 

About Anežka Pechová

Čím víc jazyků umíš, tím více zjišťuješ, že neumíš pořádně ani jeden. Svůj americký sen už jsem si zažila, tak teď doháním ten evropský. Studium mezinárodních vztahů jsem si vybrala tak trochu náhodně, ale zatím mě neskutečně baví. Moc ráda objevuji nové věci a poznávám nové kultury, taky píšu a fotím. Mám spoustu skvělých historek, jako například spontánní výlet s batůžkem na Ibizu, kde jsem našla útočiště u jeptišek. Baví mě bylinky, pečení, vaření a chození na procházky - klasický babča věci. Bez brýlí nevidím na metr a potkat mě můžete v kovbojskejch kopytech cestou pro dobrou plzničku.
View all posts by Anežka Pechová →

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *