První římské pobřežní kolonie byly zpočátku nevelkými centry římské moci, často nepřesahující rozlohu 3 hektarů. Mezi jejich hlavní funkce patřila především ochrana důležitých strategických míst před útoky Kartaginců a jiných nájezdníků. Písemné záznamy uvádějí, že do roku 180 BC Římané založili alespoň 20 přímořských kolonií, ze kterých se postupem času stávala nejen klíčová místa transportu nejrůznějších komodit, ale taktéž kulturní či „dovolenková“ centra velice oblíbená u nejvýše postavených Římanů. Proto byly v těchto lokalitách během archeologických výzkumů často doloženy nejen objekty jako přístav, forum (veřejné prostranství) či kasárny, ale také divadla, lázně, kolonády a spousta uměleckých předmětů.
Jednou z nejkrásnějších a nejlépe zachovaných pobřežních kolonií je Ostia Antica (z latinského ostium = „ústí řeky“), nacházející se nedaleko Říma u tiberského ústí do Tyrhénského moře. Zajímavostí je, že přestože je dnes lokalita vzdálená asi 3 kilometry od pobřeží, nebylo tomu tak vždy. Tibera totiž splavuje poměrně velké množství sedimentů, které se v průběhu času v jejím ústí usazovalo a oddalovalo tak břeh od Ostie.
Dle legendy město Ostia založil v roce 620 BC římský král Ancus Marcius. Lokalita nebyla rozhodně vybrána náhodou – v oblasti se těžila sůl již od počátků doby železné, kdy se zde mělo nacházet malé sídliště přímo u solných plání. Nejstarší archeologické poznatky pocházejí až z 2. poloviny 4. století BC, kdy se zde měl nacházet římský vojenský tábor (tzv. castrum) chránící právě ústí řeky a pobřeží Lazio. S postupem římské expanze během 2. století BC pak Ostia sice ztratila svou vojenskou funkci, ale stala se důležitým přístavním a obchodním centrem (emporiem).
Během 2. století AD bylo město na svém vrcholu, kdy v něm žilo až 50 000 obyvatel. V této době se město stává součástí Císařských přístavů Claudia a Trajana a dostává se mu náležité pozornosti – došlo k přestavbě fora, výstavbě nových lázní, skladů, cechovních sídel, vícepatrových obytných budov a především capitolia – hlavního chrámu zasvěceného kapitolské triádě.
Kolem 3. století AD pak dochází k útlumu komerčních aktivit, které byly postupně přesunuty do nedalekého Porta, a Ostia je postupně opuštěna. Zánik je texty udáván do 6. století, kdy je hlavní městská tepna, Via Ostiense, překryta vrstvou bahna a postupně zarůstá.
Chtěla jsem vás s touto lokalitou seznámit nejen pro „rozšíření obzorů“, ale také proto, že jde o jednu z nejlépe dochovaných památek tohoto typu. Dodnes se můžete procházet po původních ulicích, obdivovat nádherné mozaiky a zkrátka jen žasnout nad tím, co Římané dokázali. Navíc tuto krásu můžete velice snadno navštívit při návštěvě Říma – nachází se totiž 6 kilometrů jižně od letiště Řím-Fiumicino. Pokud si výlet navíc naplánujete na první neděli v měsíci, tak se (nejen) do archeologického parku dostanete zadarmo. Ať už plánujete památku navštívit, či ne, tak se určitě podívejte na krásné video níže. Pokud vás zajímají jednotlivé objekty a všemožné detaily z výzkumů, tak můžete navštívit tento skvělý portál s archivem většiny dokumentů.
