Některých našich závislostí jsme si plně vědomi a dokážeme je většinou alespoň trochu korigovat. Nenecháme své neřesti narůst do obludných rozměrů, protože jsou vidět. Závislost na informacích je specifická svou plíživostí a tato mnohdy skrytá kratochvíle může snadno přerůst člověku přes hlavu.
Mohou být tyto snadno stravitelné a pozornost poutající informace možná i více škodlivé než cigarety nebo nezdravé jídlo? Určitě nejsem jediný, kdo si v krátké chvíli mezi psaním seminárky a hlodavým přemýšlením, osladil svou existenční strast krátkým neškodným článkem. Po přečtení ne mnohdy hodnotných odstavců textu si člověk řekne, že není o tolik duševně bohatší, než když se čtením začal. Mnoho jsme tedy nezískali, možná jsme pár mozkových buněk i ztratili, ale hlad po informaci je ukojen.
Většině z nás je znám pocit plnosti poté, co dojíme předražené jídlo z fast-foodu. Jsme dosyta najezení, to ano. V hlavě si ale říkáme, že to nestálo za to a že už to znova rozhodně neuděláme. Kolečko světských potěšení se ale točí dále a to nejen u jídla, kouření či scrollování na facebooku. Před chvílí jsem se cítil klidný a soustředěný, připraven k práci. Teď, kdy už vím, že v Pákistánu na svatbě zemřelo po teroristickém útoku 40 lidí a v indickém Dillí se skoro kvůli prachu nedá dýchat, už tolik ne. Ale dobře, s tím se dá žít. Člověka rozhodí až popis brutální kruté vraždy sousedky provedené americkým párem. Zanedlouho si láme hlavu nad tím, jak mohla Thajku zabít nabíječka od mobilu. Může se to stát i mně? Estetickému cítění možná neprospívá ani čtení o každodenních politických lapálijích, většinou uvedených detailní přiblíženou fotkou prezidenta Zemana. Pokud jste se už díky závislosti na informacích stali ve svých dvaceti letech polovičním mrzutým starcem plným vzteku, je načase se nad sebou zamyslet. Po hodinovém brouzdání na redditu s hospodinovou pomocí možná narazíte na příspěvek ohledně information addiction a zjistíte, že jste závislí.
Co teď tedy s tím? Síla vůle mnohdy nestačí, obzvláště, když jsme si vždy vědomí toho, že nás dělí od slasti jen dvě kliknutí, a tedy teskně vyhlížíme další možnost plavby v moři informací. V tomto okamžiku se dle internetových návodů doporučuje přinejmenším zavedení nucených procházkových pauz. Také je nutné v okamžiku rozjaření nahradit zvyk informační konzumace jinou činností, kterou provedeme vždy, kdykoli se cítíme pokoušeni k úniku. Je dobré si také napsat naše nejčastější internetová místa, kde se oddáváme tomuto konzumování a trochu se zamyslet nad tím, co vlastně hledáme a jestli je to k užitku. Značně prospěšná je i prý meditace.
Závěrem je třeba říci, že informací kolem nás už tak poletuje dost, stačí jen, když se člověk projde po ulici. Když k tomu ještě připočteme mocnosti, jakými jsou internet a televize, je nám jasné, že jsme mnohdy v informační síti chtě nechtě zachycení. Nikdy také není dobré být přehlcen něčím, co mi neprospívá a spíše mě jako studenta ruší.
Zdroj: https://sciencebeta.com/
