Na Dni vědy a techniky a na Noci vědců jste mohli u stánku Katedry filozofie diskutovat o tramvajovém dilematu. Bylo ztvárněné pomocí dětských dřevěných kolejí a vláčku, malých panáčků a figurek různých zvířat. Hračky jej dělají přístupnějším pro menší děti a zároveň navozují pocit hry, tedy něčeho ne-skutečného.
Co to vlastně je?
Jedná se o jeden z nejznámějších myšlenkových experimentů z oblasti filozofie morálky a etiky. Jeho základní podoba zní:
Po kolejích se řítí tramvaj, které selhaly brzdy. Na její trase je pět lidí, kteří nemohou nebo nestihnou uhnout a tramvaj nemůže zastavit. Vy stojíte u výhybky a máte možnost tramvaj odklonit na vedlejší kolej, kde se však nachází jeden člověk. Co uděláte? Neuděláte nic a necháte zemřít pět lidí, nebo odkloníte tramvaj a usmrtíte jednoho člověka?
Existuje ovšem mnoho různých dalších variant tohoto problému:
- Tlustý muž – na koleje můžete strčit tlustého muže, který zemře, ale tramvaj zastaví.
- Příbuzný – jedinec na vedlejší koleji je váš příbuzný.
- Náraz do zdi – sedíte v tramvaji a buď přejedete pět lidí nebo narazíte do zdi a zemřete.
- Zvířata – necháte například přejet pět slepic nebo odkloníte tramvaj na jednoho psa?
O čem diskutujeme?
U základní varianty problému můžeme diskutovat o tom, zda a proč je ospravedlnitelné zachránit více lidí na úkor jednoho člověka. Také se můžeme bavit o faktoru zodpovědnosti. Jsem zodpovědná jen za nějaký svůj aktivní počin – zatažení za výhybku nebo shození muže na koleje – nebo bych měla nést odpovědnost i za svou nečinnost? Například neposkytnutí první pomoci je v ČR trestným činem.
V dalších variantách pak můžeme polemizovat nad vlastními hodnotovými žebříčky. Proč raději zachráníme svého blízkého příbuzného než cizího člověka. Nebo proč obětujeme několik cizích lidí pro záchranu milovaného? Proč pro nás hraje roli citová vazba a rodinná blízkost?
Pomocí tohoto problému si také můžeme uvědomit to, jak hodnotíme zvířata. Necháme zemřít vepře místo psa? Ano, protože pes je nejlepším přítelem člověka? Nebo ne, protože vepře můžeme sníst? Další možností, nad kterou můžeme uvažovat obměna ospravedlnitelné záchrany více životů při obětování jednoho. Platí to i v případě zvířat? Obětujeme jedno štěně pro záchranu tří slepic? A z jakého důvodu ano/ne?
To jsou složité otázky, nad nimiž je však dobré se alespoň pozastavit. Můžete se tak dozvědět něco o sobě a svých hodnotách, o tom, co pro vás znamenají životy lidské a zvířecí, a jak moc si jich ceníte.
Příliš abstraktní?
Může se zdát, že nad těmito problémy je zbytečné přemýšlet, protože k nim nikdy nedojde. Ačkoli přesně k těmto popisovaným situacím s největší pravděpodobností opravdu nedojde, dochází běžně k jiným principiálně obdobným. To dokládá už jen skutečnost, že první použití tramvajového problému, pro vysvětlení tohoto typu etického dilematu, pochází z více než 50 let starého článku o interrupcích¹.
Při současném vývoji autonomních vozidel se také řeší podobná otázka. Takové auto by mělo být připraveno na situaci, při níž dojde k nehodě a musí rozhodnout, zda narazí do několika lidí, do jednoho člověka nebo zda narazí do zdi a usmrtí tak pasažéra. Chcete aby po městě jezdila auta, která mají naprogramováno srazit lidi na chodníku? Chcete se vozit autem, které nechá zemřít pasažéra?
Další oblastí, na níž se dá tato problematika ukázat, je například darování peněz a přispívání na charitu. Přispějete raději svým „téměř sousedům“ na Moravě, kteří přišli při tornádu o střechu nad hlavou, nebo vzdáleným dětem v Africe, které umírají hladem? Pošlete tisícovku jednomu malému českému chlapci nebo přispějete na pěstování výživných potravin například v Zambii, kde pravděpodobně zachráníte více životů.
Často si to ani neuvědomujete, ale možná podobná rozhodnutí týkající se však zvířat činíte každý den. Například když si dáváte oběd. Dáte si svíčkovou, což znamená, že necháte zemřít krávu, nebo si dáte kuřecí křidýlka, tedy necháváte zemřít několik kuřat? Nebude lepší objednat si nudle s tofu? 😀
Co nás to učí?
Kromě uvědomění vlastních hodnot nás tramvajové dilema může také naučit hledat kreativní a neočekávaná řešení. Ve zdánlivě bezvýchodné situaci, která nám nabízí jen dvě možná a stejně špatná řešení, jsme vybičováni k hledání dalších možných a snad i lepších řešení, která bychom jinak ani neviděli.
Skvělé jsou v tomto případě děti, které v reakci na tramvajový problém vymýšlejí, jak vykolejit vlak, vysvobodit zvířata, zachránit všechny zúčastněné a neobětovat nikoho. Doptávají se na všechny okolnosti situace, což je učí zvažovat všechny možné proměnné z několika různých úhlů a hledat to nejlepší možné východisko. Popouštějí uzdu své fantazii a nechávají vlaky létat, kočky přesekávat provazy, lidi katapultovat z vlaku nebo běhat rychlostí světla.
Děti se učí pokládat záludné otázky a diskutovat o různých možnostech řešení. Učí se přemýšlet, jak se říká, outside the box. A není tohle přesně to, co od filozofie chceme?
1 Philippa Foot. The Problem of Abortion and the Doctrine of Double Effect. 1967.
