Nezařazené, Z našeho oboru, Zajímavé

AI girlfriend – odcizení lásky

V souvislosti s explozí velkých jazykových modelů (LLM), mezi kterými vyčnívá ChatGPT od společnosti OpenAI, jsme se mohli setkat s jakýmsi vznikajícím strachem, který osobně nahlížím jako strach z nahrazení. Strach z nahrazení se objevuje hlavně s představami toho, že jsme schopni vytvářet takové programy, které dokáží dělat práci efektivněji než lidé. V rámci praktického využití se ovšem nedostáváme do žádné utopické představy osvobození od rutinní práce ani do dystopické představy obrovské nezaměstnanosti. Velké jazykové modely začínají působit tak, že nahrazují něco trochu odlišného, než je role dělníka či byrokrata.

Nejprve se obraťme k odkazům pop-kultury a konceptu odcizení. Pokud jste viděli filmy, jako je Taxi driver od Martina Scorseseho či film Joker od Todda Phillipse, pak jste mohli spatřit dva příklady odcizených jedinců. Oba charaktery se nachází v mašinerii světa, ve které se jen těžce orientují, jelikož jsou od svého žitého světa odloučeni. Jejich zaměstnání je z jejich pohledu vyčerpávající a nedostatečně oceněné. To všechno vede k sociální izolaci, která způsobuje jejich odcizení od okolního světa, což je viditelné na jejich ztrátě kontroly nad vlastními životy až po neschopnost navázat přátelství či milostný vztah. Absence milostného vztahu se stává produktem sociální izolace, která vytváří poptávku po potlačení samoty. Jelikož  není jedinec s to navázat milostný vztah v rámci svého okolí, pak přichází jako řešení různé alternativy seznamování s možnými budoucím partnery či partnerkami skrze seznamovací aplikace. V rámci seznamovacích aplikací se kvůli algoritmům setkávají s podobným problémem jako při face-to-face seznamování. Algoritmus totiž zvýhodňuje takové jedince, kteří spíše odpovídají standardům krásy. Pokud tedy nezabírají seznamovací aplikace, tak je na řadě další alternativa, kterou jest placená společnost.

Vyhněme se prostituci a podívejme se na platformy, které uživatelům za určitý měsíční poplatek nabízí jakousi simulaci milostného vztahu. Důležité je podotknout, že tyto platformy většinou bývají součástí porno průmyslu, a tedy primárně nabízejí erotický obsah, což je pouze jedna složka milostného vztahu. Na druhou stranu zde existuje i možnost chatovat si s modelkou, kterou si uživatel předplácí. V tomto chatu, ač se může zdát jakkoliv reálným, je velká pravděpodobnost, že modelka musela delegovat konverzaci na někoho jiného. Uživatel tedy může spadnout do situace, kdy si chatuje s operátorem a stále si myslí, že chatuje s modelkou. V tento moment nastupuje jakási revoluce a možnost nahrazení reálného za umělé. Vytvoření něčeho, co může být ideálním přítelem či ideální přítelkyní. Velké jazykové modely jsou toho schopné a v současnosti vznikají různé aplikace, které simulují chat s „přítelkyní“, která je ve skutečnosti jen vytrénovaný jazykový model podávající uživateli kýžené odpovědi. 

Nemusíme zůstávat jen u chatu. Umělou inteligenci je možné implementovat i do sex-robota. Produkt pak nabízí naprostou náhradu milostného partnera jak po fyzické stránce, tak i po emocionální. Jak řekl ředitel firmy RealDoll Matt Mullen: „Chci, aby si lidé vytvořili vazby nejen k panně, ale i k celému charakteru. Vytvoření jakéhosi druhu lásky.” (Danaher a McArthur 2017).

Tímto se dostáváme k zajímavému fenoménu, kdy je člověk nahrazen umělou napodobeninou. Jedinec upadá do většího odcizení, než v jakém původně byl. Jeho problém je přetvořen do poptávky, která je ukojena nabídkou produktů, které jedince odtrhávají od reality.

Celkově zde vidím snahu o řešení či spíše potlačování problémů, neboť eliminací pocitu osamocení lze předejít incidentům, jakými byly například Isla Vista killings v roce 2014. Nicméně, toto řešení zároveň přináší nový aspekt odcizení od reality a přenášení lásky do vztahu mezi člověkem a umělou napodobeninou člověka. Otevíráme tak problematiku umělé inteligence, která se už netýká umělé inteligence jakožto nástroje, ale jakožto participanta v milostném vztahu a tedy začlenění umělého do sociálních struktur.

 


Literatura:

Danaher, John, a Neil McArthur, ed. 2017. Robot Sex: Social and Ethical Implications. Cambridge, Massachusetts London, England: The MIT Press.

Zdroj obrázku: dyonix01. b.r. AI love. https://www.deviantart.com/dyonix01/art/AI-love-by-Dyonix-956419056.

Tagged , , , , ,

About Vojtěch Polívka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *